Uplynuly asi dva týdny, mě konečně přestalo bolet rameno a na základně se objevil Sam.

Lennox: ,,Podívejme se, kdo se vrátil."

Sam: ,,Ahoj, koukám, že jsem vám tu moc nechyběl."

Lennox: ,,Ale kulový, co jsi dělal a jak ses měl?"

Sam: ,,No nejdřív jsem se snažil vstřebat že film, ve kterém hraju, se stal realitou, a pak jsem dal výpověď."

Lennox: ,,Takže už si nezahraješ."

Sam: ,,Upřímně doufám, že bych mohl dělat něco tady."

Lennox: ,,Zkusím něco najít."

Sam: ,,Ahoj Optime."

Já: ,,Ahoj Same."

Sam: ,,Svědomí mě donutilo doma popřemýšlet. Zachránil jsi mi život, děkuji."

Já: ,,Udělal bys pro mě to samé."

Sam: ,,Napadlo mě...chtěl jsem se zeptat..."

Croshairss: ,,Klidně nám to řekni, my to na tebe neřeknem."

Sam: ,,Nic, to je pitomost."

A odešel za Lennoxem.

Ratchet: ,,Podle mě něco tají."

Já: ,,To si nemyslím."

Drift: ,,Vypadalo to, že to neřekl, protože mu to nakonec přišlo nevhodné."

Croshairss: ,,Že se nestydíte, takhle ho tady pomlouvat, chudáka."

Odešla jsem chodbou pryč.

Croshairss: ,,Kdo odejde dál?"

Ratchet: ,,Sklapni už, potřebuju se soustředit."

Procházela jsem chodbou, Sam stál u zábradlí a nad něčím přemýšlel.

Já: ,,Same, jestli jsi chtěl říct něco osobního, tak se za to stydět nemusíš."

Sam: ,,Ne, spíš mi to přišlo divné a nejspíš i blbé něco říct."

Já: ,,Něco tě trápí?"

Sam: ,,Jo, měl jsem přítelkyni, ... a před týdnem zemřela."

Sklonila jsem hlavu.

Já: ,,To je mi líto."

Sam: ,,Ale ne normálně, zabil ji robot, který vypadal jako člověk, Deceptikon. Proklínal jsem Megatrona celej den, a další dva že existuje, přál jsem si, aby tohle neexistovalo. Myslel jsem, že je to jen špatný sen, ale není... Promiň."

Já: ,,V pořádku, chápu tě."

Sam: ,,Měli jsme spolu takové své oblíbené místo, kam jsme chodili. Vždy když tam přijdu, myslím na to, že se Megatronovi pomstím."

Ucukla jsem pohledem.

Sam: ,,Za chvilku bude zapadat slunce, ještě se tam chci jít podívat."

Sam šel poprosit Lennoxe, jestli nemůže zůstat na základně. Chápu ho, že tu chce zůstat; i přesto, že říkal, že se chce Megatronovi pomstít, byl vidět v jeho očích strach. Pak se ještě zeptal, jestli mu neotevře portál, aby nemusel jezdit autem na to jeho místo.

Něco v podvědomí mi říkalo, že mám jít s ním, nevím proč, ale udělám to.

Když se Sam chystal odejít portálem, řekla jsem, že půjdu s ním, a šla jsem za ním.

Lennox: ,,Taky se asi zachvilku půjdu někam projít."

Prošli jsme portálem, byli jsme na louce, za námi byl les a před námi úchvatný výhled.

Lehla jsem si a pozorovala naprosto úžasný západ slunce. Sam dělal totéž.

Sam: ,,Takhle nějak jsem si to vždy představoval."

Já: ,,Co."

Sam: ,,Když jsem dokončil první díl Transformerů,tak jsem si to pak ve snech často představoval jako realitu. Úžasné pomyšlení, ale zdaleka nemožné a teď, teď to je pravda ...Při natáčení jsem si tě strašně oblíbil jako filmovou postavu. A vždy jsem si představoval, jak budu tady, ty taky, a budu se s tebou moc bavit. A ne sám se sebou. Je to jediná myšlenka, která mne donutí nemyslet na Mikaelu."

Upřímě teď jsem s ním naprosto soucítila. A bylo mi ho doopravdy líto.

... Slunce už téměř zapadlo, když jsme zaslechli zvuky stíhacích letounů. Pak jsme je zahlédli, prolétli okolo a letěli dál.

Sam: ,,Už jsem je tu viděl víckrát, asi tady mají mariňáci nějakou leteckou trasu."

Mě se tedy jako první vybavil Megatron a spol, ale ten by mě určitě jen tak neminul.

Sam si lehl do trávy a koukal na vycházející hvězdy. Mě neustále mučilo tušení že je někdo za mnou, nebo že tam nejsme sami. Ohlídla jsem se do všech stran a nikde nikdo.

Sam: ,,Řekni mi také něco prosím, třeba jak to je s tebou a Megatronem ve skutečnosti."

Povzdechla jsem si. A podívala jsem se hvězdy.

Já: ,,No pravda je taková, že s Megatronem mám hodně společného."

Sam: ,,Co? A to je možné jak?"

Já: ,,Je to můj bratr a dříve jsme spolu byli zadobře."

Sam: ,,A proč už nejste?"

Megatron: ,,Protože jsem objevil ten správný smysl života!"

Pozdě jsem zareagovala, Megatron byl vskutečně za mnou, chytil mě do kravaty a natáhl na sebe. Chystala jsem se ho praštit loktem do boku. Přiběhl jiný Deceptikon s polarizační tyčí a bodl mi ji do levého boku.

Sam začal utíkat. A snažil se vytáhnou mobil z kapsy.

Podařilo se mi chytit konec polarizační tyče, vytáhnout ji, a zarazit do krku Deceptikonovi, který ji držel. Hned po tom, co mnou přestala proudit elektrika, dostal Megatron dva lokty do boku a pustil mě. Jen co jsem se postavila, jsem chtěla zavolat vysílačkou Lennoxovi. Když to zjistil Megatron, okamžitě se po mě rozběhl a já se musela bránit. Snažili jsme se oba dva dostat toho druhého na zem. Když jsem konečně dostala Megatrona do podmetu, stáhnul mě sebou. Skutáleli jsme se z kopce k lesu. Přehodila jsem Megatrona přes sebe a on naboural do stromu. Oba jsme se zvedli, ale já byla rychlejší. Odkopla jsem ho na strom, jednou rukou ho chytila, na druhé vysunula meč a přiložila mu jej ke krku.

Megatron: ,,Ty mě nezabiješ."

Já: ,,Jsi si tím jistý!"

Přitlačila jsem mu meč blíž.

Zahlédl mě ze zhora Sam. Podíval se na mě naléhavým a zaraženým pohledem. Otočila jsem hlavu a podívala jsem se na něj také.

Megatron: ,,Základní pravidlo..."

Nevnímala jsem ho, koukala jsem na Sama, zahlédla za ním Starscreama a vše bylo tak 10x zpomalené.

Megatron: ,, ... nikdy se neobracet od nepřítele!"

Nestihla jsem se zpět otočit, Megatron byl rychlý. Dal mi pravačkou do boku, a když už jsem se částečně předklonila, chytil mi ruku s mečem, docílil toho, abych se úplně předklonila a dostala jsem kolenem do hrudníku. Přehmátl, chytil mě zepředu a hned na to jsem dostala kolenem i do hlavy. Padla jsem na zem. Dal mi jednu nohu na záda a zatlačil. Jak jsem vydechla, zahlédla jsem, že se vedle něj otevřel portál. A prošel ním nějaký Deceptikon, nepoznala jsem ho, viděla jsem vše dvojmo a rozmazaně.

Megatron: ,,Shockwave, co chceš?"

Shockwave: ,,Podílet se na jeho skonu."

***pohled Sama***

Konečně se Samovi povedlo vytáhnout mobil a chtěl zavolat Lennoxovi, nebo na základnu; jen, co začal vytáčet číslo, mu Starscream vzal mobil a rozdrtil ho, chytil Sama a přišel za Megatronem.

Shockwave dal Meagtronovi nějakou pušku.

Megatron: ,,A co s tím mám dělat!?"

Shockwave: ,,Vystřel to po něm."

Megatron: ,,Proč? Chci aby zemřel mojí rukou!"

Shockwave: ,,To ho nezabije...jen přizabije, nechtěl jsi náhodou pro něj dlouhou a bolestivou smrt?"

Megatron zabručel a pak na mě namířil zbraní.

Sam: ,,Ne! Zastřel mě!"

Megatron: ,,Dobrej nápad, ty lidi jsou přece jen k něčemu."

Megatron namířil na Sama. A dal palec na spoušť.

Shockwave: ,,Néé! Na jejich..."

Nestihl to doříct a Megatron vystřelil.

Shockwave: ,,Na jejich stavbu těla a imunitní systém to bude mít naprosto odlišné účinky!"

Megatron: ,,To mi je jedno, důležitý je že jsem ho zabil."

Vzpamatovala jsem se. Loktem jsem Megatronovi podrazila druhou nohu, spadl na zem.

Než jsem se zvedla, byl u mě Shockwave, chytil mě a držel ve stoje. Megatron se zvednul, vysunul meč a chystal se mne zabít, už byl u mě. Kopla jsem Shockwavea patou do holeně. Povolil, vyškubla jsem se. Megatron mě trefil, naštěstí mimo jiskru. Vytáhl meč. Padla jsem na kolena, a na to jsem se opřela jednou rukou o zem a druhou se chytla tam, kam mě Megatron trefil. Postavil se vedle mě a přiložil mi k hlavě jeho vlastní zbraň.

Megatron: ,,Připrav se na spojení s Prajiskrou."

Najednou jsem zaslechla křičet Starscreama. Megatron se chystal vystřelit, když tu ho někdo chytl a vyvedl z míry. Vyhodil svou zbraň, chytil ji opačně (za hlaveň), a pažbou mne fláknul přes hlavu. Padla jsem na zem a ztratila jsem vědomí.

***poheld Lennoxe***

Lennox: ,,Volal mi Sam, nestihl jsem to vzít."

Ratchet: ,,Moc dlouho tě neprozváněl."

Lennox: ,,Zavolám mu zpátky. Třeba nemá kredit."

Volané číslo neexistuje, ...

Lennox: ,,To je divné, říká mi to, že volané číslo neexistuje. Už to zkoušim po třetí, mám ho uloženýho, určitě to je jeho číslo. Napíšu mu SMSku."

SMS správu nebylo možné odeslat.

Lennox: ,,Tak dost, já na to seru. Zavolám vysílačkou Optimovi, ten to zvedne určitě."

Ratchet: ,,Mám u jeho signálu výkyvy? Proč?"

Lennox: ,,To si ze mě dělají fakt prdel, ani on to nebere. To dělaj naschvál... Co že jsi říkal.?"

Ratchet: ,,Tohle není normální, Lennoxi! Týme TF1, před portál, hned!"

Tým se okamžitě připravil před portál.

Ironhide: ,,Kdo nás vede?"

Ratchet: ,,Já, jdeme."

Prošli portálem, byla už tma a nic moc nebylo vidět.

***můj pohled***

Sam ode mně vyhnal Meagtrona a běžel za nim, Megatron nevěděl, že se Sam neumí tak úplně prát. Takže zdrhal, otočil se a rozhodl se zaútočit, ale všiml si, že přiběhl zbytek týmu. Vzdal to a odletěl, Starscream se Shokwavem zdrhli portálem. To bylo asi jediné, co tým zahlédl, odlétat Megatrona.

Sam přišel ke mě, klekl si vedle mě, uchopil mou hlavu a snažil se mě probudit.

Sam: ,,Optime ... prober se ... to jsem já Sam..."

Byla jsem ochotná stěží otevřít oči. Viděla jsem někoho nade mnou, ale nedovedla jsem zaostřit obrysy tváře.

Sam: ,,Seš v pořádku?"

Ten hlas mi byl povědomý.

Já: ,, ...Same? ... Jsi to ...ty?

Sam: ,,Ano, jsem to já."

Nevím, jestli ta rána byla opravdu tak velká, nebo se mi jen zdálo, že je Sam větší.

Já: ,,Jsi nějak... větší ...ne?"

Tým si všiml Sama, Ratchet koukal nevěřícim pohledem. A i zbytek týmu. Ratchet přišel k nám dolů, a zbytek se podíval po okolí.

Ratchet: ,,Same? ... ty jsi... ty."

Sam: ,,No ano, zvětšil jsem se, nevím jak, nevím proč, ale zachránilo nám to oboum život."

Já: ,,Takže se mi to nezdá."

Ratchet: ,,Co se stalo ?"

Sam: ,,To je na delší vysvětlování."

Nějakým prazvláštním způsobem mě odtáhli na základnu. Vždy jsem z jejich rozhovoru zaslechla jen úlomky. Na základně jsem pak už slyšela jen Lennoxe, který tam začal zřejmě neskutečně vyvádět. Když mě položili na lehátko, Ratchet mi něco píchnul do ramena a usnula jsem.

Pak jsem se probudila až ráno, pozdě. Zase jsem zaspala. Přilítnu k zrcadlu rychle se upravit. Hotovo, chystala jsem se odejít, ale ještě jsem se podívala v zádveří do zrcadla, jestli nejsem rozcuchaná.

Já: ,,Pane bože!!! Já mám monokla!!!"

Tak takhle do školy přijít fakt nemůžu. Naplácala jsem si rychle na oko tunu make-upu, aby nic nebylo vidět.

Přišla jsem do školy na třetí hodinu.

Učitelka: ,,Kde jsi byla?"

Já: ,,Já jsem zaspala, omlouvám se paní učitelko, zítra vám přinesu omluvenku."

Učitelka: ,,Dobře, pátou hodinu máte supl, máte plavání, paní plavčice ti půjčí plavky."

Já: ,,Amm... No já tak úplně plavat nemůžu."

Učitelka: ,,Proč? Jsi nemocná?"

Já: ,,Ne, ale měla jsem zánět středního ucha."

Učitelka: ,,Jasně, a já asi mozku."

Já: ,, ..."

Učitelka: ,,Zánět ucha je jen vnější a vnitřní, a byla bys dva týdny doma. Nevymlouvej se."

***Nadešla pátá hodina***

Plavčice se mi chystala dát plavky.

Já: ,,Já nemůžu plavat, měla jsem zraněné rameno."

Plavčice: ,,Já myslela že zánět středního ucha."

Já: ,,Ale s tím ramenem si doopravdy nevymýšlim."

Šli jsme zavolat mím rodičům. Díky bohu mě z toho uvolnili.

O obědové přestávce za mnou přišel Martin.

Martin: ,,Mohu se na něco zeptat, Kačko?"

Já: ,,Jo, ufon fakt nejsem."

Martin: ,,Jo, promiň, byla to blbost. Proč jsi neplavala?

Já: ,,Rameno, měla jsem ho poraněný."

Martin: ,,A od kdy se maluješ ?"

Já: ,,Co ?"

Martin: ,,Vždyť máš na sobě alespoň tunu make-upu."

Já: ,,Já? Já se nemaluju."

Uvědomila jsem si, že jsem si na oko naplácala make-up.

Já: ,,A jo, emm... to je jedno, ahoj."

Martin: ,,Kam jdeš?"

Já: ,,Já mám kontrolu u doktora kvůli tomu rameni, mám omluvenku ze školy."

A rychle jsem odešla.

Martin si sám pro sebe řekl: ,,Když má jít domů,tak proč šla do řady na oběd? A jakože viděl už jsem pár namalovaných holek, viz Veronika. Kačka se v poslední době chová fakt divně."