11. Listopadu

Potom co jsem odešla mi začalo peklo. Na chodbách na mě jen řvaly že jsem smrtijedka, nikdo ze studentů kromě holek z pokoje mi dlouho neřekli vlastním a ostatní se mi vyhýbali, báli se mě, až na Lili, Miu, Izzy a Eli.

A tak se stalo, že jsem školu začala nesnášet. I když jsem už několikrát zachránila nějaké mladší žáky před Poberty.

A tak se z tohoto stala rutina. Spánek, aquamenti, vzbuzení, hygiena, snídaně, otravování od Pobertů, hodiny, urážení od Pobertů, oběd, hodiny, zachránění žáků od Pobertů, večeře, higiena a spánek.

A tak to bylo pořád a pořád dokola. Až se jednoho hnusného dne vše změnilo.

Byla hodina lektvarů. Lektvary mi docela šli..... co tu kecám, jsem na lektvary nejlepší, ale o tom potom.

,, Tak, dneska si připravíme veritaserum. Ví někdo co to je?" Začal Křiklan.

Já to věděla, ale jsem moc líná zvednout ruku. Navíc Lili nebo Snape určitě odpoví.

,, Ano, slečno Evansová?" Vyvolal Lili profesor.

,, Je to lektvar díky němuž každý mluví pravdu. Když ho někdo chce na někoho použít musí mít jeho souhlas." Odpověděla ve zkratce Lili.

,, Správně slečno Evansová. Deset bodů pro Nebelvír."usmál se na ni ,, takže veritaserum si dneska připravíme. Strana 137."

Otočila jsem se na nějakého kluka z Nebelvíru vedle kterého jsem seděla.

Začala jsem mu říkat co má dělat.

Po nějaké době jsme měly lektvar dodělaný. Přišel k nám Křiklan a řekl že je to výborné.

Čekaly jsme až budou mít všichni veritaserum hotové.

Jak ho měly všichni hotové tak začal Křiklan ,, Teď si vyzkoušíte jak veritaserum funguje. Nějací dobrovolníci?"

Nechtěla jsem zvednout ruku, ale ona mě neposlouchala. Kouzlo.

,,Aaaaa slečna Kartarína, tak pojďte." Usmál se na mě profesor.

Rozhlédla jsem se po třídě a uviděla jsem dva škodolibě se culící kretény. Ošklivě jsem se na ně podívala a jejich úsměv se ještě rozšířil.

Křiklan mi podal lahvičku veritasera a já ji vypila.

,, Takže já někoho vyvolám a ten položí otázku dobře?" Já jen přikývla.

Do vzduchu se zvedly dvě ruce. Potter a Black. Skvělí.

,, Jaké je tvé příjmení?" Zeptal se Black.

Já jen vykulila oči. Sakra.

,,Nooo?" Přidal se Potter.

,,P-potterová." Řekla jsem potichu.

,,Co?!" Vykřikl Potter.

,, Potterová Pottere." Znovu jsem řekla pevnějším hlasem.

,, Jaké je tvé celé jméno?"

,, Kartarína Kasiopea Potter."

,,To není možné. Ona je mrtvá!"

,,Opravdu si to myslíš Pottere? Protože já tady stojím." Vykašlala jsem se na skrývání a řekla pravdu, nečekaně ,, Ve čtyřech jsem se stratila v lese, nepamatovala jsem si nic kromě toho, že se jmenuju Kartarína Kasiopea. Dokonce ani příjmení jsem si nepamatovala, ale pak jsem potkala čtyři duchy nebo lidi, nevím přesně co jsou. Zavedli mě k sobě domů a tam mě začaly učit kouzlit. Zjistila jsem že jsem dědička Bradavic, dědička všech čtyř kolejí. Tak jsem se začala učit i jiné věci jako třeba hadí řeč, nitroobranu nebo třeba ovládání černé magie. Řekli mi o Bradavicích a od té doby jsem sem chtěla jít. Hlavně jsem chtěla najít svou rodinu, taky svého bratra, dvojče. A jak jsi mi řekl žes měl sestru a odvykládal jsi mi začátek mého příběhu jsem věděla že to ty jsi můj bratr, ale jsi jiný než jsem si tě představovala. Tak pravda je venku. Pojď začni mi znovu nadávat že hnusná smrtijedka jako jsem já není tvůj sourozenec Pottere!"

Všichni se na mě šokovaně dívaly až na holky z pokoje kterým jsem to jednou řekla.

Ale já se dívala jenom na Pottera. A ten měl ve tváři bolest a pochopení.

,, Rín? J-já... proč jsi mi to neřekla?" Řekl mi mou dětskou přezdívkou.

,,Ze začátku jsem se bála odmítnutí, pak si mě ale začal nazývat cituji: ty odporná hnusná smrtijedko a taky jsem několikrát zachránila žáky před vaší šikanou. Tak jsem si řekla že jsme možná pokrevně sourozenci, ale jinak jsme pouze cizinci nebo nepřátelé víš?"

,, Já se omlouvám. Já nevěděl že jsi má sestra." Celou dobu co mluvil měl sklopené oči.

,, A i kdybych nebyla. Je normální někoho jen tak nazývat smrtijedem?". Zeptala jsem se Pottera a otočila se na Křiklana,, můžu už dostat antisérum?"

Profesor mi ho bezeslov předal a já ho na ex vypila.

Hned co jsem to udělala tak jsem se rozešla ke dveřím. Nikdo se mě nesnažil zastavit. A je to tu zase.

Samota.

*****************************************

Tak tenhle byl rychlí jako už dlouho ne.
Možná je i trochu depresivní 😄.

Veselé Vánoce 🎄

Nashle Avet🤶👍