,,No tak, Takkare, vstávej, musíme tam jít, ať chceš nebo ne. A jestli nepůjdeš, tak tě vlastnoručně vykopu z postele!"

Jakmile to Takkar slyšel, vyskočil, jako by do něj blesk uhodil, a upaloval k vědru v rohu, protože věděl, že Jenna je toho schopná.

Rozespalý Takkar se díval do odrazu svojí tváře ve vědru s vodou. Viděl kluka s černými vlasy po celé hlavě, které mu padaly do tváře.
Čelo, nos a uši mu nevadily, byly normální. Co ale nebylo normální, byly jeho oči, které zářily jako moře. To se moc často v Útulku nevidělo, neboť lidé tady na severu měli většinou oči hnědé barvy. I s výškou měl problém.
Přesto, že mu bylo deset zim a bylo tam víc dětí mladších než on, tak byl jeden z nejmenších v Útulku.

Útulek byl název sirotčince pro chudé, kde mohli nechávat svoje děti v případě, že měli málo peněz nebo byly na pokraji smrti. Většinou to chodilo tak, že jednou za rok šly vychovatelky do blízkých vesnic a podívaly se, zda není nějaké dítě opuštěné nebo ho jeho rodiče nechtějí. V tu chvíli děti odvedou a postarají se o ně. Častý případ byl ale i ten, že u dveří nechal někdo dítě a odešel. ,,Postarat" znamená, že budou přežívat na starém hradě, kde žil šlechtic, který kdysi založil Útulek. Za jeho života by se tam možná měli dobře, ale ty doby jsou už dávno pryč. Teď Útulek žije na vlastních nohách a všichni musí tvrdě pracovat, aby měli na jídlo. Vychovatelky si samozřejmě nechávali větší část peněz, aby se měly dobře, zatímco děti měly to nejhorší.

Když Takkar skončil s ranním umytím, šel ke dveřím od pokoje, kde spolu s Jennou spali. Hrad byl dost velký, aby jich nemuselo spát v jednom pokoji deset, takže měli aspoň trochu soukromí. I když nebylo moc velké, kvůli vychovatelkám, které vám šmejdí pod postelí, tak to bylo lepší než spát na podlaze.
Proto ti, kteří jsou trochu chytřejší (Jenna a Takkar se mezi ně řadí) si schovávají věci, které třeba někde našli a chtějí si je nechat, pod prkny podlahy nebo za škvírami ve zdech. Jenna věci schovává různě po celém hradě, takže ať vychovatelky prošacují celý pokoj, stejně tam nic nenajdou.
Dveře byly velmi těžké, ale jsou aspoň pořádně bytelné. Takkar měl s nimi prvně problémy, ale teď už to není tak hrozné, jako dříve.

Když je ale otevřel, stála za nima Jenna.

Jenna, vysoká a blonďatá. Byla takový kluk v holčičím těle, nezajímali ji kluci a nejradši chodila v kalhotách. I když to bylo normální, nikdo si tady totiž nemohl dovolit takový přepych, aby nosil sukni či šaty. Navíc pořád museli pracovat, takže by to ani nebylo praktické.

Jenně je skoro dvanáct zim, což znamená, že brzy odtud bude muset odejít. Buď si ji koupí nějaký otrokář, nebo, když bude mít štěstí, se z ní stane služka.

,,Nemusela jsi mě tahat z postele, víš, že bych přišel tak, či tak," řekl ospale Takkar, přestože věděl, že Jenna je jako včelí úl, do kterého není radno šťouchat.

Jenna se na něj podívala svým zvláštním pohledem. Byl to ten pohled, před kterým každý ihned uhne.
Takkar nedokázal pochopit, proč to na ostatní tak funguje. Když to na něj zkoušela poprvé, byli oba dva velmi zmatení. Takkar nechápal, proč na něj civí, a ona zase nepochopila, proč neuhne. Od té doby na sebe často vrhali zvědavé pohledy kdykoli se potkali. Nevěděli co je k tomu druhému tak přitahuje, nejspíš to, že nebyli jako ostatní děti. On vynikal se svýma očima a ona svým chováním, ke kterému stačilo jen klučičí tělo.

,,Ne, musela jsem tě vzbudit, jinak bys přišel pozdě a dostal trest!" řekla nazlobeně.

,,To si nemyslím, vždycky přijdu včas, ať už vstávám brzo nebo později," odvětil a usmál se.
Byl zvyklý, že je po ránu špatně naladěná a užíval si to.

,,No... asi máš pravdu," řekla už trochu mírněji.
,,Já se jen bojím, aby ses nedostal do problémů. Jestli tě Ingrid u něčeho načapá, jsi mrtvej."

,,Neboj, tenhle týden se budu vyhýbat všem problémům," zazubil se.

Tomuhle klukovi nemůže splést náladu ani konec světa, pomyslela si a vzdychla.
,,Ty se jim možná vyhýbat budeš, ale problémy si tě najdou samy," řekla unaveně a šla pomoct do kuchyně.

,,Hmm, takže bych měl taky jít pracovat," řekl si pro sebe a šel chodbami hradu.

Budu rád za každý vote a komentář, potěší mne to:3