23.Táborák

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Odpoledne jsem strávili v budově. Bylo mi celkem jasné, proč. Už jsem si byla jistá, že vedoucí něco vědí. Takže pravděpodobně ví, co dělá Waryen a jeho parta v noci. A jelikož byli zranění, nechtěli je zatěžovat nějakými sportovními hry. Naštvalo mě to-ne že bych milovala chození ven a běhání na horkém slunci, ale přišlo mi nespravedlivé, že se musíme přizpůsobit jim. Na druhou stranu jsem to chápala a opravdu bych nechtěla, aby se jim něco stalo.
Na večerní program byl připraven táborák. Moc jsem se netěšila, jelikož špekáčky jsem nejedla. Ale Marie mě ujistila, že táborák je spolu s diskotékou ta nejlepší věc na táboře.
Vedoucí ještě před tím prohledali všechny chatky, aby zabavili případný alkohol. Docela se divili, když ho našli v naší skříni a dožadovali se po viníkovi. Neodpověděly jsme, nikdy bychom Anju nepráskly, ale taky se mohla přiznat. No, ale to bych od ní asi chtěla moc.
Dívala jsem se z verandy, jak vedoucí hází klacky do ohniště a přesunují ven stoly, na kterých budou špekáčky, kečup a tak dále.
Podívala jsem se na oblohu a sledovala stmívání. Ne ten film. Ačkoliv, ten jsem viděla jen jednou v životě, jelikož jsem dávala přednost knihám.
Divila jsem se, že druhý oddíl baví věčně běhat po táboře a hrát nějaké hry. Ušklíbla jsem se. To já bych si radši četla.
Chtěla jsem se vrátit do chatky a vzít si knížku, když vtom jsem si všimla Waryena, kráčejícího k vedoucím. Šel za ním Zack. Chvíli s nimi něco řešil, tvářil se vážně. Přála jsem si být blíž, abych věděla, o čem mluví.

⚜Waryen⚜

,,Podle Zackova vidění dnes bojujeme s příšerami" řekl jsem, sotva jsem se přiblížil ke Cassidy.
Zamračila se. ,,Co? Vždyť jste bojovali včera a vlastně i dnes v noci" namítla.
Šťouchl jsem do Zacka a ten popsal své vidění. Řekl, jak nás viděl bojovat na mýtině a jak slyšel Frostyho říkat, že příšery přišly dvakrát po sobě. ,,A tak vidění skončilo" řekl váhavě.
,,Mohlo se jednat i o jakýkoliv jiný den" namítla Cassidy. Očividně si odmítala připustit, že by nás příšery napadly takhle po sobě.
,,Mohlo" řekl jsem. ,,Ale to nevíme. Radši se připravíme, než abychom to nechali být"
Cassidy se zamračila. ,,Nelíbí se mi to. Potřebovali byste spát. Mohli bychom jí s ostatními vedoucími místo vás..."
,,Tak to ne" zavrtěl jsem hlavou. ,,Nic proti, ale už vám není sedmnáct a víš moc dobře, co se stane, když starší vyvolení používají své schopnosti často"
Cassidy si povzdechla a nepřítomně se podívala k lesu. ,,Chybí mi ty časy, kdy jsem mohla ničit příšery stejně jako vy"
Přikývl jsem. Sám jsem se děsil vědomí, že jednoho dne budu muset nechat toho, co teď dělám.

✴Nicole✴

Konečně nás vedoucí vyhnali z chatek a my si posedali na lavičky, rozmístěné do kruhu kolem ohně.
Všimla jsem si, že Waryen něco říká Frostymu a ten to říká Nicholasovi, který to řekl zase Mackenzie a ta to řekla Kassandře. Ať už to bylo cokoliv, šeptali to, jakoby to bylo nějaké zakázané tajemství. A pravděpodobně ano.
Nenápadně jsem se naklonila k druhé lavičce, jelikož jsem seděla na kraji a na té vedle seděla Ruby.
Přišel k ní Lucas a něco jí zašeptal do ucha. Skoro jsem to nezaslechla, vzhledem k tomu jak potichu mluvil a všude kolem byl hluk, ale narozdíl od mého zraku, sluch jsem měla skvělý.
,,Dnes v noci" zněla zpráva.
Zamyslela jsem se. Co dnes v noci? Půjdou se někam rvát? Projelo mnou vzrušení při pomyšlení, že bych konečně mohla zjistit, co se tady děje.
Nedbala jsem vzkazu Zacka. Ať si říká co chce. Chtěla jsem vědět, co tak dobrého dělá Waryen a jeho parta v noci. Teprve potom se rozhodnu, jestli s nimi chci trávit čas nebo ne.
Podívala jsem se skrz vysoké plameny na Waryena. Ve fialových očích se mu odrážel oheň.
Povytáhla jsem obočí a byl to on, kdo se nakonec podíval jinam. Vítězně jsem se pousmála a pak se podívala na holky, které něco řešily. K mému úžasu se hádaly o to, jestli je lepší kečup nebo hořčice.
,,Obojí je dobré" řekla jsem. ,,Nemůžete srovnávat kečup, který je z rajčat a hořčici, která je z... Z čeho je vlastně hořčice?"
,,Hele, já ani nevím" zamyslela se Anja. ,,Pak se zeptám strejdy Googla"
,,Tvůj strejda se jmenuje Google?" Podivila se Marie. Nevěděla jsem, jestli to myslí vážně, nebo si jen dělá srandu.
Anja se zašklebila. ,,Jasně. A taky mám tetu Wiki!"
Marie vykulila oči a já usoudila, že to opravdu myslí vážně.
Ještě chvíli jsme si povídaly, zatímco vedoucí zavolali, že první oddíl si může jít pro špekáčky.
,,To je nefér" reptala Anja. ,,První oddíl jde vždycky první"
,,Protože jsou nejmladší" připomněla jí Teresa a Anja pokrčila rameny. ,,To je neomlouvá"
Zašklebila jsem se.
,,Mimochodem, Tereso" řekla Anja a zabodla do ní černé oči. Ve tmě byly docela strašidelné. ,,Jak jste na tom s tím hloupým bratrem od Nicole?"
Uchechtla jsem se, zatímco Teresa zrudla. ,,Um, jak bychom na tom měli být?"
,,No, nějaká líbačka? Nic? Děláš si srandu, Tereso? Jsem z tebe zklamaná" zavrtěla Anja hlavou a já se zasmála výrazu Teresy. Ale kdo by se nesmál. Vždyť ona se dokonce tvářila provinile!
,,Čemu se smějete?" Zeptala se Marie, která se vynořila zdánlivě odnikud.
,,Terese" řekla jsem a moje kamarádka do mě zlehka strčila. Nebo zlehka, vzhledem k tomu jak byla silná, tak to moc zlehka nebylo.
Pak volali druhý oddíl a holky závistivě sledovali, jak si opékají špekáčky nad ohněm.
Nakrčila jsem nos. ,,Jak vám to může chutnat?"
,,To jen ty nepoznáš dobré jídlo" poučila mě Anja a já povytáhla obočí. ,,Říká ta, která skoro nic nežere" poznamenala jsem.
,,No dovol" odfrkla si Anja, ale pak pokývala hlavou. ,,Vlastně máš pravdu"
Uchechtla jsem se.
Když volali třetí oddíl, zůstala jsem na lavičce sama, jelikož holky si šly pro špekáčky.
Pak si dřeply k ohni a já pobaveně sledovala, jak si vedle Anji sedl Frosty.
,,Nazdárek Anjulko" řekl a usmál se. Očividně si myslel, jak je přitažlivý. Lhala bych, kdybych řekla, že není hezký, ale občas to přeháněl.
,,Ještě jednou mi tak řekneš a hodím tě do toho ohně" varovala ho Anja, ale koutky jí cukaly. Mezitím si Justin povídal s Teresou. Dokonce i Marie seděla vedle Zacka, který po mě vrhl nervózní pohled.
Tvou radou se řídit nebudu, neboj se, ujistila jsem ho v duchu.
,,Nejíš špekáčky?" Zeptal se mě nějaký hlas a já sebou překvapeně trhla. Nechtěla jsem s ním mluvit, dokud mi neřekne co se tady děje, ale zároveň jsem ho nechtěla odhánět.
,,Ne. Je to hnus" ušklíbla jsem se. ,,A ty?"
,,Jím" pokrčil rameny. ,,Ale rozhodl jsem se, že dneska vynechám"
,,Proč?" Zajímala jsem se.
Očividně se mu moc nechtělo do odpovědi, ale nakonec řekl: ,,Byla jsi tu sama a já se rozhodl, že ti radši budu dělat společnost, než poslouchat jak Frosty flirtuje s Anjou"
Překvapeně jsem se na něj podívala a rychle odvrátila pohled. Byla jsem si celkem jistá, že se červenám.
Objala jsem si kolena a položila na ně bradu. Přitom jsem sledovala praskající plameny ohně.
,,Pravda. Ti dva jsou neskuteční" pousmála jsem se.
,,Nechápu, co na Anje vidí" zakroutil Waryen hlavou a já ho probodla pohledem. ,,Já nechápu, co ona vidí na něm" poznamenala jsem.
Waryen se na mě podíval a já zase cítila ten divný pocit, když se naše oči setkaly. ,,Právě že nic. To je ten problém" řekl.
Zamračila jsem se. ,,Víš, něco ti o Anje řeknu. Znám jí celý život a vím proč dělá to co dělá-střídá kluky jako ponožky. Neřeknu ti to, ale Frosty se zatím drží dobře. Anja by se o něj už dávno nestarala, kdyby za to nestál. Nevím, co na něm vidí a ty zase nevíš, co vidí on na ní" pokrčila jsem rameny.
Waryen chtěl očividně něco říct, ale v tom lavička pod námi zaskřípala a než jsem se nadála, převrátila se a skončila na zemi.
Tvrdě jsem se praštila do hlavy a když se nademnou sklonil Waryen s ustaraným výrazem, musela jsem se rozesmát.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro