Ráno Harryho probudili James a Sirius, kteří postříkali Petera vodou a ten teď kňoural, protože se musel jít usušit.

„Dobré ráno, Harry," pozdravil ho Remus. „Jak ses vyspal?"

„Dobré ráno, docela dobře," odvětil Harry.

„Tak půjdeme na snídani, ne?" zeptal se Remus zvýšeným tónem, aby ho slyšeli i James a Sirius.

„Že váháš," zašklebil se James.

„Mám hlad jako vlk," pověděl Sirius.

Nakonec se všech pět studentů sebralo a odešli na snídani. Stůl byl plný skvělého jídla. Harry si dal palačinky, James pravou anglickou snídani, omeletu a slaninu, Sirius si dal topinky s česnekem, Remus sendvič a Peter se s velkou chutí pustil do čokoládového dortu.

Harry se otočil k zmijozelskému stolu a uviděl Severuse, jak si povídá s nějakým vysokým bledým světlovlasým chlapcem. Poznal v něm Luciuse Malfoye. Zřejmě tedy není jediný, kdo si našel skvělé přátele. Severus zachytil Harryho pohled a kývl na pozdrav. Harry kývnutí oplatil. Lucius si toho všimnul a probodl Harryho svýma chladnýma šedýma očima.

Harry se opět otočil ke klukům.

„Koho tam Harry sleduješ?" zeptal se Peter.

„Ale..."

„Nech to Harry plavat, to nestojí za řeč," řekl Sirius.

„Jasně, Zmijozel nikdy nestojí za řeč," dodal opovžlivě James.

„Ale kluci, vždyť přece víte, že tam má Harry bráchu," řekl smířlivým tónem Remus.

„Harry, ty máš bráchu?" zeptal se Peter.

„Jo, vždyť jsem vám to včera říkal."

„Aha," praštil se do hlavy Peter.

Sirius a James se rozesmáli nad Peterovou naivitou.

Po snídani následovala hodina lektvarů. Tu učil Horácio Křiklan.

Jelikož to byla pouze taková informační první hodina, Harry to zvládnul celkem v pořádku. Uvědomil si ale, že mu dává mnohem více práce se soustředit, když má kolem sebe Siriuse a Jamese. Hrozně mu někoho připomínali... Ano! Byli skoro jako Fred a George.

Když si to Harry uvědomil, neudržel se a pobaveně se uchichtnul.

„Jste v pořádku?" zeptal se ho starostlivě profesor Křiklan.

„Ano, jsem, pane," odpověděl Harry už méně pobaveně.

„Co se ti tam stalo?" zeptal se se zájmem Sirius po hodině Harryho.

„Ale nic, jenom jsem si na něco vzpomněl," zazubil se Harry.

„Hele, Evansová jde!" zasyčel na kluky James.

„Vy se už znáte?" podivil se Harry.

„James uviděl Lily ve vlaku," usmál se Remus. „a od té doby se ji snaží dostat na rande."

„Už se jí zeptal asi pětkrát," pokračoval Sirius.

"Ale pokaždé ho odmítla," dopověděl Remus.

„To jen proto," začal James. "že ještě neměla šanci mě pořádně poznat. Kdyby mě znala lépe, jistě by ani na sekundu neváhala."

Rudovlasá dívka Lily si Jamese ani nevšimla, zamávala na nějakého černovlasého chlapce a odběhla za ním. Harry v něm samozřejmě poznal Severuse, ovšem chlapci zatím nevěděli, kdo to je.

James ještě pozoroval Lily, dokud nezahla za roh.

Sirius ho pobaveně sledoval. „Kámo, vypadá to, že Evanska už má frajera."

„To je hloupost," zavrtěl hlavou Remus. "Vždyť s ním ani nebyla v kupé."

Harry se rozhodl, že nebude Jamese trápit.

„To byl určitě jen její kamarád, za jeden den by si přece nemohla někoho najít."

James se na Harryho vděčně podíval a zazubil se.

„Máš pravdu."

Poté už ale zazvonilo a kluci museli jít na další hodinu. Tentokrát to bylo přeměňování a měli ho společně se Zmijozelem. Harry si dal za úkol, že po hodině musí jít za Severusem a domluvit se na plánu.