Lokiho pohled:

Ten polibek byl jedním slovem perfektní. Poznal jsem že byla v šoku ale pak začala spolupracovat. Najednou mi došlo co se stalo a odtrhl jsem se. Neřekl jsem ani ň a zamířil jsem k sobě do ložnice. A prostě jsem ji tam nechal stát.

Lehl jsem si do postele a začal jsem mlátit hlavou do polštáře. Já-jsem-tak-hloupý. Co jsem si sakra myslel. Já jsem zločinec, ona je čistá a nevinná. Tohle nemůžu dělat.

Já jsem monstrum, ona ne. Nesmíme být spolu. Z mých sebelítostivých keců mě opět vyrušil příšerný randál z obýváku. Zvedl jsem se a potichu jsem tam zamířil.

Jakmile jsem tam dorazil, málem jsem sebou šlehl o zem. V obýváku stála parta chlapů z Hydry a vyhrožovali Nicol. Avangers se ji snažili bránit ale nějaký ten blb se rozhodl že stejně zaútočí. To už jsem nevydržel nečinně stát.

Pohled Nicol:

Poznal mě. Viděla jsem mu to na očích. Ušklíbl se a ukázal na mě.

,,To je ona! Ta holka co mě tehdy omráčila!" zaječel. Všechny hlavy v místnosti se otočily na mě.

,,Nějak ses nám vyfikla," uchechtl se.

,,Neboj, ty taky nejsi bůhví jaký fešák," vrátila jsem mu to. Všichni Hydranti se začali smát.

,,Ta tě teda dostala Axle," smál se nějaký voják a poplácal svého kolegu po rameni. Axlova tvář se nafoukla zlostí a vypadal že se po mě co nevidět vrhne. Nakonec se ale uklidnil a hlasitě vydechl.

,,Na tyhle rečičky tu není čas. Nemusíme tu udělat zbytečný bordel. Půjdeš s námi holčičko a nikomu se nic nestane," obrátil se na mě Axel.

,,Aha a proč?" postavil se mezi nás Tony.

,,Protože jsem to řekl Starku, proto," odsekl Axel.

,,To není důvod," připojil se k Tonymu Steve.

,,Dokud jsme tu my, nikam s váma nejde," zavrčel Eddie. Postupně se vedle mě postavil celý tým. To mě upřímně překvapilo, nečekala jsem že se za mě postaví i když jsem na ně někdy nebyla dvakrát příjemná.

Když jsem se tak rozhlédla, došlo mi, že Tony si už zavolal oblek, Clint měl svůj luk a šípy, Nat už měla pistole a Thor kladívko. Eddie se už proměnil na Venoma a zařval na vojáky takže se nám všem naskytl pohled na řady bílých zubů.

Taky jsem se proměnila. Zase jsem měla křídla, ocas, rohy, drápy i dračí oči. Celé tělo mi pokryly fialové šupiny. Isla, ačkoli jsem to nečekala, se proměnila taky a vztekle zasyčela.

,,No tak to je působivé ale nechte těch šaškáren, nemusíme tu mermomocí způsobit bordel," poznamenal Axel.

,,Tak vy vypadněte z mého domu," odsekl Tony. Axel si jen povzdechl a pokynul jednomu vojákovi ať jde pro mě. Sotva voják vykročil odněkud přiletěla dýka a vojáka přišpendlila ho ke zdi. Propíchla mu paži a voják úlekem zaječel.

Když jsem se otočila, spatřila jsem Lokiho, jak spouští napřaženou ruku. Neslyšně jsem zašeptala děkuji. Loki jen kývnul ale dál sledoval vojáky. Axel těkal pohledem z propíchnutého vojáka na Lokiho a zpátky. Asi nechápal jak může někdo mít tak rychlé reflexy. Viděla jsem jak se rozmýšlí zda znovu zaútočit nebo raději počkat.

,,To bych nedělal," varoval ho Loki, když viděl jeho výraz.

,,Co ty mi máš co rozkazovat? Kdo si sakra myslíš že seš?" odsekl Axel. Loki se ďábelsky usmál.

,,Jsem víc než si myslíš. A teď, jestli nechceš dopadnout jako tamten," ukázal na propíchnutého vojáka, ,,tak vypadnete a už se nevrátíte," zasyčel.

,,To určitě. NA NĚ!" zařval Axel a vrhl se vpřed. Vojáci za ním ho napodobili. Na nic jsem nečekala a vrhla jsem se na prvního. Popadla jsem mu hlavu a třískla jsem s ní o hlavu jiného vojáka. Oba se v bezvědomí sesuli k zemi. Dalšího jsem zneškodnila proudem ohně. Ostatní z týmu se už zapojili do boje. Tony je smažil laserem, Steve je mlátil štítem, Nat střílela jak posedlá, Clint taky a Bruce se odešel schovat do laborky aby se náhodou neproměnil na Hulka a celý to tu nezdemoloval. Koutkem oka jsem zahlédla Lokiho jak vojáky likviduje dýkami. Venom je mlátil hlava nehlava a Isla je smažila ohněm nebo je drápala.

Propracovala jsem se davem bojujících lidí až k Stevovi.

,,Fury je ve svém pokoji bezbranný!" zařvala jsem do toho rámusu. Steve mě ale slyšel a vydal se k Furyho pokoji. Koukala jsem se na jeho vzdalující se záda a tak tak jsem se vyhnula ráně která mě minula jen o vlásek. Útočníka jsem poslala k zemi a začala jsem se propracovávat k Venomovi. Všiml si mě dřív než jsem k němu došla.

,,Co se děje?" zařval.

,,Cletus!" zaječela jsem na zpátek. Venom pochopil a společně jsme vběhli do výtahu. Sjeli jsme k Cletusovi do patra a uviděli jsme přesně to čeho jsem se obávala. Nějací vojáci se snažili rozbít jeho celu a Cletus už proměněný, mlátil do skla z druhé strany.

Vrhli jsme se na vojáky a během chvíle jsme je zlikvidovali. To už se ale cela rozletěla na kusy a Carnage se dostal ven.

,,To jste vážně tak blbí že jste spoléhali že mě tenhle kontejner udrží?" zachechtal se. ,,Za vaši hloupost budete pykat."

,,Nech těch blbin a zalez zpátky do klece," odsekla jsem.

,,No ne princezno, naučila si se vytahovat drápky. To se mi líbí. Ale teď nech těch blbin ty a pojď se mnou. Moji přátelé už jsou tady a nelze je zastavit," zasyčel a dlouhým jazykem si olízl řady zubů.

,,NIKDY!" zaječela jsem. ,,MOC DOBŘE VÍM CO JE TA VAŠE PARTIČKA ZAČ A NIKDY BYCH SE VAM DOBROVOLNĚ NEVYDALA! TO BY SE MUSEL CELÝ SVĚT ZBLÁZNIT ABYCH SE DALA K VÁM! UŽ VŮBEC NE POTOM CO JSTE UDĚLALI ISLE!" Hned po té co jsem to řekla jsem toho litovala.

,,Isla," zasyčel Carnage, ,,ta malá zrádkyně je tady? Zaplatí za to že nás zradila."

,,Nezradila, zajali mě," ozvala se Isla která teď přišla. Všechny pohledy v místnosti se otočily na ni.

,,Ach Islo, tak přece jsi tady," zavrněl Carnage.

,,Ano jsem. Ale proč tohle?" máchla rukou kolem sebe. ,,Mohli jste si pro ni přijít bez těch šaškáren. Navíc já bych to zvládla." Šokovaně jsem na ni koukala.

,,Tys-tys věděla že přijdou? Schválně jsi nás nechávala v domnění že jsi s námi? Jak-jak jsi mohla Islo, myslela jsem že jsme spolu zadobře," vykoktala jsem.

,,No jistě že jsem to věděla. Vy jste takoví blbci, hrajete si na světce ale já vím moc dobře že jimi nejste. Sis myslela že ty šatičky cos mi pořídila smažou to zlomené křídlo? To sotva," zachechtala se Isla. Venom za mnou vztekle zasyčel.

,,No výborně Islo. Konečně jsi ukázala svou pravou loajalitu. Teď můžeš dokončit svůj úkol," usmál se Carnage a ukázal drápem na mě. Strachy ve mě zatrnulo. Nebyla jsem schopná se pohnout takže jak po mě Isla skočila, dovedla jsem se jen nešikovně odkutálet stranou. Venom se mezitím vrhnul na Carnageho a začli spolu bojovat. Isla se po pádu postavila a obrátila se na mě.

Vypálila po mě černý plamen a já ho tak tak odklonila. Přerývavě jsem dýchala a snažila jsem se popadnout dech. Isla mi ale nedávala šanci. Stále znovu a znovu na mě útočila. Nakonec jsem její výpad nestihla vykrýt a ona mě odhodila na zem. Skočila na mě a přišpendlila mě tam. Ocasem mi omotala nohy, takže jsem jimi nebyla schopna pohnout a rukama mi držela ruce. Byla jsem bezbranná.

,,Myslela jsem, že jsi přítel," vypravila jsem trhaně. Isla se chystala něco odpovědět ale naši pozornost upoutal zvuk na druhé straně místnosti. Venom byl přitlačený na zem kde ho držel Carnage. Vrčel a snažil se Venoma rozdrásat.

Najednou se ke mě Isla naklonila a zašeptala: ,,Jestli chceš aby přežil tak dělej přesně co ti řeknu."

Byla jsem v takovém šoku že jsem jen bezmyšlenkovitě kývla.

,,Ty zleva, já zprava," zavelela Isla a pustila mě. Každá z nás se vydala k Carnagemu z jiné strany. Jakmile jsme byly dost blízko, současně jsme začaly pálit oheň. Musely jsme si ale dávat bacha ať netrefíme i Venoma.

Carnageho ta rána odhodila na stěnu kde začal ječet a snažil se zoufale dostat z dosahu plamenů. To se mu ale nedařilo.

,,Dost nezabíjej ho," zasípal Venom. My jsme poslechly a přestaly jsme. Carnage ležel na zemi, zcela vyčerpaný a na spoustě míst měl hnusné popáleniny. Co mi udělalo radost bylo, že očividně neměl sílu se smát. Nasadila jsem mu ohnivá pouta a on se vyčerpáním ani nebránil. Klec byla zničená, takže jsme ho museli uložit jinam. Otázka byla kam.

Zatím jsme ho vedli za sebou. V obýváku byl bordel jak v tanku. Spousta věcí byla zdemolovaných nebo poškozených. Nikde ale nebyl žádný voják Hydry. Ostatní stáli uprostřed místnosti a snažili se popadnout dech. Rozběhla jsem se k nim.

,,Jste v pořádku? Co se stalo?"

,,No, jak na nás zaútočili, snažili jsem se nějak bránit. Pak jak jste vy dva odešli, chtěli za vámi ale nepustili jsme je. Pak za váma šla Isla ale mysleli jsme že vám jde na pomoc, tak jsme to nechali být
Pak ale boj skončil a Hydranti utekli i s tím Axelem. Pak jsme ale na kamerách viděli ten váš boj tam dole," funěl námahou Clint.

,,Jo, jo, zaútočila jsem na ni. Ale ne dobrovolně," hájila se Isla.

,,Cože?"

,,Byl by mě zabil kdybych nepředstírala že jsem s ním. A tím žes ty na to skočila tak to divadlo bylo ještě působivější," vysvětlila.

,,Aha, tak děkuju." Nikdo jsme na to neměli sílu tak jsme to zbytečně neřešili. Cletuse jsme zamknuli do jednoho speciálně pro něj zařízeného pokoje, odkud neměl šanci zdrhnout a navíc jsem mu nechala moje ohnivá pouta. My ostatní jsme si po zbytek dne lízali rány a snažili jsme se dát zdemolovaný obývák dokupy. Ačkoli jsme toho dnes zažili hodně, pořád jsem se v myšlenkách vracela k tomu polibku.

Ahoj všichni. To byla ta nejvíc vyčerpávající kapitola na světě. Upřímně, sama jsem první nevěděla zda Islu nechám zlou nebo hodnou. No ale tu to máte. Zase mi můžete svý názory napsat. Tak zatím čau mňau 😊🐯❤️.