Šla jsem si lehnout do svého pokoje, ale najednou se mi začala motat hlava a já spadla na postel kde jsem nejspíš usnula.

Sen:
Když jsem otevřela oči viděla jsem louku s květinami. Vztala jsem na nohy a rozhlédla se kolem sebe. Najednou jsem uviděla postavu která byla zhruba stejně vysoká jako já, jenže byla oblečená v černé kimono a svítivé oči, které žhnuly touhou po zabíjení. Došlo to až ke mě, ale najednou jsem v ní neviděla temnou bytost, ale něco jako sestru.
"Ahoj Riyo, já jsem Deatria [détrija]."
"Ahoj já jsem-" najednou mě přerušila a pokračovala v mluvení.
"Já vím kdo jsi Riyo, já jsem tvá sestra."
"S-s-sestra?"
"Ano jsem tvoje sestra, ale když ty ses narodila jsem tě i krátkou dobu hlídala aby se ti nic nestalo. Jenže něco se zvrtlo, tu noc kdy byl náš dům napaden jsme tě chránili, ale nebyli jsme tem kda jsme měli být." najednou se odmlčela a podívala se na mě, mírně se pousmála a pokračovala ve vyprávění "Když jsme pro tebe došli byla jsi už pryč a my vyčerpaní a jelikož nás tady někdo zamkl tak jsme zemřeli." Dokončila vyprávění a mě po tváři stékala slza, ale ona se na mě podívala s úsměvem.

Realita:
Když jsem se probrala měla jsem na sobě krásné bílo-červené kimono. Divila jsem se jelikož jsem měla včera večer na sobě košili a župan. To ale nebylo jediné překvapení které mě ráno čekalo. Nejen že jsem se vzbudila s kimonem, ale měla jsem na pravěm rameni znamení ve tvaru růže ze které byla rudá a po ruce se mi rozrůstaly trny ze kterých vyzařovala zvláštní energie, ale před dveřmi domu ležela na prahu dveří malá holčička, která měla na rameni to samé znamení co já. Najednou ta holčička začala růst až vypadala na 10 roků a začala mluvit "Ahoj sestřičko?" podívala se na mě tím nechápavým dětským pohledem.
"Ahoj sestřičko jak pak se jmenuješ?" usmála jsem se na ní.
"Moje jméno je Deria [derija]." Domluvila a já ji vzala do jídelny na snídani, kde jsme měli ovoce, cereálie a nějaké to sladké pečivo. Já si vzala nějaký ten kousek ovoce a sladkého pečiva a zapíjela to džusem. Podívala jsem se na Deriyu, která se na mě usmála a já si až teď všimla že má na krku rubínový přívěšek na zlatém řetízku. "Na večeři pozvu své kamarády a rodiče souhlasíš Derio?" promluvila jsem a ona jen přikývla hlavou že souhlasí.
"Hádej kdo je." řekl někdo za mými zády a ja oddělala ruce z mých očí a naštvaně s mírným úsměvem jsem se podívala na Kirishimu.
"Moc vtipné, ale na večer mám v plánu pozvat své přátele a adoptivní rodiče na večeři."
Kirishima se zasmál "Doufám že jsem taky pozvaný.". Já se šla převléct a napsat Liae a Scorpiovi aby došli odpoledne na kopec že tam za nimi dojdu, a já šla mezitím pozvat mé rodiče.
"Jé ahoj Riyo tak rádi tě zase vidíme." a oba rodiče mě objali jak nejvíc mohli.
"Taky vás ráda vidím a chtěla bych vás pozvat na večeři." oba se na mě jen tázavě podívali a já jim dala do ruky papírek kde byla napsaná adresa domu. Jen co jsem se rozloučila šla jsem na kopec, ale k mému překvapení tam nebyli jen Lia a Scorpio ale i Kirishima. Všichni se náramně bavili i když jsem vůbec nevěděla jak Kirichima zná mé přátele, ale všimla jsem si že jim dává adreasu mého domu a řekl že jsou pozvaní na večeři. Já jsem mezitím šla domů, ale všimla jsem si že mě někdo sleduje proto jsem zašla za nejbliší roh a tam se zastavila a jelikož to byla slepá ulička nemohla jsem potom jak utéct.
"Kdo jsi a proč mě sleduješ!?" zakřičela jsem na něj a on si pomalu sundal kapuci která mu zakrývala obličej.
"Mé jméno je Kirichi."
"Ale to pořád nevysvětluje proč mě sleduješ!" to už se ve mě pěkně vařila krev a já tušaila že se něco stane. Najednou se z nenadání objevil Kirishima a Kirichiho skopl pěkně na stranu a přitáhl si mě k sobě a svou ruku měl stále na mém boku a se vztekem na něj zakřičel "Co tady chceš bráško, zabloudil si?!" nějak podivně se uchechtl.
"Pamatuješ si doufám že naši rodiče říkali že jeden z nás si bude muset vzít tuto princezničku za ženu a ten druhý bude muset zmizet."
"Jasně že si to pamatuju, ale to nevysvětluje proč se tak chováš."
A takhle se pořád hádali až mě to přestalo bavit a asi omylem jsem usla.

Doufám že se vám další kapitola líbila, omluvám se za pravopis a kdyby jste chtěli můžete napsat do komentářů jak by jste chtěli aby další část příběhu pokračovala. Jinak budu ráda za všechny vote a přeji Dobrou noc/ Dobrý den. A na obrázku je Kirichi.