,, Chtěla bych být Delta smečky."

,, Cože?!" Zeptala jsem se jí.

,, Delta smečky, trénovat bojovníky." Řekla jakoby jen tak mimochodem

,, Jediný kdo má právo měnit postavení smečky jsem já a částečně Zoro! A navíc, nemyslím si že by jsi to měla být zrovna ty, všichni tři bojovníci jsou schopní a nejspíš by tě porazili." Nechtěla jsem na ní být zlá, ale Zákony smečky jsou pro ni ještě neznámé a musí se naučit je respektovat. Prohlédla jsem jí do očí a něco mě napadlo. ,,Hele no, mám pro tebe návrh, pokud budou bojovníci souhlasit budeš bojovat s jedním z nich a pokud vyhraješ, staneš se bojovníkem později možná tou svou ,,Deltou" ale jestli ne, tak se ti o postavení postarám já." Navrhla jsem jí.

,, Dobře, takovouto nabídku přijímám." Odpověděla s úšklebkem značící že si myslí že vyhraje. Jen jsem protočila očima a vydala se zpět.

/After/

   ,, Jistě že se s ní rádi utkáme, viďte." Otočila se Blue Ice škodolibě na Cedera a Avril, Ceder se tvářil že se ho to netýká a Avril zřejmě přemýšlela nad něčím úplně jiným.

,,No dobře." Otočila jsem se směrem k odchodu za Ripper.

,,Tak co, přijali?" Ptala se hned Ripper.

,,Jo, tak s kým budeš chtít bojovat?" Ripper chvíli přemýšlela a zvažovala možnosti.

,,S Cederem." Odpověděla jistým hlasem. Já si jen povzdechla a šla to vyhlásit celé smečce.

,, Smečko," začala jsem když se všichni shromáždili ,, protože Ripper ještě nemá postavení a stojí o pozici bojovníka, ti souhlasili, že jeden z nich s ní bude bojovat o pozici bojovníka, pokud vyhraje Ripper stane se z ní bojovník a bojovník se stane hlídkou pokud prohraje, zůstane vše při starém a hlídka bude Ripper." Celá smečka ztichla. ,, Ripper," oslovila jsem mladou fenu dobrmana ,, předstup před smečku a řekni koho sis vybrala." Ripper si stoupla na jednu délku ocasu před mě čeká ke smečce.

,,K souboji jsem si vybrala Cedera." Všichni se otočili na bojovníka, který se zrovna drbal zadní nohou pod tlamou.

,,Nu dobrá." Řekl klidně postarší pes a rozešel se k feně, ten kdo vyhraje bude bojovník.

/Ripper/

  Napjala jsem všechny svaly v těle, musím to dokázat, musím ukázat matce, že na to mám, že jsem silná, podívala jsem se na nebe a zdálo se mi, že na nebi vidím mrak, co vypadal jako moje matka, ale hned se rozplynul, možná se jí to jen zdálo.

,, ... ať je jejich boj čestný a požehnají jim nebeští psi. Připravit, ... Teď!" Vyběhla jsem proti Cederovi, zakousla se mu do ucha a drápala jsem mu do ramene, zkušený bojovník mě ale shodil a na pár dlouhých vteřin mi vyrazil dech mezitím co jsem se snažila dech zase popadnou se mi pustil do břicha zakousl se a držel, jakmile jsem zase mohla dýchat jsem se v rychlosti zamyslela, když se vzdám, rozhodne o mě Alfa, když ale budu bojovat, mám ještě možnost na dobré postavení. Vytušila jsem si chvíli kdy se z ohl a já se mu zakousla nad zátylek do hlavy on mě pustil a stáhl se, podíval se na zem, kam rychle odkapávala krev. Alfa rozhořčeně zavyla a spolu s Perlenou rychle běžela ke kolabujícímu Cederovi, který dopadl s celkem hlasitou ránou na zem. Podívala jsem se na cestičku z krve která vedla ode mně až k hlavě Cedera. Svět se se mnou zastavil. Alfa s Perlenou doběhly k raněnému psovi a léčitelka mu na ránu ihned dala byliny a pavučiny na zastavení krvácení. Dál si to už nepamatuji, jen jsem stála na místě a tupě zírala zatímco kolem mě probíhali psi.
    Seděla jsem před keřem léčitelky a dívala se na temný vchod do dočasného doupěte. Vyšla z něj Alfa a hned za ní léčitelka. Obě feny byly značně skleslé.

,,Ceder je na tom špatně, ale snad přežije."

,,Je to jeden z nejlepších bojovníků." Alfa byla hodně nešťastná a já jí to neměla za zlé.
   Alfa kolem mě prošla a ani se na mě nepodívala, zdrcená jsem šla za léčitelkou.

,,Ahoj, nechceš s něčím pomoct, třeba nasbírat bylinky?"

,, Chápu tě, ne díky, bylinek mám snad dost a Cederovi se víc pomoct nedá, musí bojovat sám, jediné co můžeme dělat je měnit mu jednou za čas obklady a to já zvládnu sama."

,, Dobře, chápu." Kníkla jsem a vydala se pryč, lehla jsem si do trávy pod keřem a bylo mi celkem jedno, že si lehám do mokré trávy, ještě s ranní rosou. Tohle jsem nechtěla, ublížila jsem jinému psovi co si to nezasloužila a to jen kvůli postavení, před ostatními jsem možná tvrdá, ale uvnitř jsem prostě slabá, propadla jsem panice, co když se neuzdraví? Co když mě Alfa vyhodí ze smečky? A už tu nebyl nikdo komu by se mohla svěřit, a kdo by jí poradil, už nikdo...

Hej, po fakt dlouhý době s 777 slovy. No, nic moc co?