Vydrželi sedět v altánku opravdu skoro do rána. Scorpius připravil malé pohoštění, sušené ovoce, cukroví a pomerančovou šťávu.

„Jsi skvělý, víš to?"

„To je to nejmenší. To ty jsi za mnou přišel."

Albus Scorpiuse lehce políbil a vsunul mu do pusy sušený fík.

„Zase za tebou přijdu, teď se ale musím vrátit."

Scorpius se vylekal. Samozřejmě že chtěl vidět Albuse co nejčastěji, ovšem bylo to nebezpečné. Nechtěl působit nevděčně, tak se k němu jen přitulil a užíval si posledních společných minut.

„Bude svítat, přemístím se zpět do Kruvalu," vzdychl Albus.

„Dávej na sebe pozor a hned mi napiš na pergamen!"