SKYLAR

Zase náročný den. Vypořádávat se matčinými poskoky Elitu už unavuje. Kayla je na pokraji zhroucení, Aleyle se ji snaží utěšit,ale jaksi se jí to nedaří. Josh je zmatený asi nejvíce z nás,svůj žal utápí v drahé whisky, kterou jsem včera koupila a o jejíž obsah se nechce dělit. Skopnu své boty na podpatku pod schátrale vypadající postel. Rozhlédnu se kolem sebe po místnosti jež vzdáleně připomíná skládku starého haraburdí. Žaluzie už ani neodtahuji, bála bych se,abych ve svém pokoji náhodou nenašla chcíplou krysu. Občas si ale představuji, že tyto krysy představují matku a ty její, jak ona jim přezdívá, Ochránce Míru a s radostí je střílím jednu po druhé až nezbude jediná žijící.Nepřeji si matku zabít, to se pletete. Než ji zabiju, chci aby trpěla jako já, když jsem byla malá. Nechat ji o hladu, mlátit jí, zavírat jí do stísněných prostorů, když má klaustrofobii,aby začala prosit o slitování nebo ještě lépe- o smrt. Donutit ji jíst jídlo s přimíchanými střepy a jehlami, které by se jí zabodli do patra a krku vždy, kdy chtěla spolknout jenom jediné sousto.  Z blízkosti bych se dívala na to, jak prosí o odpuštění. S radostí jí potom řeknu, že jsme si kvit a nechám jí vrhnout do vězení, ať dožije svůj mrzký život tam ,bez přátel,sama.

Sehnu se do skříně s převleky a parukami pro stříbrný kufřík plný zbraní. Ten jsem si pořídila v den,kdy se Aleyle přidala k nám- k Elitě.

Ano,Elita. Mnozí z vás si říkají ,, Super dobrá ochranářská skupina geniálních lidí. Tohle bude Elita!" Mýlíte se. Šeredně. V Elitě jsme se sešli my čtyři- já,Kayla,Aleyle a Josh, můj bratr. Cíl? Zničit mou matku,zanést do světa  zlobu a padoušství. Někteří lidé nás podporují, posílají nám finanční částky na nákup zbraní, technologií a všeho možného. Pak jsou tu i ti, kteří nás v lásce nemají. Třeba rodiny obětí námi zabitých.Ty nás přímo nenávidí. Vzpomínám si na rodinu Llorente. Adelio, syn zavražděného,nejdříve unesl Aleyle, pokusil se ji dokonce znásilnit. Nakonec stejně vyhrožoval smrtí Aleyle, to se ve mně vařila krev, z opasku jsem vytáhla Walther. Vystřelená kulka proletěla Aleyle ramenem, dotyčného však i tak dokázala sprovodit ze světa.

Kufřík pokládám na stůl umístěný u protější stěny, otevírám ho. Očkem po očku sleduji jednotlivé zbraně, přemýšlím kolikrát mi zachránily život.Dveře se prudce otevřou a dovnitř vpadne vyděšená Kayla. Má na sobě černou bundu,roztrhané džíny na čele naraženou kšiltovku a třese se.

,,Co se děje?"

Kayla se opře o stůl s mými zbraněmi ,,Skylar" vydechne.

,, Josh zachytil jednu zprávu, kterou poslala tvoje matka Ochráncům míru. Jedou sem! Zjistili, že tu přebýváme!" Vyrazila mi dech. Jaktože nás zase našla? 

,,Tak tohle ti nedaruji, matko!"