Jméno: Armitox
Pohlaví: pes
Věk: 6 let
Plemeno: Aljašský malamut x Samojed
Postavení: lovec
Něco o něm: Ačkoliv se Armitox může jevit jako celkem milý a přátelský pes, jeho pravá tvář je úplně jiná. Umí se však tak dobře přetvařovat, takže nikdo nepozná, že jeho chování je vlastně vynucené. Armitox je ve skutečnosti velmi zákeřný, chladný a bezcitný pes, který dokáže bezváhání chladnokrevně zabít snad úplně kohokoliv. Nesnáší však násilí, proto zabíjí pomocí jedu. Každou ze svých obětí otráví pomoci jedovatých bobulí tisu, také zvaných bobulí smrti, které jim obvykle podstrčí tak, že jim je nenápadně dá do jídla. Následně si jen užívá pohled na to, jak jeho oběť umírá dlouho a bolestivou smrtí. Ano, užívá si to, takže by se dalo říct, že je to tak trochu sadista, ačkoliv násilí nesnáší, ale zároveň ho baví sledovat, jak jiní trpí. Tato jeho pravá stránka je však dobře skrytá a nikdo ze smečky o ní neví. Ví o ní pouze Portgas a Dagger, jinak nikdo jiný a on si dává pozor na to, aby to tak i zůstalo. Je dost chladný a pojmy, jako empatie či soucit mu absolutně nic neříkají. Mnoho příbuzných či známých jeho obětí mu přezdívá Tichý zabiják, jelikož neznají jeho identitu. Kromě bobulí tisu občas použije i jiné jedovaté bobule či rostliny, pokud nemá bobulí tisu dostatek a nedaří se mu najít další. Vyzná se nejen v jedovatých rostlinách, ale také v těch léčivých, takže když na to přijde, ví, jak ošetřit různá zranění, tudíž pokud se zraní, dokáže se sám ošetřit a nepotřebuje, aby ho ošetřil někdo jiný. Důvodem, proč se vyzná v bylinách a léčení, je to, že ve své rodné smečce, již zaniklé smečce Severu, byl učněm léčitelky, která byla mimochodem jeho matkou, a měl se stát jejím nástupcem, tudíž jakožto budoucí léčitel se musel naučit, jaké byliny se na co používají a jaké byliny jsou jedovaté a nesmí se sbírat. Jenže právě tyto jedovaté byliny ho vždycky zaujaly a snažil se dozvědět se o nich co nejvíc. Jeho matce to přišlo dost zvláštní, no nepřikládala tomu moc velký význam, což však byla chyba, ale to ona nemohla tušit. Armitox několikrát tajně použil jedovaté bobule či byliny, avšak naštěstí ne na psech, ale na kořisti. Dalo by se říct, že dělal takové experimenty. Chtěl zjistit, jak velká dávka jedu je třeba, aby určitou kořist zabila a všímal si, že čím větší dávku použil, tím rychleji kořist zemřela. Vždy ho tyto jeho experimenty fascionaly a bavilo ho dozvídat se díky nim více o účincích jedovatých rostlin, jelikož jeho matka mu o nich moc říct nechtěla a asi ani nemohla, jelikož sama o nich moc nevěděla, kromě toho, že byly jedovaté a mohly zapříčinit smrt. Armitox si tak musel sám najít způsob, jak se dozvědět víc a experimenty mu přišly jako nejlepší nápad. Když dosáhl věku dvou let, stal se plnohodnotným léčitelem krátce po smrti jeho matky, jež zemřela na nevyléčitelnou chorobu, kterou pravděpodobně zdědila po někom ze svých předků, ale jemu i jeho sourozencům se tato pravděpodobně dědičná smrtelná choroba naštěstí vyhnula. Poté, co smečku napadl medvěd, který pozabíjel skoro celou smečku, přišel o všechny členy své rodiny, kteří mu ještě zbývali - tedy o otce a všechny tři sourozence. Útok přežili pouze on, Coal, Taurus a pár dalších psů. Ztráta rodiny ho velice zasáhla, stejně jako ostatní členy smečky, kteří také přišli o své blízké. V té době mu však byla oporou jedna fena ze smečky, která byla jednou z jeho nejlepších přátel a on s ní měl vždy dost blízký vztah. Tato fena, Nomi, s ním byla ve chvílích, kdy to potřeboval nejvíc, a on jí za to byl vděčný. Ona narozdíl od ostatních členů smečky ve smečce žádnou rodinu neměla, jelikož se ke smečce přidala a nenarodila se v ní, proto ji ztráta mnoha členů smečky nezasáhla tak moc, jako ostatní. Armitox si po nějaké době uvědomil, že se do ní zamiloval a myslel si, že ona k němu cítí totéž, no když se jí rozhodl vyznat, našel ji v lese, jak se tiskne k jednomu z jeho dlouholetých přátel - psovi jménem Yukon, který byl jeho nejlepším přítelem a byl pro něj jako bratr. Hned mu došlo, že ti dva jsou druhové, což ho neskutečně ranilo. Byli to dva nejbližší psi, které měl. Jeho dva nejlepší přátelé. Dva poslední psi, o kterých si myslel, že mu na něm skutečně záleží, ho takto ranili. Nemohl tomu uvěřit. V tu chvíli se jeho srdce rozlomilo na dvě části a to byl osudový zlom v jeho životě. Okamžik, který ho navždy změnil. Rozhodl se, že musí oba zaplatit za to, co mu udělali. Musí zaplatit za to, že ho takto zradili a ranili jeho city. V tu dobu poprvé pomyslel na to, že by mohl použít bobule smrti na něco jiného, než na kořist. Jelikož Nomi ani její druh nevěděli, že se o jejich vztahu dozvěděl a začal je oba nenávidět, bylo to pro něj o to lehčí. Oba mu stále věřili, takže pro něj nebylo vůbec těžké podstrčit jim pár jedovatých bobulí v jídle bez toho, aby je vůbec napadlo, že by něco takového mohl udělat. Účinky se brzy projevily u obou z nich, přičemž ani jeden z nich zprvu nechápal, co se děje a proč je jim tak zle. V té době, kdy umírali, jim Armitox přiznal, že jim dal do jídla bobule smrti, ovšem v tu dobu už bylo pozdě a oni už se nijak nemohli zachránit, čehož si byl Armitox samozřejmě moc dobře vědom. Po celou dobu, kdy umírali a trpěli hroznými bolestmi, je pozoroval bez sebemenší lítosti ve tváři, ba naopak. Po celou dobu mu na tváři pohrával pobavený, škodolibý úšklebek a oči mu šťastně jiskřily. Když zemřeli, jen se sebral a se spokojeným výrazem ve tváři odešel pryč, přičemž jejich těla nechal netknutá. Byl sám se sebou spokojený a svůj čin pokládal za správnou věc. Ti dva si podle něj nezasloužili žít po tom, co mu udělali. Podle něj si nezasloužili být šťastní. S jejich zabitím Armitox zjistil, že ho vlastně baví zabíjet, proto není divu, že když dostal nabídku na to, aby se přidal k organizaci, hned to přijal. Mohl tak zabíjet další psy, což se mu zalíbilo. Postupem času totiž začal být hrozně paranoidní a začal nenávidět všechny psy okolo. Nikomu nevěřil a všechny nesnášel za to, jak si spokojeně žijí. Záviděl všem, co si žili šťastně. Všem, čo žili ten šťastný, spokojený život, který on vždycky mít chtěl, ale nikdy neměl. Největší závist v něm vyvolával pohled na psy, co byli do sebe zamilovaní. Vždy, když viděl nějaký šťastný pár, hned ho popadla neskutečná chuť jim to jejich štěstí zničit. Není žádným tajemstvím, že si k lásce vypěstoval dost silnou nenávist a zároveň jí opovrhuje. Láska mu přijde jen jako hloupý pocit, co nepřináší nic jiného než bolest a zklamání. Myslí si, že láska je něco, co on rozhodně nepotřebuje a připadá mu zbytečná. To, že se tehdy zamiloval do Nozomi, byla podle něj největší chyba jeho života a nechce, aby se to někdy znovu opakovalo, proto se nechce do nikoho znovu zamilovat a je odhodlaný k sobě lásku znovu žádnou cenu už nikdy nepustit. Navíc je přesvědčený, že už ani nikoho znovu milovat nedokáže a myslí si, že ani nikdo nedokáže milovat jeho. Ví, že i kdyby se do něj někdo zamiloval, dal by si zpátečku hned, jak by zjistil, co je ve skutečnosti zač. Ačkoliv by to však nepřiznal, v hloubi duše touží po tom najít někoho, kdo by ho dokázal milovat i přesto přesto všechno, co udělal, a měl by ho rád takového, jaký je, ale myslí si, že najít někoho takového je nemožné. Před nedávnem dostal za úkol zabít Shõtu, která byla jedním z Uzuiových zvědů, což bezváhání splnil a byl na svůj čin hrdý. Byl rád, že po nějaké době se našla nějaká další oběť, kterou by mohl otrávit. Nejdříve nevěděl, že Shõta má štěňata a zjistil to až poté, co začal jed působit, no i tak mu to bylo jedno a nevyvolalo to v něm absolutně žádnou emoci. Žádné výčitky ani lítost, nic. Po celou dobu působil lhostejně a nedal na sobě znát jedinou emoci. Jemu se vlastně nikdy nestalo, aby by si vyčítal, že někoho zabil. Nikdy svých činů nelitoval, i když si vždycky uvědomoval, že je to, co dělá, špatné, ale bylo mu to a stále je jedno, proto v tom pokračuje dál. Ze srdce nesnáší přezdívku Armi, protože mu tak říkali jeho blízcí - rodiče a sourozenci, o které přišel a jeho dva nejbližší přátelé, kteří ho zradili a ranili jeho city. Kdyby ho tak někdo nazval, byl by schopný ho za to zabít. Některým může na pohled připadat hezký a nejedna fena už se do něj zakoukala, no i když je možná hezký navenek, uvnitř rozhodně ne. K Divoké smečce se přidal teprve před nedávnem, ale už si celkem zvykl. Nepřidal se ke smečce, protože by chtěl, ale kvůli tomu, že to dostal za úkol jakožto nový člen organizace. Jinak mu totiž celkem vyhovuje život tuláka. Rozhodně mu vyhovuje víc, než život ve smečce, ale nestěžuje si. Získal pozici lovce, jelikož kromě léčení umí i dobře lovit. Nedá se sice říct, že by patřil mezi nejlepší lovce, ale je i tak v lovu celkem dobrý. To, jak je na tom s bojovými schopnostmi, je těžké určit, jelikož zatím nikdy v životě bojovat nemusel, kromě toho dne, kdy se snažil svou rodinu ochránit před medvědem, co napadl jeho rodnou smečku. V ten den ale bojoval celkem slušně, takže je možné, že kdyby trénoval a rozvíjel své schopnosti, mohl by se z něj stát dobrý bojovník. Disponuje dost velkou fyzickou silou, kterou však nevyužívá, pokud to není nezbytně nutné. Po své matce zdědil obdaření, které mu umožňuje ovládat jed a manipulovat s ním. Zároveň je díky tomuto obdaření vůči jedům imunní, takže je nemožné zabít ho tím, že by ho někdo otrávil.
Rodina:
Adikarah - matka (mrtvá)
Rancor - otec (mrtvý)
Spire - bratr (mrtvý)
Toxic - sestra (mrtvá)
Viper - sestra (mrtvá)
Akeha - sestřenice (mrtvá)
Kakashi - bratranec (mrtvý)
Ronin - bratranec (žije ve smečce Padlých)
Budoucí družka: Madara (žije jako tulačka)
Popis vzhledu: Armitox je celkem vysoký a poměrně mohutný šedobílý pes s hustou delší srstí, která se na slunečním svitu občas může jevit místy zlatavá. Má velmi tmavou až černou srst na hřbetě a na uších a má na těle pár jizev, které však většinou zakrývá jeho hustá srst, takže obvykle nejsou vidět. Jeho oči mají světle hnědou barvu.
Vzhled (bez šátku):

+ vzhled jeho rodičů:

Pro: _G_A_B_R_I_E_L_A_