Megatron vešel do pokoje. Když zahlédl KnockOuta, jak stojí u Kveny a spící Seleny, věděl, že je zle.

"Ona je..."

Nedopověděl to, ale KnockOut pochopil a smutně přikývl. Jiskra mu v tu chvíli pukla žalem. Nechtěl o ni přijít, ne znovu a stejně. Slíbil jí, že ji nenechá odejít, ale slib porušil. Byla pryč. Všechno co na ní miloval se rozplynulo. Jeho jiskra zemřela podruhé. Poprvé před několika vorny, když mu její matka řekla, že má někoho jiného a nyní to bylo podruhé.

Opustil ošetřovnu, ne protože tam nedokázal už víc setrvat, ale protože chtěl najít vraha své lásky. Na přistávací ploše se transformoval a letěl, tam kde na ně stříleli. Netrvalo to dlouho a už hledal nějaké stopy.

•°•°•

Stála jsem před Primusem, jež rozhodoval o mém osudu. Stín tu být nemohla. Dívala jsem se na něj a čekala na verdikt. Byla jsem tu už několik dní od své smrti a ještě se nerozhodlo, co se mnou. Hlavou mi létalo, co se děje s Megatronem a Selenou.

Najednou někdo ke mně zezadu přišel. Netušila jsem kdo, ale když promluvil, poznala jsem ho.

"Tvůj Junxier se pokoušel najít tvého vraha, ale po pár dnech vážně onemocněl. Je možné, že ho tu brzy budeme mít taky."

Otočila jsem hlavu na bratra a stekla mi slza.

"Co mu je?"

"Zajímavé, lord Decepticonů onemocněl žalem. Jeho jiskra pukla."

Podívala jsem se zase dopředu a tekly mi slzy. Pokud je to tak, tak Selena... Ne, to nemůže být. Můj strach o něj se ještě zvýšil. Primus po chvíli promluvil.

"Vidím, že tě tvůj bratr stihl obeznámit se stavem tvého Junxiera."

Přikývla jsem a proklínala se. Umíral kvůli mě. Znovu jsem se podívala na Blua a viděla v jeho optikách lásku. Sourozeneckou lásku. Co se změnilo, že se na mne takhle díval? Povzdechl si a přistoupil.

"Nejvyšší Primusi, mám prosbu."

"Mluv."

"Mohla by se Kvena vydat za Megatronem a uzdravit ho? Jejich Sparkling je ještě malé na to, aby mohlo velet."

"Někdo však musí jít s ní."

"Nabízím se."

Nevěřícně jsem se na něj dívala. On se přimluvil za mne, za mého Junxiera a za moje Sparkling. Vděčně jsem se na něj usmála. Primus chvíli přemýšlel, ale nakonec svolil. Objala jsem Blua a oba jsme se objevili u Hyllina hrobu.

Byli jsme živí. Skutečně živí. Usmála jsem se a transformovala. Bratr následoval mému příkladu a společně jsme se vydali na Nemesis.

Netrvalo to dlouho a přistáli jsme. Rychle jsme se rozběhli do mého dřívějšího pokoje. Po cestě jsme malém narazili na pár vehiconů, ale nakonec jsme se dostali do pokoje. Megatron spal, ale šlo poznat, že mu není dobře. Vyděšeně jsem si k němu sedla a pohladila.

"Lásko moje."

Zašeptala jsem a začala ho léčit. Blue se šel projít. Už jsem měla skoro hotovo, ale najednou mi začal z boku vytékat energon. Megatron začal otvírat optiky, tak jsem ho jemně a ostýchavě políbila. Podíval se na mne a hned mě začal dravě a chtivě líbat. Odtáhla jsem se, vstala a vydala se pryč.

Bohužel jakmile se otevřeli dveře za nimi stáli KnockOut, Black, Kendare a Scream. Všichni se na mne dívali jako na ducha. Naposledy jsem se podívala na Megatrona, jež se na mne taky díval, pak jsem však sprinty běžela pryč.

Na přistávací ploše jsem spadla, ale Blue se u mne objevil a vzal mě. Opřela jsem se o něj a stěží šla. Když v tom za námi přiběhli vehiconi s Megatronem v čele. Nikdo nerozuměl tomu, že tu stojím, živá. Jenže moje protoforma umírala, musela jsem pryč.

Pustila jsem se Blua, transformovala se a letěla pryč. Nevěděla jsem, jestli mě Blue sleduje, nebo ne a bylo mi to jedno. Přistála jsem někde na louce a padla na kolena.

Chvíli na to vedle mne někdo přistál. Věděla jsem moc dobře, kdo. Klekl si vedle mne a donutil, abych se na něj podívala. Jeho rudé optiky mě skoumaly, jestli jsem to skutečně já. Energon ze mne vytékal a on mne po chvíli k sobě přivinul. Zavřela jsem optiky a tiskla se k němu, když v tom se před námi objevil mech, hádala jsem ho na Prima. A skutečně. Smaragd jsem na hrudi neměla, mohl mě odvést k Primusovi bez problému.

Megatron mě k sobě tiskl a toho Prima propaloval pohledem. Strach jež jsem cítila byl čím dál větší. Když v tom se před námi objevil kouř a z něj se vyklubala Stín. Prime se zarazil a díval se na ni. Jen na něj zavrčela.

"Ani nemysli na to, že ty dva rozdělíš."

"Minule jsem tě porazil, ale ochrana nad tou mrchou byla dost velká."

"Serva od nich pryč."

Vrčela. Prime se jen uchechtl a podíval na mne a Megatrona. Ten moc dobře věděl, že nemá šanci, tak mě jen tisknul k sobě. Prime na Stín zaútočil, ale jen se mu ladně vyhla a vykopla. Její optiky plály hněvem, když Prime znovu promluvil.

"Jsi stejná jako tvoje matka. Ale ani jedna nad ní nemůžete držet ochranu věčně."

Její matka? V hlavě se mi objevil obrázek zelenošedé femme. Dokázala jsem zašeptat jen její jméno, Vitta, sestra Primuse a Unicrona. Prime zmizel. Stín k nám přišla a poklekla. Podala mi smaragd, jež jsem nasadila na hruď. Rána se hned zacelila. Kývla jsem na ni a všichni jsme vstali. Stín též kývla a zmizela ve smaragdu.

S Megatronem jsme se vrátili na Nemesis. Selena mi skočila kolem krku a Kendare se usmívala. Pak jsme Selenu dali spát a sami si šli lehnout. Megatron hned usnul, ale já měla ještě jednu povinnost. Musela jsem něco napravit. Vstala jsem a vrátila se na přistávací plochu. Pak jsem do noci zašeptala.

"Blue."

Objevil se přede mnou a usmíval se.

"Jsem rád, že žiješ."

Kývla jsem. Pak však jsem zašeptala zaklínadlo na oživení mrtvých. Kolem něj se objevil dým a Blue se zhmotnil a nevěřícně se díval.

"Jak jsi...?"

"Primus to řekl před námi, měl nám vymazat na to zaklínadlo vzpomínku."

Zasmáli jsme se a on mě objal. Poslala jsem ho za rodiči, a pak se vrátila k Megatronovi do postele. Hned na to jsem usnula. Splnila jsem dluh, jež jsem bratrovi dlužila, konečně bude zase moct žít.