Musím se přiznat, nebýt DestinyDraco nenapadlo by mě podívat se na svět z této nové perspektivy a zjistit,že někteří vikingové dostávají trochu neortodoxní dárek od bohů i osudu.

Tak teď je hlavně zmaten ale třeba to v průběhu příběhu odezní. To se ještě uvidí.

***

Dlouho jsem bloudil ve tmě a když jsem otevřel oči strnul jsem. Nejsem ve Valhalle, určitě nejsem ve Valhalle. Protože v žádném případě nemůže Valhalla vypadat jako dračí hnízdo.
Zmateně jsem se rozhlížel na všechny strany a dost mě překvapilo,že všichni draci vypadali jako ten co na něm léta Valka.

Jak že mu to Škyťák říkal.... Bouřkořez.. Možná

Když jsem tu hlavu tak otáčel zjistil jsem, že to dokážu mnohem víc než kdykoliv předtím.
Dokonce jsem i viděl jak vypadám já... stejně jako ostatní dráčata. Jen já měl trochu zrzavější zbarvení, trochu jako moje vlasy předtím než jsem umřel.

Takže já jsem taky drak.
U Odina, ty to vidíš a za něco mě určitě trestáš.

Tak už je to rok co si hraju na draka a hledám svůj ostrov. Je to pro mě skutečně těžké, protože jsem vůbec nevěděl kde bylo hnízdo ve kterém jsem se vylíhl a nemám k dispozici ani žádnou mapu. Na druhou stranu už jsem velký drak a tak se nemusím při hledání bát ,že mě někdo bude chtít sežrat. Ale stále jsem Kliďas Velikán, náčelník chuligánů a hluboce bych litoval každého blázna který by se mě odvážil napadnout. Já jsem udatný bojovník a jako takového mě nic žrát nebude.

Musím najít Škyťáka, ne že bych mu chtěl nějak kecat do náčelníkování, Thor ví jestli by mi vůbec rozuměl ale chci tam být a moc na něj i nadále dohlížet. Už jednou jsem za něj položil život a bez zaváhání bych to udělal znovu.

Navíc chci vidět jak se daří mému kmeni. Jsme nepoddajní, tvrdí, možná i maličko šílení a odvážní, no a samozřejmě opravdu velice tvrdohlavý.

Proto tu jako ten blázen prohledávám ostrovy a hledám ten svůj. Jen kdybych měl trochu štěstí, jenže to se ke mě nejspíš otočilo zády a i tak tvrdohlavý viking ( drak)  jako já pomalu ztrácí naději.

Už je tu opět to období kdy si draci hledají druhy a hnízdí. Jako člověk jsem to bral stejně jako naše lidské dvoření. Prostě si podle vzhledu, povahy a druhu vybereme kdo nám nejvíce vyhovuje.

Jenže draci to mají úplně jinak, tedy mimo toho jak mě šokovalo když na mě drak poprvé promluvil tak jsem se dozvěděl i mnoho jiných zvláštností když jsem před pár měsíci zapředl rozhovor s jedním hodně starým Garvanem.

Sice to bylo protkané i spoustou peprných a perverzních poznámek většinou na účet samic ale moc se to nelišilo od večerů s vikingy nad korbely piva či medoviny. Vlastně mi ten Garvan svým způsobem připomínal prapodivnou kombinaci Tlamouna a Hanlivce.
Což by se mohlo takhle zdát dost děsivé ale on byl v pohodě.

To jsem ale odbočil, řekl mi že samotný drak nemá na výběr druha zas takový vliv. Je to věc pudů, když jeden drak potká druhého během chvilky ví jestli by se z něj měl stát jeho druh nebo ne. No a samozřejmě záleží i na věku, čím mladší drak, tím déle mu trvá to zjistit. Minimálně to tak tedy je u samců, samice jsou mnohem vybíravější a nestálejší. Takže i když je drak stoprocentně jistý,že s danou dračicí má strávit zbytek svých dní, dračice to cítit nemusí a proto si jí drak teprve musí získat dvořením.  Už jako drače mi přišlo divné sledovat jak se samec snaží zatím co dračice se tváří nezaujatě a kouká i po samčích co se nikomu nedvoří.

Nejhorší ale je,že v tomhle období musím být se všemi ostatními Bouřkořezy na ostrově a sledovat to marné snažení těch chudáků. Dračice jsou občas dosti kruté než se uvolý hnízdit se svými ctitely.

Tak jsem si lehl na sluncem zalitou skálu a užíval si příjemné teplo společně s ukradenou chvilkou klidu. Za několik okamžiků sem příletí všichni ti blázni s jedinou touhou, najít si partnera.
To mě vážně netrápí, první láska mého života zvolila raději volnost a život s draky místo toho aby zůstala doma semnou a naším synem. V případě to nechci znovu pokoušet, pochybuju totiž že by ta druhá byla o něco lepší. Naopak to bude asi čím dál horší.

Hodiny ubíhaly a Bouřkořezů přibývalo.  Zrovna jsem se soustředil na jeden úplně ztracený případ, který se sice snažil získat svou družku ale šel na to úplně špatně. Jeho dračice byla díky tomu čím dál naštvanější a když už to vypadalo,že mu skočí po krku vyrušil mě ze soustředění hlas, který byl u mě až příliš blízko. Tolik k mé ostražitosti.

,,Ty jsi tu noví, že?"zeptal se drak co přistál na můj vkus příliš hluboko do mého osobního prostoru.

,,To mi řekni jak to poznáš, když vypadáme všichni stejně." Odsekl jsem svou odpověď a odvrátil pohled zpět na to představení ale už bylo pozdě. Draci odletěli jinam, nejspíš na druhý pokus.

,,Jsi jiný, "řekl klidně a naklonil hlavu na stranu až jí měl téměř vzhůru nohama. ,,Ty druha nehledáš, tak proč tu jsi?"

,, Protože tady by měl být každý správný Bouřkořez v tomhle období."povzdechl jsem si otráveně a složil si hlavu na přední nohy.

Tohle je strašná otrava když si chce jiný drak povídat. Jasně,že vím že jsem jiný. Ono to možná bude tím, že si pamatuju svůj minulý život a to do nejmenších podrobností.
Možná to má důvod, možná ne ale to se nejspíš dozvím až přijde čas.

,,Jsi tak mladý a už tak skeptický k záležitostem lásky.."řekl s pokroucením hlavy a lehl si vedle mě. To je od něj docela drzé ale má pravdu. Jsem vůči lásce skeptický.

,,A co jsi zač ty? Nějaký prastarý milovník co se vyžívá v tom, že páruje osamělé duše?"zeptal jsem se kousavě a zamračil se na něj. Na vikingi většinou mračení zabíralo stoprocentně a když ne, začal po nich házet zbraně.
To je stoprocentní.

,,To se mi líbí, tak se asi začnu představovat."řekl s ušklebkem a napodobil mojí pozici. ,,V případě jsem Prastarý milovník Mrakošlap."

V ten moment jsem ztuhnul jako prkno a hlava se mi otočila vzhůru nohama. To přece není možné. Prohledal jsem všechno a vodítko na Blp leží teď doslova vedle mě. Tak to se musí Loky důkladně bavit na můj účet.

,,Já jsem  Klidolet,"odpověděl jsem mu, protože ve mě ještě trocha slušnosti zůstala.,, Ale většinou se mi říká Klíďa."

Už od vylíhnutí jsem přemýšlel jak se pojmenovat. Nechtěl jsem ztratit své původní jméno ale zároveň jsem nechtěl aby to bylo hned jasné.  Přece jen říkat si i v dračí podobě Kliďas Velikán by bylo zcestné.

,, Zajímavé jméno, "řekl s úsměvem a pohodil svůj ocas ještě blíž ke mně. ,, Jelikož vypadáš jako typ co nemá rád chození kolem kaše tak ti to řeknu narovinu. Přece jen bude nejlepší to mezi námi založit na upřímnosti."

,,O čem to mluvíš?"zeptal jsem se, protože jsem byl zase úplně mimo. Vůbec jsem nevěděl o co jde ale z jeho tónu mě hryzalo svědomí, protože jsem k němu moc upřímný skutečně nebyl. Naopak jsem víc než neupřímný ale tohle je první případ draka u kterého mi to vadí. Taky mu nechci lhát když on semnou celou dobu jedná narovinu.

,,Cítím to. Vím, že se ti to může jevit jako úplné šílenství když jsme oba samci a ty jsi tak mladý, nemluvě o tvé skepsi ale je to tak. Bylo mi to vlastně úplně jasné hned po prvních větách co jsme spolu prohodili. "Mluvil přímo ze své duše do té mojí a já se přistihl, že napjatě poslouchám. Čekal jsem na každé další slova a pomalu mi začínalo docházet,že i já to cítím. Trvalo mi to. Nejenom kvůli mému věku ale i tvrdohlavému odmítání.,,Vím jistě,že ty máš být mým druhem a co potom sejde na pohlaví.."

,,Valka se zblázní až budou na Blpu dva Bouřkořezové."utekla mi poznámka dřív než jsem se stačil zastavit a nějak promyslet všechny důsledky toho na první pohled banálního prohlášení.

,,To je mož..."sekl se v půlce odpovědi a zahleděl se na mě jiným pohledem než který měl do teď. Tentokrát byl ostražitý a snažil se přijít na to jestli z mé strany hrozí nebezpečí.,,Já o své jezdkyní nemluvil. Dokonce se mezi divokými všeobecně hlídám aby nevyšlo najevo,že jsem ochočený. Takže mi odpověz na jednoduchou otázku, jak to víš ty?"

Téměř na mě vrčel ale já byl v klidu, svému druhovy drak neublíží za žádnou cenu. Přesto jsem ale cítil potřebu uvést to na pravou míru. Nechci aby si myslel, že jsem nějaký zvěd či něco podobného.

,,Už je to dávno kdy jsi svou jezdkyni odvezl z jejího hnízda od jejího syna a manžela. No a když je pak znovu potkala stala se nehoda, jejího manžela zabil noční běs jejího syna ovládaný Mrazidrakem." Mluvilo se mi o tom těžce ale on si pravdou zaslouží. ,,Po nějaké době se ten manžel opět probral. V dračím hnízdě, v dračí podobě a získal tím nový život. Novou šanci ho položit za svou rodinu."

Nebyl jsem schopen to říct narovinu ale vím, že on to pochopí. 
Mrakošlap je totiž chytřejší než se zdá.
Moment kdy mu to došlo byl krásně poznat když si povzdechl a opřel se čelem do trávy. Vypadal ztraceně a než jsem se dostal k jeho utěšování už vstal a začal mě obcházet v nervózních kruzích.

,,Moje nejlepší kamarádka měla manžela, po jeho smrti truchlila a já si tu s ním teď povídám..."povídal si spíš pro sebe a zase změnil směr chůze. ,,Proč to nemůžu mít snadné Jako Tesák? Ten si našel samici a už čeká třetí vejce. Nebo Buřina, ta si určitě stále notuje s Garfem. No a co Flakota, ta se usadila s Drtipánem a už mají malého Garvánka. Flaksa by sice soutěž krásy nevyhrála ale u mláďat se na to nehraje..."

Tahle jeho tiráda by asi pokračovala ještě dlouho ale já toho měl teď tak akorát dost. Stoupl jsem si mu do cesty a přitiskl svoje čelo na jeho. Viděl jsem dost namlouvacích rituálů abych věděl,že ho to spolehlivě umlčí.

,, Zapomeň na to všechno, asi jsme druhy takže jediné co by tě mělo zajímat jsem já."

***

Kliďas Velikán jako... jako drak.

Je málo který viking kterého by si dokázal představit jako draka a tenhle mezi ně rozhodně nepatří.

Na druhou stranu by to hodně vysvětlovalo, protože prý jednou po žránocích se Mrakošlap vrátil s jiným Bouřkořezem a ten se stal součástí Blpu.
Vlastně jsou spolu stále, pokud ví.