Ice
Plížili jsme se po sekvojovém lese za jednou z největších kořistí tady vůbec. Byl to jelen, se stádem laní.

Za úkol jsme si dali ulovit jelena a alespoň jednu nebo dvě laně, i když by jsme třemi nepohrdli.

Před námi se tyčily pouze vysoké kmeny sekvojů a bylo málo příležitostí kde se schovat. Občas jsme zahlédli keř nebo skalku a tak jsme se tam schovali, díky Darkovu výstupu jsme dohromady i s Daeneris byli jenom čtyři.

,,Stádo se pořád pohybuje." zanadával Car. ,,Pokud se aspoň nachvilku nezastaví nemáme moc velkou šanci na aspoň jednu laň."

,,Musíme být trpěliví." řekla rozumně Gamma Daeneris.

,,Navrhuji aby jsme se nachvilku rozdělili." řekla jsem.

,,Ice to je blbost." zavrčela Aya.

,,Ale ne není." vkročila do řeči Gamma. Dva lovci na ni nechápavě koukli.

,,Kdyby jsme se nachvilku rozdělili já s třeba Carem by jsme šli chytat menší kořist a vy by jste následovali stádo. Aspoň něco by jsme přinesli." ujala jsem se slova.

,,Co když se stádo najendou zastaví? Hm? Co pak?" zanadával Car.

,,Zastaví se znovu a to už tu budeme." kývla jsem.

,,Dobře takže rozhodnuto?" zeptala se Gamma.

,,Já nesouhlasím." řekla rozhodně Aya.

,,Já jsem pro a Ice taky. Care je to na tobě." otočila se na Cara Gamma. Ten koukl jako jestli musí.

,,Nechci přijít s prázdnou." řekl pochvilce.

,,Skvělé!" zajásala jsem. ,,Takže půjdu já a?"

,,Car," rozhodla Gamma.

,,Dobře, zachvilku jsme tu." řekla jsem nadšeně, kývla na Cara a společně jsme vyběhli.

Chvilku jsme běželi. Cítila jsem čerství vzduch. Milovala jsem běh. Car začal společně se mnou brzdit.

,,Jsme snad už dost daleko aby jsme stádo popřípadě nevyplašili." řekl Car a ohlídl se. Já jsem jenom kývla. Nadzvedla jsem hlavu a začala nasávat pachy.

Jenom samí malí hlodavci. Veverky, myši a nějaké hlodavci.

,,No tak se předveď." řekl Car a já jsem naštvaně kývla. Přece jen to byl můj nápad.

Vyšla jsem. Car netrpělivě čekal na místě.

Boleli mne už z toho plýžení tlapky tak jsem se nachvilku zvedla a rozhlídla. Pořád jsem cítila jak Cara tak i Ayu, Daneeris a stádo. Uviděla jsem veverku. No pořád lepší než nic.

Přikrčila jsem se na bolavé tlapky a skočila. zanedlouho jsem měla v puse pachuť teplé krve. Dobře. Řekla jsem si. Je asi na čase ulovit něco z toho stáda.

Vzala jsem veverku a vyšla zpět za Carem. Snad se nebude zlobit že chytila JENOM veverku. K tomu vyhublou. No skvěle.

,,Takže plýtvání síly?" zavrčela Daneeris když uviděla můj a Carův úlovek. Jedna vyhublá veverka a myš co chytil Car.

,,Nic tu není," zakňučela jsem. ,,Promiň Daneeris."

,,To nic," oddychla si Daneeris.  ,,Aspoň máme jistotu že nepřijdeme do tábora s prázdnou."

,,Snažil jsem se," řekl potichu naštvaně Car abych to slyšela jenom já. ,,Skvělí nápad, Ice." řekl sarkasticky a moje jméno s takovou nechutí.

,,Care nech ji," zavrčela Aya která celý rozhovor slyšela ale nic neříkala.  ,,Lepší přijít s NĚČÍM než s prázdnou." řekla a šla za Gammou která pomalu vyšla za stádem.

,,Asi ses nesnažil dost," nic víc jsem mu říct nemohla a než stačil odpovědět tak jsem už byla u Ayi.

,,Pozor!" zavrčela nadšeně Daneris. ,,Stádo zastavilo." řadostnější zprávu říct nemohla. Ploužili se za stádem dobrých deset minut minimálně. Protože jsem z nudy žačala počítat i když to nebylo zrovna přesné.

,,Konečně!" vydechla jsem. Normálně bych vesele vyštěkla ale nechtěla jsem to stádo vyplašit.

,,Já s Carem půjdeme z leva." Daneris začala říkat plán. Měla určitě dost času ten plán promyslet. ,,Aya a Ice," když řekla moje jméno tak jsem zbystřila.  ,,Půjdou zprava. Ulovíme minimálně dvě laně. Když vaše laň bude na zemi jeden z vás ji zabije a druhý poběží na další. Rozumíme si?"

,,Ano," řekli jsme jednohlasně.

,,Dobře. Jdeme!" řekla poslední slova než zmizela v houští.

Kývla jsem na Ayu a zmizela jsem ve vysoké trávy v domnění že jde hned za mnou.

Zastavila jsem se až ve chvíli kdy jsem byla jistá že Daneris s Carem jsou přesně naproti nám.

Teď všichni netrpělivě čekali. Ice se přikrčila a vybrala si jednu laň. ,,Tak co? Nedáme radši jelena?" zasmála se Aya.

,,No nevím," znervózněla jsem. ,,No dobře." nakonec jsem řekla. Kývla jsem k jedinímu jelenovy stáda.

,,Daeneris si dává na čas. Mezitím stádo zase odejde." zavrčela Aya.

,,Asi mají nějaké problémy." švihla jsem ocasem. Najednou se ozvalo vytí.

,,Neřekla bych." vyštěkla Aya a vyběhla. Běžela jsem hned za ní.

Stádo se začalo plašit. Vůbec neudržovali žádný směr. Jedna laň běžela doprava a druhá doleva. Další zase přímo naproti mně až jsem musela uskočit. Otočila jsem se a viděla jak ha tou laní která mně málem srazila běží Daeneris s Carem. Běželi tak sehraně.

Za to Aya běžela přes celý zmatek přímo za jelenem. Měla jediný cíl. Běžela tak plynule. Za to já jsem měla v tom zmatku problémy udržet směr. Všechno mne obracelo.

Aya skočila. Držela se jelana ale dlouho to nevydrží. Jelen začal poskakovat. Přidala jsem. Teď jsem běžela přímo naproti jelenovi. Skočila jsem. V duchu jsem se modlila aby to nebylo vedle.

Tato kapitola byla od Papaja_of_SP zacož jí strašně moc děkuji a zřejmě bude ještě jedna část