Krátce po tomto výroku požádal Minervu její nadřízený, aby se s ním sešla v ředitelně. Rozhodně se nebála, že by ji snad Albus za její, objektivně vzato nevhodná, slova plísnil, přesto z jejich setkání neměla dobrý pocit.

Jakmile vešla do ředitelny, překvapilo ji, jaká je tam zima. Albus seděl za svým stolem v cestovním plášti a kouřilo se z něj. Neklamná známka toho, že blbne. Místo aby zavřel okno, raději se zahřeje kouzlem.

„Paní profesorko!" zajásal Brumbál, jako kdyby se nepotkali už u snídaně. „Jdete jako na zavolanou..."

„Však jste si mě také zavolal, Albusi," zvedla na něj Minerva obočí.