prosinec 1995

„No tak, Myško, nehledej v tom nic složitého," povzbuzovala svou mladší kamarádku Leslie, třímající v ruce hůlku, jejíž hrot mířil právě na Faith, stojící několik kroků od ní. „Soustřeď se a potom to zkus. Nemávej zbytečně moc hůlkou, víš, jak to říkal Harry Nevillovi. A potom to vyslov a bude to. Zvládneš to, vždyť je to jednoduchý."

Faith stiskla silněji hůlku a napodobila gesto, jaké sledovala u Harryho, když kouzlo na odzbrojení a získání protivníkovi hůlky předváděl. „Expelliarmus!"

Leslie hůlka vylétla z ruky, ale to byl veškerý účinek, jaký kouzlo mělo, protože tmavovlasá Blacková ji pohotově opět chytila do ruky. Rozhodně tak elegantně nedolétla k Faith, jako to viděla hnědovláska třeba u Hermiony, když trénovala s Ronem, nebo u kohokoliv jiného, kdo už kouzlo ovládal.

„Jsem k ničemu," postěžovala si hnědovláska a zastrčila si dorůstající ofinu pod sponku na vršku hlavy, aby jí nepadala do očí, „všichni ostatní už to zvládají."

„Stačí, když budeš pořádně trénovat a podaří se ti to taky, uvidíš," mrkla na ní Leslie a znovu zaujala obranou pozici se zdviženou hůlkou. „Nešetři mě. Zkus to znovu."

Faith po pár minutách přestala počítat, kolikrát ono slovo vlastně vyslovila, než Lesliina hůlka skutečně dolétla až k ní a její kamarádka byla konečně odzbrojená. Hnědovláska nadšeně povyskočila a vesele se zazubila na Leslie, která jen pochvalně kývla.

„No vidíš, vždyť jsem ti to říkala. Chtělo to jen pár pokusů."

„Tobě se to ale povedlo hned napoprvé, já to musela bůh ví kolikrát zkoušet, abych to zvládla," povzdechla si Faith, „mamka mi vyprávěla, že můj otec nikdy nebyl zrovna nejchytřejší, vždycky musel studovat mnohem víc než ostatní, aby prolezl ročníkem... Co když jsem mu podobná víc, než si myslím?"

„Takhle to nemůžeš brát," zakroutila hlavou Leslie, „to, že jsi to nezvládla na první pokus rozhodně neznamená, že bys měla být hloupá, protože nejsi, jasný? Jsi chytrá holka, jen musíš něco víckrát zkusit, než to vyjde na sto procent. A musíš taky brát v potaz to, že já jsem starší, což taky má nějaký vliv."

„Jistě by se vám hodil nějaký ještě starší a zkušenější kouzelník, který by vám se vším potřebným pomohl, děvčata," přimotal se k dívkám Philip a zamrkal na Leslie.

„To máš pravdu, to by bylo skvělé," přitakala s hraným nadšením Leslie, „ale bohužel tady Brumbála nikde nevidím."

„Dneska jsi nějaká čiperná, Leslie," opáčil Philip, „měl bych skvělý nápad, jak si energii vybít."

„S tebou? To i s tím Brumbálem bych byla víc unavená než po tom šolíchání s tebou," odpálkovala ho se sladkým úsměvem na tváři. 

Jejich jednorázová záležitost z léta rozhodně neskončila jen u jedné noci, ale zbytek srpna se nesl v podobném duchu, dokud nedorazili opět do Bradavic. Leslie po Philipovi házela spiklenecké pohledy doplněné hravým úsměvem a provokativními gesty, ale rozhodně už pro něj její tělo nebylo takovou samozřejmostí jako v létě, což si moc dobře uvědomovali, oba dva. Pár týdnů to tak pokračovalo, dokud si na ní Philip nepočkal, při cestě z večeře na kolej a oběma bylo jasno, že jejich vztah založený na vášni jen tak nepřestane, ba právě naopak. 

Philip si s rádoby raněným výrazem přiložil ruku na srdce. „To zabolelo. Myslím, že po takových řečech bude zítra něco bolet tebe."

„Prase," přerušila jejich výměnu názorů Faith a protočila očima nad tím, jak se Leslie po Philipových slovech šibalsky pousmála a kousla se do rtu. 

Tmavovlasý mladík se jen ušklíbl a pocuchal jí vlasy, než se zase vmísil do davu ostatních členů Brumbálovy armády, kteří zkoušeli a trénovali stejné kouzlo, jako před chvílí Faith s Leslie. Leslie za ním koukala, částečně pobaveně a částečně jakýmsi typem pohledu, jaký u ní Faith ještě nikdy neviděla. A hlavou jí probleskla myšlenka, jak přitažlivě Leslie vypadá, když takhle kouká a kouše si u toho ret. 

Zachmuřila se a zatřásla hlavou. Cože? Obdivuje tady v duchu svojí nejlepší kamarádku? Proč by to proboha dělala. Leslie je možná hezká a přitažlivá a milá a-

„Sakra," zamumlala a raději si urovnala vlasy, které jí Philip pocuchal.

„Nad čím sakruješ? Chceš ještě trénovat odzbrojování?" usmála se na ni Leslie, když konečně odtrhla pohled od odcházejícího Philipa a obrátila svou pozornost zpět na hnědovlásku po svém boku.

„Nevěděla jsem, že ty a Philip Malfoy spolu chodíte," poznamenala Faith namísto odpovědi.

„Nemluv o něm jako o Malfoyovi, nechce, aby to ostatní věděli, podle něj by se jen zbytečně začali v jeho rodině šťourat, což je teda pravda," podotkla Leslie, načež zavrtěla hlavou, „a ne, nechodíme spolu."

„Ne? Tak co mělo být tohle?" mávla rukou k místu, kde před chvílí Philip stál.

„Nemusíš s někým chodit, aby sis s ním mohla povídat, Myško," odvětila Blacková, ačkoliv moc dobře věděla, na co její mladší spolužačka naráží. Faith už nebyla tak malá, aby nedokázala pochopit, co mezi ní a Philipem je a tahle hra na hloupou byla jen záminka k tomu, aby to řekla sama Leslie hned a Faith to z ní nemusela zdlouhavě páčit.

Hnědovláska jen povytáhla obočí a podívala se na Leslie. Ani nemusela nic říkat, aby z jejího výrazu šlo jasně vyčíst nedělej, že nevíš. 

„Nekoukej na mě tímhle pohledem," odbyla ji Leslie, „prostě s Philipem spím, ano? Není v tom žádný vztah, nejsme do sebe zamilovaní, jen... jen zkrátka potřebujeme občas upustit páru. Je to výhodné pro obě strany."

Nedokázala rozeznat jaká emoce přelétla před Faithinu tvář, když to takhle narovinu řekla. Zklamání? Žárlivost? Nebylo jasné, jaká z emocí v hnědovlásce převládala, popravdě ani ona sama netušila, jak má reagovat, nebo proč jí to tak vadí. Proto se Leslie raději celé téhle situaci vyhnula a vzala si od Faith svou hůlku.

„Zkusíme si omračování, jo?"

Ale nebyly samotné, kdo tenhle vztah mezi dvěma nebelvírskými studenty probíral. Ashton stojící naproti Philipovi se zdviženou hůlkou a pobaveně se na svého přítele usmíval.

„Umíš si představit, jak by Sirius vyváděl, kdyby zjistil, co je mezi tebou a Leslie?" uchechtl se a vykryl hbitě Philipovo kouzlo.

„No co, patnáct už jí snad bylo, ne?" pokrčil Philip rameny a povolil si krátký pohled Lesliným směrem.

„Vaši tátové byli nejlepší kamarádi, což by asi zase tak nevadilo, kdybys nebyl zároveň syn holky, která podle Siriuse tvého tátu jen oeblhávala a byla to potvora. Myslím, že by úplně nepřekousnul, kdyby zjistil, že jeho dcera si v posteli nezávazně užívá s Malfoyem."

„Nemůžeš vědět, jestli se zítra do někoho nezakouká a s tímhle sekne. Takže já si zatím budu užívat co můžu, nehledě na to, že její táta by s tím nesouhlasil," odvětil klidně Philip.

„Hlavně jí prosím tě nezbouchni, nebo z toho bude průser jako blázen," nabádal ho Ashton, kterému ale přišla představa toho, jak by Sirius zuřil a pustil se do Philipa, kdyby opravdu Leslie otěhotněla, velice úsměvná a zábavná.

„Neboj mami, dám si pozor," protočil očima a pobaveně se usmál, „jak jsi na tom vůbec ty teď s Danelle? Lana říkala, že ten váš rozchod moc dobře nenese, nechceš to ještě zkusit napravit? Vždyť tu holku miluješ."

Na malou chvíli se mezi oběma kouzelníky rozhostilo ticho. Po tom nevydařeném rozhovoru tehdy v říjnu, kdy měl Ashton s Danelle poněkud ostřejší výměnu názorů, netrvalo moc dlouho a hned po první schůzce Brumbálovy armády oznámila zrzka Ashtonovi, že je mezi nimi konec. Stále si pevně stála za tím, co tehdy řekla. Že je zbytečné tak riskovat a že teoretická výuka stačí, v čemž jí Ash rozhodně odporoval a zkrátka se neshodli. A vedlo to bohužel k tomu, že jejich vztah na tomhle zkrachoval.

„Ona se se mnou rozešla, ne já s ní," promuvil nakonec Ash, kterého to viditelně mrzelo, „jasně mi řekla, že dokud budu v BA a budu ten nápad podporovat, tak mezi námi nic nebude, protože si nechce v posledním ročníku zmařit šance na úspěšný dokončení školy, což je pro ní teď na prvním místě. Chápeš to?"

„Až moc dobře, Ashi," odvětil suše jeho tmavovlasý spolužák. 

Celeste Delacroix, ona francouzka, o níž loňský školní rok tak usiloval, byla případ prakticky totožný. Chtěla se soustředit na studium a dokončit školu, aby měla otevřenou cestu k práci diplomatky pro francouzské ministerstvo kouzel. A podle jejích slov by vztah na dálku neměl naděje přežít a odmítala Philipovi žádosti to alespoň zkusit. Měla za to, že by ji to jen rozptylovalo a ona si kazila prospěch. A ten je pro ní nyní zásadní.

„No dobře, ale ty teď máš alespoň Leslie. Já zůstal sám, holka, kterou miluju o mě nestojí, protože jsem udělal něco, co se jí nelíbí, a odmítá se se mnou o tom dál bavit. Možná bych byl raději, kdyby odjela do Francie a svedla to na vzdálenost."

„Hoši, myslím, že si pořád nemáte na co stěžovat," připojil se do jejich hovoru George. Oba dva bez dlouhého přemýšlení pochopili, na co jejich zrzavý kamarád naráží. 

Pohledy všech tří se stočily k Georgovu dvojčeti, který něco živě probíral s Harrym, ovšem všichni tři dobře věděli, že jeho radost není zdaleka taková, jaká bývala před několika měsíci. Zpráva z července, oznamující, že jeho dívka Albertine byla i se svou matkou nalezená mrtvá ho zdrtila. Od zhruba poloviny podzima už na tom byl sice mnohem lépe a truchlení téměř zanechal, protože uvěřil povzbudivým řečem všech svých přátel, že Alby je teď na lepším místě a alespoň ji nebude čekat setkání s její povedenou smrtijedskou rodinkou, ale stále měl čas od času chvíle, kdy ho pohltil smutek a jen vzdychal po ztrátě své milované.

„Všem nám ty vztahy nějak krachly, pánové," povzdechl si Ashton a jeho přátelé jen přikyvovali.