Dovnitř vešel Albus, široce se usmíval a zacinkal zvonečkem, jako kdyby právě svolával děti pod vánoční stromeček. Zatímco Alastor otevřel ústa k otázce, Minerva na nic nečekala. Popadla Alastora za ruku, přitáhla ho k sobě a spojila jejich rty.

Pošuk nejprve strnul překvapením, poté si ale vzpomněl, že paže mají objímat a ústa líbat. Sevřel Minervu v náruči a prohloubil polibek. Dlaní jí sjel po zádech na kříž a Minerva mu vpletla prsty do vlasů.

„Tak co, Albusi? Mělo to dost páry?" zeptala se Minerva uzarděle, když se od sebe s Alastorem odtáhli po době určitě delší než pět vteřin.