„Pane Pottere,“ začal Severus, když Harry konečně naprosto sám a bez jediné chyby uvařil Kostirost.

„Je to Harry, Severusi,“ prohlásil mladý muž rozjařeně a přistoupil o několik kroků blíž. „Kolikrát to budu ještě opakovat?“ zavtipkoval a zkoumavě se zahleděl do tmavých očí, které ho pozorně sledovaly.

„Harry,“ pronesl Severus pomalu, jakoby se to slovo teprve učil vyslovit, a Harry se zachvěl. Tolik si přál slyšet svoje jméno z úst svého bývalého profesora, ale ten jakoby se tomu vyhýbal.

„Harry,“ zopakoval Severus a podal mu malý balíček. „Zasloužil sis ho,“ vysvětlil, když Harry překvapeně hleděl na set nožíků k přípravě lektvarů.