Ráno mě neprobudil budík, protože jsem si ho vypnul, když jsem nemohl do práce, ale i přes to jsem vstával v šest ráno. Asi jsem si za ty léta zvyknul. Nějakou dobu jsem ležel v posteli a snažil se ještě usnout, ale nepovedlo se mi to. Po půl hodině jsem to vzdal a z postele vylezl. Ruku jsem si dal do obvazu, co mi dal doktor a šel se nasnídat. Udělal jsem si pár toastů a kafe.

Po snídani jsem se oblékl a šel se někam projít. Nevím kam, ale nějaká cesta se najde. Vyšel jsem z bytu a vyrazil směr park. Třeba mi čerstvý vzduch přivede do hlavy nějaký nápad, jak bych se mohl zabavit. Jenže když jsem procházel parkem, uviděl jsem známou tvář. Byl to Nikolas. Ale něco mi na něm nesedělo. Nevím co nebo proč. Prostě takový pocit.

Řekl jsem si že půjdu za ním a uvidím co má v plánu.

Sledoval jsem ho až k jeho autu, ale měl jiné auto, než jaké měl naposled. Bylo to bílé audi. Zapamatoval jsem si její poznávací značku a vyrazil na stanici.

Šel jsem tam asi čtyřicet minut, ale nakonec jsem tam došel. Vešel jsem dovnitř a vyhledal Rajena, přece jen to s počítečema umí nejlíp. ,,Co tady děláš?" zeptal se mě. ,,Něco od tebe potřebuju. Vyhledáš mi jedno auto. Ale dřív než se tu objeví Chris. Nesmí mě tu vidět," odpověděl jsem mu. ,,Dobře, řekni mi poznávací značku, a co potřebuješ o něm vidět" řekl. Nadiktoval jsem poznávací značku auta. Na obrazovce vyjeli veškeré informace o autu. ,,Takže, auto patří Matthewovi Marzýzovi. . ."
,,To stačí," skočil jsem mu do řeči. ,,Teď mi najdi toho Matthewa Martýze," nařídil jsem mu, ale než stačil cokoliv udělat tak do místnosti vešel David a hned se začal vyptávat co tady dělám a dával mi kázání, že bych tady vůbec neměl být. Vysvětli jsem mu co jsem viděl a co tady dělám.

Rajen do počítače zadal jméno
,,Matthew Martýz" a sám jsem byl překvapený, co tam vyjelo. Kromě osobních údajů jako jsou datum narození nebo trvalé bydliště, tak tam taky stálo, že to je Bratr Nikolase Lee. A ještě aby toho nebylo málo tak jeho dvojče. Nebyla tam adresa, ale stálo tam, že si ve městě pronajmul chatu. ,,To nám ještě scházelo," vzdychl David. ,,Ne jenom, že hledáme jeho, tak ještě jeho dvojče. Určitě bude mít prsty v tom útoku, když jsme je konečně chytili," myslel jsem nahlas. ,,To musíme říct Chrisovi, ale ten se vrátí až po obědě." ,,Tak mu to kluci potom řekněte, já musím jít domů nebo mě zabije." ,,Jasně, ty běž domů a já s Rajenem se tam podíváme," navrhl David. ,,A kde je Laura?" zajímalo mě. ,,S Chrisem," odpověděl Rajen. Rozloučil jsem se, vyšel jsem ze stanice a potom rovnou domů. Ale po cestě jsem si ještě koupil čínu k obědu.

Když jsem došel domů, tak bylo půl dvanácté. Udělal jsem si tu čínu a šel si pustit televizi. Doufám, že mě kluci neprásknou Chrisovi. Nějakou dobu jsem se na tu televizi díval, ale pak mě to omrzelo a šel jsem se znovu projít. Opět mě nohy dovedly do parku.

Sedl jsem si tam na lavičku a začal přemýšlet o případu. Ví Matthew o tom, že jeho bratr zabil dva lidi a dva unesl? Ví o tom, že se dopustil vážného přestupku ublížení na zdravý, krádež a o vloupání na policejní stanici? Ví Matthew o tom diamantu? Ví vůbe o tom, že je Nikolas tady? Jestli ne, tak co tady dělá? Nikdy jsem ho tu neviděl, ale je to velké město, možná tady bydlí
A jestli ví Matthew o Nikolasovi, pomáhá mu? Kolik toho pro Nikolase udělal? Žádný důkazy proti němu nemám, takže ho nemůžu obvinit. Tolik otázek a tak málo odpovědí. Podle mě všechno ví a pomáhá mu. Dává to smysl.

Když nás přepadli na stanici, tak oni zmizeli, takže to byl on. Byl to důvod toho přepadení. Snažil se zachránit bratra a podařilo se mu to, jenom nemám žádný důkaz. Musíme je najít hodně rychle, protože jestli odjedou za hranice, už je nechytíme a na celý případ můžeme zapomenout.