Co budeme dělat? Vykřikl Poštolík dychtivě.
Pojď. Projdeme si naše území. Řekl mu Zmijí a vydal se z tábora. Zmijí zastavil u Borůvkového houští.
Tady se trénují učedníci. Řekl mu Zmijí.
V boruvkovém houští zrovna trénoval Křídlík.
Jdeme dál. Vyzval ho.
Tady tohle je údolí zeleně. Loví se tu dobře králíci. Cítíš tu nějakého králíká? Zeptal se Poštolíka.
Poštolík zavětřil.
Ne. Odpověděl Poštolík.
Výborně. Pochválil ho Zmijí.
Zmijí běžel vedle Poštolíka.
Fuj! Co to je? Zarazil se Poštolík a větřil.
To je pach Ptačího klanu. Podívej.
Ukázal Zmijí ocasem.
Támhle je jejich léčitelka.
Pojď musíme jít, aby jsme si ještě mohli zalovit.
Poštolík souhlasil.
Běželi k Mrtvým stromům.
Tohle jsou Mrtvé stromy. Sem nikdy nesmíš chodit sám. Je to tu nebezpečné a není tu žádná kořist. Ruzumíš?
Poštolík kývl.
Když půjdeme dál tak dorazíme k Hvězdné skále, tam se konají shromáždění.
Zmijí mu ukázal všechna místa, a už jen mířily k Písčitému jezírku.
Cítíš tady něco? Zeptal se ho.
Ano. Cítim vodního hryzce!
Výborně, zkus ho ulovit. Ale musíš se potichu plížit. Poradil Poštolíkovi a sledoval břeh jezírka.
Poštolík se přikrčil a začal se plížit.
Skočil. Do vzduchu vystříkla voda a Poštolík se vrátil za Zmijím.
V tlamičce držel mrtvého hryzce.
Skvělé! Můžeš ho odnést starším.
Poštolík se rozběhl. Zmijí běžel za ním.
Vrátily se do tábora a Poštolík odnesl hryzce starším.
Zmijí byl na něj pyšný.
Půjdeme ještě lovit? Zeptal se se zájmem Poštolík.
Tak jdeme! Zmijí pobaveně mrskl fousky.

Počkej ukážu ti jak lovit myši. Musíš se přikrčit a přenést váhu do zadních tlapek. Musíš zlehka našlapovat, myši jsou citlivé na otřesy. Zmijí mu ukázal jak na to.
Na králíky musíš být proti větru. Mají dobrý čich. Tak teď už můžeš jít lovit. Povolil mu Zmijí.
Poštolík se rozeběhl kapradím. Zmijí se vydal taky na lov.
Ulovil holuba. Zahrabal ho a šel se podívat jak je na tom Poštolík.
Šel po jeho pachové stopě. Cestou našel dvě mrtvé myši na hromádce.
Myši zahrabal. Zapoměl Poštolíkovi říct že si ulovenou kořist musí zahrabávat.
Za chvíly Poštolíka viděl. Byl skrčený v podrostu a sledoval veverku která hledala semínka mezi kořeny stromu.
Poštolík se přiblížil na délku dvou liščích ocasů.
Pak se rychle rozeběhl a skočil po veverce.
Veverka však byla rychlejší a vylezla na strom. Poštolík se nechtěl vzdát a tak se snažil vyškrábat na strom.
Ze stromu spadl.
Zmijí se usmál za jeho snahu.
Poštolík se zvedl, oklepal se a šel lovit dál.
Cestou Zmijí pobral toho holuba, myši a ještě jednoho hraboše co ještě Poštolík ulovil a šel svého učedníka vystopovat.
Našel ho u řeky jak pije.
Dobrá práce Poštolíku. Zamumlal Zmijí přes úlovky.
Poštolík si od Zmijího vzal myši a společně je odnesli do tábora.

Teď si můžeš jít odpočinout. Řekl Zmijí a zalezl do doupěte válečníků.
Poštolík vešel do učednického doupěte.
Jak se vede Poštolíkovi? Zeptala se ho Temnota.
Skvěle! Učí se velmi rychle a je šikovný! Vychvaloval si ho Zmijí.
To ráda slyším.
Zmijí se stulil do klubíčka a zavřel oči.

Nevěděla jsem co napsat, tak jsem alespoň rozepsala první den výcviku :D