Ahoj.

Tak je tu slíbená první kapitola. S dějem.😁 O týden dřív! Co taky dělat v karanténě,že.
V této kapitole bude Lile 8, takže tu a tam budou trochu dětinské reakce. ( Lalině sestře je 5.) Jen kdyby to někoho zajímalo děj se odehrává 18.5. A já už to nebudu déle protahovat. Hurá k věci.
____________________________________

Pokojem se rozezněl zvuk budíku. Lila se pomalu zvedla a nutila své mozkové buňky si vzpomenout proč ji vzbudil budík. Byla přece sobota. V následujících deseti vteřinách ji to došlo. Dneska má narozeniny. Vystřelila z postele přímo do koupelny a udělala každodenní ranní koupelnovou rutinu. Oblékla se a seběhla schody. Dosedla na židli s :

"Dobré ráno mami. Dneska mám narozeninýýý!" Mamka ji odpověděla.

"Já vím,broučku." Do kuchyně přišla Lilyna sestřička Daisy.

"Dobré ráno." pozdravila a snažila se dostat na židli. Obě holky dostaly k snídani kaši. Po jídle začala celá rodina připravovat oslavu. V čele s Lilou která každému říkala co má dělat. Rodiče ji nechali, ale něco udělali po svém. Daisy si mezitím hrála v pokoji s panenkami.

O pár hodin později

"Crrrr!" rozezněl se domem zvonek. První pozvaní už jsou tady. Lila šla otevřít. Za dveřmi byla zhruba stejně stará dívka a její rodiče. Byla to mamčina sestra její manžel a dcera.

"Ahoj teto a strejdo. Ahoj Emo." pozdravila. Svobodoví ji pozdrav opětovali. V tom přiběhla Daisy, aby je taky pozdravila. Už se nějakou dobu neviděli. Ema vešla dovnitř. Všude visely girlandy a balónky. Na stole byl dort,sklenice,talířky a dezertní vidličky.

"Jé, dort,"vykřikla a nabrala trochu polevy na prst,"a je čokoládovýýý!" Z kuchyně vykoukla Lilynina máma.

"Kdo to tady řve? Vy už jste tady?" Vyšla z kuchyně, aby stejně jako před chvílí její dcery, je pozdravila.
 
O několik minut později že rozezněl zvonek znova. Tentokrát to byla babička a děda. Dělo se to samé jako před tím. Postupně přicházeli další hosté, až bylo prázdné jenom jedno místo. To patřilo tajemné babičce, mamce od Lilynina táty. Když si Lila pomyslela že už by tu měla být, zazvonil zvonek. Byla to babička Linda. Oslava může začít. Máma nelila všem dětem  dětské šampaňské. To samé udělal táta, jenom nalil dospělákům a víno. Všichni se postavili a začali zpívat narozeninovou píseň.(Doufám že ji všichni znáte.) Pak přišla řada na dárky. Po několika minutách se Lila válela v dárcích. Začala je rozbalovat. Psací set, omalovánky, gumičky a sponky, nové pouzdro, budík a spoustu dalších věcí. Už zůstal neotevřený jen malý dáreček. Ten ji nejspíš dala babi Linda. Uvnitř objevila malý prstýnek s bílým kamínkem. Líbil se ji. V krabičce byl ještě vzkaz. Tomu ale nevěnovala pozornost. Šla se bavit.

Po oslavě

Lila sebou hodila do postele. Uvědomila si že v krabičce od prstýnku bylo ještě něco. Šla se po ni podívat. Našla ji na skříňce s talíři. Vešla zpátky do pokoje. V krabičce byl vzkaz. Začala ho číst.

Milá Lilo,
Dostáváš do rukou prstýnek, se kterým jednou začneš žít nový život. Nos ho s hrdostí a radostí. Možná za pár let začneš objevovat zvláštní papírky se vzkazem. Nelekej se, a čti je pozorně. Jednou se ti budou hodit.

Tvoje babi Linda.

Divila se o čem to babička psala, ale papírek nevyhodila. Připíchla ho na nástěnku. Je to přece dárek. Lila se převlékla do pyžama a šla spát. Zítra vyzkouší některé dárky.

O šest let později

Ležím v posteli a pohledem vězím na tom papíře co mi dala kdysi babička. Strhnu ho z nástěnky a začnu číst.

____________________________________

Tak. První kapitola je za námi. Tuhle kapitolu můžete brát jako flashback. Dalši části příběhu budu psát v 1.osobě. Omluvte moje O něco později.  U další kapitoly (nejspíš za týden). 🖐

misavaverkova