Draco a Harry opravdu nevěnovali příliš pozornosti problému, který tak úporně zaměstnával Albusovu mysl. Harry se do Draca vážně zamiloval a jaksi momentálně neviděl nikoho jiného. Snažil se s ním trávit co nejvíc času a ten čas si nekazit zbytečným mluvením a řešením problémů. S Dracem bylo všechno dokonalé a Harry si to užíval, nechával se od něj rozmazlovat a zahrnovat pozorností. Draco mu neustále dával dárky, většinou ho zahrnoval mudlovskou technikou, pro kterou měl slabost, a tak za chvíli měl Harry mobilní telefon, notebook, počítač a mikrovlnku, která mu připadala zvlášť užitečná.

Draco byl šťastnější než kdykoliv předtím. Scorpius se uzdravil, a navíc získal Harryho, v což už přestával doufat. Bylo snadné milovat muže, kterým byl nyní Draco. Nemohl se lišit víc od arogantního agresora, se kterým Harry navštěvoval Bradavice. Draco se mu teď i víc líbil, i když  si musel přiznat, že ho přitahoval vždycky. Slušely mu neposlušně rozcuchané vlasy i pár vrásek, které mu za ta léta přibyly. Byly to vrásky od přemýšlení a malé vějířky kolem očí od smíchu, za ty vděčil Scorpiusovi. Harry si uvědomil, že od onoho zvláštního večera, kdy si šel Draco zaplavat a on usnul opilý na houpačce, Draca vlastně neviděl vysvlečeného. Už aby se Scorpius vrátil do Bradavic...

------

Den odjezdu konečně nastal a Draco svěřil svého milovaného syna bez obav do péče Albusovi. Teď měl konečně Harryho pro sebe na celou noc. Harry už si zvykl trávit čas na honosném sídle a nepřipadal si tam nepatřičně. V Dracově ložnici nicméně ještě nebyl.

Draco si všiml jeho rozpaků a připadalo mu to roztomilé.

„Neboj se, o tomhle se můj otec určitě nedozví," zasmál se pro odlehčení situace.

Otevřel dveře a vtáhl Harryho na postel. Přestože většina vybavení na panství byla zmodernizovaná, ložnice byla vybavena klasickým zámeckým nábytkem a postel nebesy. Harry si představoval, jak tady Draco každodenně usíná. Připadalo mu to zvláštně romantické a k Dracovu stylu se to hodilo. Ve skutečnosti ovšem Draco spal v úplně jednoduše zařízené místnosti a honosnou ložnici vybral jen pro tuto příležitost. Měli jeden na druhého nekonečně mnoho času a užívali si to. Draco Harryho něžně vysvlékl a celé jeho tělo zasypal polibky. Pro Harryho to byla nová zkušenost, jen tak ležet a nechat se hýčkat. Draco už byl také svlečený a Harry se na něj nemohl vynadívat. Jeho Draco...

„Harry, neudělám nic, co by sis nepřál," řekl Draco vážně. „Už ti nechci nikdy způsobit bolest. Jestli chceš, budu tě jen držet za ruku a budu úplně šťastnej."

To znělo trochu ironicky, protože Draco měl ruce na úplně jiném místě Harryho těla a Harry už byl ve stavu, ze kterého nebylo bezpečného návratu.

„Draco, chci všechno, co mi můžeš dát, ale už prosím rychle," vydechl.

A Draco mu ten večer dal kromě svého srdce a duše i své nádherné tělo. Harry byl zaskočen něžností, se kterou se s ním Draco spojil. Nikdy nezažil, že by se někdo takto staral o to, jak mu udělat dobře. Vlastně ani on sám se o nikoho takto nestaral. Co kdy udělal pro Draca? Vzpomněl si, jak na něj kdysi seslal kletbu sectumsempra, která Dracovi způsobila sérii řezných ran, a on málem vykrvácel. Při té vzpomínce se mu do očí nahnaly slzy.

„Harry, miláčku, udělal jsem něco, co jsi nechtěl?" zeptal se Draco.

Harry zavrtěl hlavou. „Jen bych chtěl udělat taky něco pro tebe."

„Budeš mít plno příležitostí," zaculil se Draco. „Já už tě totiž nenechám jen tak odejít.

Snad to není moc velká hereze, že byl Draco tentokrát aktivnější :-)