Rika LightDark:

I přes několik neúspěšných pokusů se postavit na nohy se mi to konečně povedlo. Chtěla jsem se jít podívat za mámou abych se ujistila jestli je v pořádku. Na schodech jsem se jen tak tak držela, ale pak už jsem pomalu zase padala.

Když jsem došla do obývacího pokoje a uviděla maminku, oddechla jsem si. Už jenom proto, že mi táta řekl, že jí něco hrozí.

Pocítila jsem takovou zvláštní vlnu energie, když jsem vyšla ven. Podívala jsem se všude okolo, ale nikde nikdo nebyl. Rozhodla jsem se, že se půjdu projít na svoje místo, které bylo za městem na kopci odkud byl nádherný výhled na krajinu. Popadla jsem tedy svůj kabát a dýku a vydala se na cestu.

Když jsem dorazila na místo tak byl všude klid a město usínalo. Najednou se mi vybavili vzpomínky an člověka, na kterého se snažím zapomenout.

„Tady to mám nejraději." Řekla jsem a dál se dívala na panoramat s jiskrami v očích, který jsem milovala.

„Máš pravdu. Je tu krásně." Odpověděl mi dotyčný a objal mě kolem pasu. Já tomu nevěnovala moc velkou pozornost a dál se dívala na spící krajinu a město.

Nevěděla jsem co mám dělat. Najednou se za mnou něco pohlo, já zbystřila a vztáhla svoji dýku (pro všechny případy).

„Ahoj Riko. Má 'přítelkyně'" řekl a slovo přítelkyně téměř vyplivl. Ten to hlas se mi hnusil.

„Co tu chceš?" procedila jsem skrz zaťaté zuby.

„Nemůžu přeci jít na oblíbené místo mé milované."

„NE! Nemůžeš!" zakřičela jsem. A zase se ozvali vzpomínky.

„Díky tomu jsme si začali psát a ano, teď znám ještě mnohem líp tvoji nádhernou stránku a mám větší motivaci k tomu tě mít rád. -kvůli tomu že jsem byla milá a hodná

Já tě mám rád kvůli tomu že jsi úplně jiná než ostatní, jsi pěkná, roztomilá, a.... já nevím.... prostě jsi pro mě úžasná :)

Protože tě mám moc rád :D Á, to že tě mám hodně rád jsem zjistil proto že když jsem se rozešel se Liliou tak mě to bylo jedno
když jsem se rozešel s tebou tak jsem byl nějakou domu celkem dost smutnej.... no a byla jsi první holka kvůli které jsem při rozchodu byl nějak ví smutnej..... a potom jak jsme si začaly psát tak se to trochu víc rozjelo.... :)

Jo a taky tě mám rád protože jsem chtěl vždycky holku kterou nenávidí celý svět... nevím proč :D

Ách, Riko.... mám tě rád i přes to že se chováš takhle ale prosím nechceš se zkusit poprat s tou tvojí zlou stranou ? ;) -Ne

Myslím že je na tobě krásnější ta milá stránka..... protože jsi pak moc hodná, milá, rozkošná, dá se s tebou pěkně povídat :)

Je mi z toho vážně špatně že jsem tě odbil. Jo a Riko... miluju tě...pořád, ať jsi jaká si. :-)

Riko, já už půjdu, měj se co nejlíp to jde. :-) Miluju tě, ahoj :-* „ všechno co mi kdy napsal nebyli nic jiného než sprosté lži!

„Riko co se děje?" ozval se vedle mě hlas Jeffa. Já se hned otočila a přitulila se k němu a on mi omotal jeho ruce kolem trupu. „Kdo jsi?!" zakřičel Jeff když si všiml našeho hosta.

„Copak princezna se ti nepochlubila. Já jsem její KLUK." Řekl se smíchem v hlase.

„Už dávno NE! Jenom jsi mi lhal a lásku ke mně předstíral. A když jsem si myslela, že ti můžu věřit tak jsi to zase podělal! Nejsi nic jiného než prolhaný Lhář, který na všechny se*e!" křičela jsem a už mi pomalu rupaly nervy.

„Riko musíš se uklidnit." Mluvil na mě v klidu Jeff. Poslechla jsem. Nádech, výdech, nádech,....

„Půjdeme?" zeptala jsem se a Jeff přikývl. Šli jsme ruku v ruce spolu domů.

„Jsem rád, že jsi v pořádku." Řekl a objal mě. „Ale kdo byl ten kluk?"

"K mojí smůle i můj bývalí kluk. (to co bylo v těch vzpomínkách je podle pravdy)" dívala jsem se do země. Poslouchala jsem okolí, když se zase ozvalo zašumění. Zastavila jsem se.

„Co se-" nedořekl Jeff, protože se mi něco zabodlo do ruky. Pomalu jsem vytáhla dýku z ruky a zhluboka dýchala. Nůž dopadl na zem a já spadla na kolena, ale to co se stalo jsem nečekala.

Jeff the KILLER:

Došel jsem domů a šel za Rikou do pokoje, ale nebyla tam. Na jednu stranu jsem byl rád, že je zdravá, ale pak se objevil i strach, že se jí něco stane.

„Slendy! Nevíš kde je Rika?!" zakřičel jsem.

„Vždyť by měla-" objevil se za mnou, ale zasekl se uprostřed věty. „Jdeme ji hledat." Řekl nakonec a já přikývl.

Chvilku jsem bloumal po městě, ale pak jsem si vzpomněl, že Rika má i své oblíbené místo, tak jsem šel tam a měl jsem štěstí, že tam byla, ale k mojí smůle ne sama.

Když jsme odcházeli tak se jí nůž zabodl do ramene, ona si ho vytáhla a pak společně s nožem skácela na zem.

Když jsem viděl, jak se jí rána začíná zacelovat, nevěřil jsem vlastním očím. Když rána byla zahojená, tak se kolem ní tvořila zase ta temná aura.

„Ty z ku*vy syne!" zakřičela a rozběhla se po tom klukovi.

DEATH Lady:

„Zase jsem venku po tak dlouhé době!" zakřičela jsem.

„Ty z ku*vy syne!" zakřičela jsem a rozběhla se po něm. Oba nás ta temná aura pohltila. Chvíli jsme se prali a já toho začínala mít tak akorát dost, ale něco mi tu nehrálo. ‚Mám nápad.' zaradovala jsem se a pro sebe se usmála.

„Copak je drahoušku? Ty už mě nemáš rád?" zeptala jsem se s milým hlasem. Pak jsem ho viděla před sebou a začal zpívat písničku, kterou mi zpíval. Ta písnička se jmenovala Three Days Grace-The Real You (písnička bude v médiích tak si ji pusťte je nádherná, i když já si vzpomenu na něco jiného).

Rozběhla jsem se, přiložila mu nůž ke krku a nechala jsem mlhu, aby zmizela. „Ty sis vážně myslel, že k tobě ještě něco cítím!? Po všem co jsi udělal jak mě tak Lilii a Dárii. Spletl ses! Já se změnila a už ti nevěřím, proto tě označím, abys věděl, že mám i srdce a umím být milosrdná." Řekla jsem do ramena mu zabodla nůž, který se hned změnil ve značku, díky které ho můžu hlídat a po případě i zabít. Zaskučel bolestí a složil se v bolestech k zemi.
,,Ty ku*vo!" zakřičel a hodil po mě nůž, ale já se otočila, chytla ho hodila mu ho nazpět a zasáhla ho do krční tepny.
,,Death end." řekla jsem.
Rychle jsem ještě napsala zprávu na mobilu do poznámek a propustila její tělo ze své kontroly.

Takže jsem tu po týdnu s novým dílem, u kterého doufám, že se vám líbil. Komentář i hvězdička potěší :) A kdyby někdo chtěl napsat nějaký příběh tak ať napíše do komentářů ;)

Zatím se s vámi loučím zlatíčka

-Manakria