Všude byla tma a mrtvé ticho vládlo všude kolem, nikde nic co by alespoň malinko naznačilo jiskru života. Mrtvo. To je slovo které dozajista vystihne krajinu kterou chlapec viděl všude okolo sebe. Nic zde nerostlo, žádná říčka zde netekla a ani jediný tvor tu nenechal svoji stopu. Jen pochmurná poušť bez života zahalená v závoji tmy. Nikde nic, jen pustina. A uprostřed toho všeho chlapec, který si nic nepamatoval.

Kde to jsem? A jak jsem se sem dostal? To jsou jedny z mnoha otázek, které se mi honí hlavou. Zběsile se rozhlížím kolem jako bych něco hledal ale vůbec netuším co.

Najednou se nedaleko objeví velké dvojkřídlé dveře. Jedna část byla černá a druhá bílá.

Když uvidím dveře nevím jestli blouzním nebo ne. Po nějaké chvíli kdy zkouším zda mě nechytá fantaz jsem se pomalu rozešel ke dveřím. Postupně zrychluju až nakonec běžím. Pokud jsou ty dveře skutečné třeba se odsud dostanu. Po nějaké době k těm dveřím doběhnu a hned se chytnu klik. Když mě začne chladit studivý kov trochu se pousměju. Jsou skutečné, proběhne mi hlavou. Vezmu za ně a otevřu dveře. Oslepí mě bílé světlo ze dveří takže nevím co se děje.

Vše zahalí jas a bílá záře z otevřených dveří.

To je pro dnešek konec. Doufám že se vám to líbilo a pokud chcete vědět co chlapec za těmi dveřmi najde tak to se dozvíte v příští kapitole. Tak zase příště :).