"Cos mu řekla?"

"Jen jestli o nás Megatron stojí, tak nás tu najde."

Kendare jen kývla. Sel ke mne přišla.

"Takže půjdeme s tátou?"

"Pokud bude chtít."

Musela jsem si ji přitáhnout k sobě. Byla to moje malá holčička, a i jí bude.

"A co když nebude? Co potom?"

"Tak tam nakráčím a zabiju ho"

Kendare se jen uchechtla a Sel se na mne podívala vystrašeným pohledem.

"To byl vtip Sel."

Usmála jsem se na ni. Následně jsem se podívala na Kendare a pusou naznačila slovo možná. Hned to pochopila a zasmála se.

"Čemu se směješ teto?"

"Ničemu."

Teď jsem se smála zase já. Kendare si dala ruce za hlavu a protáhla si záda tak, až to zapraskalo. Dost jsem se smála a z tohohle ještě víc

"Tohle jsem dlouho neslyšela."

Selena se ke mne přitulila se a zavřela optiky. Kendare zakmitala obočím a vyvalila se ba zádech. Následně taky zavřela optiky. Už jsem byla v klidu, ale usmívat jsem se musela.

"Myslíš, že přijde?"

Podívala jsem se na Kendare a povzdechla si.

"Kdysi bych tomu věřila, ale teď nevím."

"Je to velká neznámá. Nikdy nevíš, s čím přijde."

Scream celou dobu sledoval Kendare a šlo poznat, že přemýšlí. Podívala jsem se na něj a zeptala se.

"Copak?"

"Nic."

"Kdybych věděla, jak moc se od doby, kdy jsme spolu byli poprvé změnil."

Můj pohled se znovu přesunul na Kendare, která otevřela jednu optiku a podívala se na mne.

"Jak to myslíš?"

"Když jsme spolu byli poprvé, věděla jsem o něm vše. Ale teď během války o něm vím jen to, co jsem pochytila. Nevím, jaký je, když nemusí hrát zlého lorda, a to mě štve. Jen občas byl jiný, ale to mu šlo o jinou věc."

Při té vzpomínce mi vřel energon v trubkách. Kendare otevřela jednu i druhou optiku.

"Ne všichni jsou tak sdílní. Vem si že Megatron byl s Optimem dobrý přítel. Říkal mu vše a pak se to obrátilo proti němu. A navíc, nesmíš myslet jaký byl, ale jaký je. To že ho přirovnáváš k jeho starému já, ti nepomůže."

"Byli přátelé, a proto jsme si taky rozuměli a zamilovali se. Ale teď... Máš pravdu, neměla bych ho přirovnávat, ale chci o něm vědět jaký je i mimo Nemesis a mimo všechny."

"Tak na něj hlavně netlač. Jinak se stane to, že zase zdrhne."

Scream stále Kendare pozoroval a měl přemýšlivý výraz.

"Vždyť vím, poučila jsem se..."

Podívala jsem se na něj

"...a ty mi laskavě řekni, nad čím přemýšlíš."

"To není tvoje věc."

Odsekl mi rychle. Kendare pobaveně zvedla jedno obočí. Neodpustila jsem si otázku.

"Mám tě zase chytit pod krkem?"

Podívá se na mne zmateným pohledem. Jen jsem nad tím mávla servem, ale to způsobilo, že ho zvedla ještě víc.

"Musíme si promluvit."

Řekl to směrem ke Kendare, zvedl se a rozešel se do lesa. Jen jsem se uchechtla a Selena mě objala. Kendare se zvedla a rozešla se za ním.

•°•°•

Scream se zastavil mimo doslech a dohled a čekal na Kendare. Byl dost napjatý. Když k němu Kendare došla, zeptala se.

"Tak o čem si chceš promluvit?"

Scream jen nervózně sklopil křídla a začal svůj monolog.

"Chtěl jsem se ti znovu omluvit, za to že jsem tě nepoznal. Nenapadlo mě, že bys to mohla být ty. Vypadala jsi úplně jinak než tehdy. A taky se chci omluvit, za to že jsem ti celé ty vorny způsoboval bolest. Nevím, jak moc to bolelo vidět, jak tě nepoznávám a pak jak se do tebe zase zamilovávám. A nedokážu si představit, jak tě muselo bolet, když jsme se stali Sparkmate. Strašně mě to mrzí Kendare."

Celou tu dobu zadržoval slzy. Kendare k němu přišla a objala ho.

"Je to i moje vina. Měla jsem ti o tom říct, ale... Nevěděla jsem, jak moc ses za ty vorny změnil, a jestli sis nenašel jinou. Omlouvám se."

Hlavu si položila na jeho a zavřela optiky. Scream jí objetí oplatil. Chvíli takhle stáli, pak se však Scream odtáhl a nervózně si odkašlal.

"To ale není ten důvod, proč jsem si potřeboval popovídat."

"A co tedy?"

Uchechtla se. Pak si však všimla Screamova výrazu a starostlivě se na něj podívala.

"Děje se něco?"

"Kendare..."

Nervózně se nadechne, klekl si na jedno koleno a podíval se na ni.

"Vezmeš si mě?"

Ta se na něj jen úžasle dívala. Pak mu však skočila kolem krku a povalila ho na zem, přitom se jí do optik nahrnuly slzy radosti.

"Ano. Ano. Ano."

Scream se rozjasnil jako sluníčko, chytl její obličej do serv a vášňivě ji políbil. Kendare mu polibky oplácela a propletla svoje digity s jeho. Hodnou dobu se takhle líbali. Potom se odtáhl.

"Obavám se, že se musíme vrátit."

"Bohužel."

Oba se na sebe usmáli a zvedli se. Kendare ho přitáhla k sobě a zavrněla mu do audioreceptoru.

"Až budeme mít soukromí, dokončíme to, co jsme ráno začali."

Scream zrudl a lišácky se na ni usmál. Oplatila mu to, odtáhla se od něj a propletla jejich digity. Spolu se vrátili ke Kveně a Seleně.

•°•°•

Všimla jsem si propletených digit, ale sklonila jsem hlavu k malé a nedala na sobě nic znát. Selena už stihla usnout za tu dobu.

"Škvrně usnulo?"

"Jo, když spí tak je roztomilá."

Kendare se na ni usmála. Potom však zbystřila smysly a podívala se na oblohu. Se Screamem jsme taky zvedli hlavu, abychom zahlédli blížící se stíhačku.

"Přiznám se, že jsem ho nečekala."

S Kendare jsme se uchechtly a sledovaly stíhačku. Scream si stoupnul vedle ní a Megatron přistál a transformoval se. Zvedla jsem se i se Sel v náruči.

V tu chvíli se probudila a promnula si optiky. Podívala se na mne, a pak na Megatrona. Ten sklouznul pohledem na Sel, pak se mi podíval do optik.

"Tak jak ses rozhodla?"

"Kdybych to zamítla, neposílala bych zprávu, abys přišel"

Postavila jsem Sel na zem. Znovu se na mne podívala, ale pak se vydala k otci. Megatron si klekl a čekal, než k němu Sel dojde. Když k němu přišla, objala ho.

Podívala jsem se na Kendare a Screama. Oba je zvědavě sledovali. Megatron si zase přilákal moji pozornost, protože se zvedl se Sel ze země.

"Takže se vracíte? Všichni?"

"Ano, ale chci tě o něco požádat v soukromí."

Megatron se na mne zvědavě podíval, a pak položil Sel na zem a rozešel se k lesu. Před ním se zastavil a překvapivě na mne čekal. Došla jsem k němu a podívala se na ty tři. Kendare se Screamem si klekli k Seleně, která nás pozorovala. Znovu jsem se podívala na Megatrona a nadechla se.

"Ta prosba se týká Screama."

Zmateně zvedl jedno obočí, tak jsem pokračovala.

"Chci, aby byl tvůj první důstojník, pokud to přijme."

Ještě víc se na mne zmateně zamračil.

"Jsem mu to dlužná, za to, jak mi s Kendare pomáhali se Selenou."

Podíval se jejich směrem, pak se zase koukl na mne.

"Dobře."

"Vážně?"

Tentokrát jsem se zmateně podívala já. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jen kývl na souhlas

"Děkuji."

Znovu kývl a díval se mi upřeně do optik. Jen jsem se ušklíbla.

"Co v nich hledáš?"

"Hledám tu femme, kterou jsem kdysi znal."

Ta slova mě donutila ho políbit. Začal mi polibek oplácet, ale pak se jen odtáhl.

"Miluji tě a nechci o tebe znovu přijít."

"Ani já o tebe."

Spolu jsme se vydali k ostatním. Megatron šel za mnou.

"Jak to řekneš rodičům?"

"Nic jim neřeknu, by mi to zase rozmlouvali. Kdyby bylo po jejich, tak o ní teď ani nevíš."

Došli jsme k nim a rovnou jsem Selenu vzala do náruče. Pak jsem se koukla na Kendare, která mě sledovala.

"Vracíme se teda s tátou?

"Ano"

"Teto, poletíme?"

Megatron vyděšeně pohlédl. Zvídavě jsem se koukla na Kendare, která se zazubil a následně se transformovala. Scream se na ni podíval pobaveným pohledem a začal šplhat po nastaveném křídle. Vysadila jsem Sel, ale nevylezla.

"Myslím, že s tátou asi poletíme sami, nemyslíš?"

Megatron se na mne vděčně i úlevně podíval, pak se transformoval. Kendare pobaveně zamručela a vzlétla do vzduchu. Taky jsem se transformovala a letěla vedle Megatrona, v bezpečné vzdálenosti od Kendařiných křídel.

Selena si na Kendařiných zádech let užívala, ale občas se na mne a Megatrona podívala. Scream si položil hlavu na Kendare a začal ji hladit. Byli opravdu roztomilí. Kendare se máchnutím křídel dostala výš, a pak začala volně padat dolů. Musela jsem si držet odstup, aby mě nesejmula. Ale i přes to jsem slyšela, jak Selena ječí srandou.

Kendare těsně nad zemí roztáhla křídla, a přitom z tlamy vyšlehla plamen. Letěla jsem nad nimi a konečně si užívala ten adrenalin. Došlo mi, že Megsetron Sel sleduje. Kendare spokojeně zatřásla hlavou a vzlétla o trochu výš. Následně Megatron zavolal Soundwavovi, ať mu pošle most. Ten se před námi otevřel a všichni jsme jím proletěli.