/Dobrá, tak po trochu depresivní kapitole s Jess a Sevem, teď tu máme trochu rodinné pohody rodiny Blackových ❤️/

Papír, mašle a kus lepenky. Bylo to zase tady. Vánoce. Posedávala jsem v jednom z mála prázdných a neosídlených pokojů a pokoušela se nenápadně balit všechny dárky, které nakoupila.

,,Tak a další zabalenej," vydechla jsem s oddechem, když jsem konečně dopsala poslední písmenko jména mého syna Reguluse. ,,Fajn, teď už jenom další polovina!"

Najednou se ozvalo otevírání dveří a já vyděšeně vykřikla. ,,Hej! Ať si kdokoliv, tak se sem opovaž vstoupit!"

,,Notak, Jasmine," prozradil mi Sirius. ,,Na co si tu hrajeme?"

Zvedla jsem se ze země a protáhla jsem se skrz tu škvíru mezi panty a krajem dveří. ,,Siriusi, přece si nechceš zkazit překvapení."

,,Jasmine, neříkej mi, že to vážně takhle hrotíš?" přivřel oči a já pokrčila rameny.

,,Holly se zítra vrátí z Bradavic a já chci, abychom oslavili Vánoce jako rodina," vysvětlila jsem mu. ,,Je jedno, kolik Voldemortů, Umbridgeových nebo smrtijedů venku bude. Tyhle Vánoce jsou naše."

,,Máš pravdu," ucukl mu pravý koutek. ,,Oslavíme to jako velká rodina i s Weasleyovými, Harrym a ostatními."

°°°

Otevřela jsem své hnědé oči a rozhlédla jsem se po pokoji. Nebyla mi zima, protože z nějakého záhadného důvodu byl dům perfektně vytopený. Také jsem jakoby zezdola zaslechla zvuk typických vánočních koled.

,,Siriusi," šeptla jsem směrem k Siriusovi, který spokojeně oddechoval hned vedle mě. ,,Vstávej."

,,Ani mě nehne," zamumlal ještě ze spaní a já se zvedla z postele.

,,Tak to máš smůlu," usoudila jsem a přešla ke skříni, kde jsem měla v plánu si vybrat nějaké oblečení, které bych vyměnila za své pyžamo. Otevřela jsem šuplík se svetry a mikinami a zahlédla jsem na vrchu zabalený dárek.

,,Siriusi?" otočila jsem na něj, ale ten nevypovídal žádnou známku života. Tak jsem zatáhla za mašli, která díky tomu dopadla na zem a opatrně jsem natrhla balící papír. Už z tvaru jsem poznala, že jde o měkký dárek, ale když jsem kus oblečení vytřásla, pochopila jsem, oč vlastně jde.

Pletený svetr s nápisem Sirius Black is my husband. Rozesmála jsem se na celé kolo a vlastně se mi chtělo i trochu brečet. Vzpomněla jsem si na poslední Vánoce, které jsem strávila s Jamesem a Lily. A přesně tyhle Vánoce mi slíbil, že mi nechá na příští Vánoce ušít nový svetr místo toho Sirius Black is my boyfriend. Jenže další Vánoce jsme už spolu nestihli.

,,Tak co? Líbí?" ozvalo se za mnou a já se panicky lekla.

,,Kriste pane, Siriusi!" vykřikla jsem lekavě a on si mě k sobě roztomile přivinul.

,,Tak líbí?" náléhal Black a já se doširoka usmála.

,,Hned si ho obleču," zazubila jsem se a mi zasněně hleděl do očí.

,,Jsem tak rád, že i přes všechny kompilace teď stojím tady a můžu ti svobodně dát pusu," prohlásil a já se uchechtla.

,,S tím svobodně bych ještě nezačínala," nemohla jsem si odpustit. ,,Ale taky jsem ráda, že tu můžu být."

,,Zakloň hlavu a podívej se nahoru," poradil mi a já ho poslušně poslechla. Po zaklonění hlavy jsem nade mnou spatřila jmelí.

,,Ale ale," usmála jsem od uchu k uchu a on mě políbil.

,,Mám pocit, že díky tomu budeme mít štěstí," šeptl potichu a utrhl jednu kuličku.

,,Myslím, že bychom měli jít dolů," usoudila jsem a začala jsem se převlékat.

,,Kam vlastně zmizel Regulus?" poškrábal se vzadu za krkem Sirius a já vytřeštila oči.

,,Merline, Siriusi," hlesla jsem vyděšeně.

,,Tohle jsou jeho první Vánoce, Jas," uklidnil mě hnědovlásek. ,,Sám někam určitě neodlezl."

Otevřela jsem dveře od ložnice a zamířila jsem po schodech dolů směrem do jídelny. Už když jsem opustila ložnici jsem ucítila všudepřítomnou vůni jablka se skořící. Vtrhla jsem do jídelny a prohlédla si, v jakém počtu se zde sedí.

,,No mami," pokárala mě vlastní dcera, jenž na svém koleni houpala vlastního bratra. ,,Jdete poslední."

,,Dobré ránko," pozdravil všechny Sirius, který už za mnou byl v závěsu. ,,Kde je nějaké cukroví? Umírám hlady."

,,To tě ten spánek tak vyčerpal?" vtipkoval Remus bokem. ,,Nebo snad něco jiného?"

,,Jasmine, máš krásný svetr," obdivovala ho Rachel sedící vedle svého manžela Liama, jenž houpal jejich dceru Katie.

,,A určitě ještě dostaneš alespoň jeden," přidala se Jess, jež zase stále koukala po své dcerce Milce, která si na zemi u stromečku hrála se svou novou hračkou.

,,Tak mi ho podej," mrkla jsem na Holly a přebrala jsem si malého Reguluse, který měl na své hlavě z nějakého neznámého důvodu pankáče. ,,Holly?"

,,To já ne!" bránila se hnědovláska se vzpaženýma rukama a já si všimla, jak se dvojčata Weasleyovi nenápadně uchechtávají.

,,Frede? Georgei?" střihla po nich pohledem Molly a Fred se bránil.

,,Náhodou mu to sluší," argumentoval zrzavý mladík a já posadila vedle Milky ke stromečku.

,,Tak co si dostal, zlatíčko?" zajímalo mne a on mi ukázal na půlmetrové košťátko. Rychlostí blesku jsem se podívala na Siriuse, který se mezi tím nacpával vanilkovými rohlíčky.

,,To já ne," dal před sebe ruku. ,,To Otec Vánoc."