Pohled třetí osoby

,,Scarlett?" ozval se Sirius, který se díval skrz mřížené okno.

,,Siriusi?" Scarlett vyskočila na nohy a zadívala se do okna, odkud se ozýval ten hlas.

,,Ještě, že jsi to ty," oddechl si a hnědovlasá dívka zavrčela.

,,Už jsem tu osm let," povzdechla si smutně a zamyslela se nad, jak asi žije. ,,Bude jí jedenáct, Siriusi. Ona pojede do Bradavic a já jí nebudu moct odvést."

Chtělo se jí brečet. Život mohl být tak krásný a teď tady trčí se Siriusem Blackem.

,,Já chápu, jak se cítíš," pousmál se soucitně, ale ona neměla sílu se usmát.

,,Nevíš," zabrblala si pro sebe a Sirius si prohrábl vlasy.

,,My dva jsme nic neudělali, takže odsud utečeme, přísahám."

°°°°

Uběhl dalších pár hodin, které byly jako několik let. Cítila ve svém srdci prázdno. Měla na sobě oblečené černobílé pruhované šaty, nebo spíše noční košili a bílé, ale špinavé pantofle. Svěděla ji hlava, ale to nebylo to hlavní, co ji štvalo.

Spousta vězňů přišlo o rozum. Ve dne, v noci křičeli a to způsobilo to, že nemohla spát. Většinu času s nikým nepromluvila. Občas se ozval Sirius, ale to bylo všechno. Okolo Azkabanu kroužily mraky mozkomorů, které z ní vysávaly všechny dobré vzpomínky na tu malou tříletou holčičku, co našla oba rodiče.

Vedle ní se nacházel kámen a ona jím mrštila o zeď. Byla tak naštvaná, nešťastná a vysílená. Věděla moc dobře, že tohle místo posiluje všechny její emoce a v tom špatném slova smyslu.

Dveře se otevřely a ona spatřila Minervu McGonagallovou.

,,Paní profesorko?" vytřeštila oči a Minerva McGonagallová si ji změřila pohledem.

,,Scarlett Jamesová," vydechla trochu překvapeně a Scarlett si zase prohlédla ji. Měla na sobě asi půlmetrový klobouk v zelené barvě a hábit ve stejné barvě, který ji sahal až po chodidla.

,,Jaké překvapení," cukl se jí jeden koutek jejích rtů do lehkého úšklebku a ona se usmála.

,,Nevypadáš tak špatně," zavtipkovala a posadila se na stoličku, která byla na pokraji zničení.

,,Co tu děláte?" chtěla vědět Scarlett a Minerva se na ni přátelsky usmála.

,,I přes Brumbálův přísný zákaz jsem tě musela vidět," odpověděla jí neúplně a Scarlett sykla.

,,To teda brzo," odsekla tlumeným hlasem, že to profesorka neslyšela. ,,Kde je moje dcera?"

,,Tohle je zajímá?" pozvedla obočí a Scarlett si založila ušpiněné ruce na studené hrudi.

,,Já nic neprovedla," řekla jí a Minerva přikývla.

,,Já ti věřím," chtěla, aby to vyznělo, co nejdůvěryhodněji, ale Scarlett pořád měla pochybnosti.

,,Ale já vám nevěřím, že mi věříte," pozvedla bradu a Minervě ze tváře spadl úsměv.

,,Přišla jsem v míru," poznamenala s trpělivostí.

,,Jestli jste na mojí straně, tak mi pro začátek můžete říct, kde je moje dcera," zašeptala troufale a Minervu ta otázka velmi překvapila.

,,K čemu ti to tady bude? V Azkabanu?" zajímalo jí, ale Scarlett jen převrátila očima. Věděla, že se vyhýbá odpovědi a to nesnášela.

,,Je v bezpečí?" pípla slabým hláskem, už ne tak namachrovaným.

,,Žije s jednou mudlovskou rodinou," konečně jí dala odpověď. ,,Myslím, že jsou to Oliverovi."

,,Ta rodina motáků?" vykulila oči.

,,Jak víte, že jsou to motáci?"

***

Spousta kapitol bude právě z pohledu třetí osoby, kde se dozvíte zase něco víc 😂😂😇😇💖💖

Jak se vám líbila tahle kapitola z Azkabanu?😯💕

☕Sharie