Po snídani jsem měli být v klubovně s tím, že si zahrajeme nějaké hry.
Všimla jsem si, že spousta děcek si stěžuje, že v poslední době chodíme jenom do budovy. Byla jsem v pokušení je seřvat, že je to kvůli Zabijákům, kteří jim zachraňují životy a jsou zranění, ale zaprvé jsem nemohla a zadruhé jsem to ještě nedávno cítila úplně stejně.
Po obědě jsem si četla v knize, co mi dal Waryen a Teresa s Anjou se ke mě přidaly. Marie šla někam do jiné chatky, takže jsme mohly nerušeně diskutovat.
Anja to všechno brala víceméně v pohodě, jakoby to byl jenom film a ona jednou z herců. Teresa to vzala vážněji a neustále si lámala hlavu s bezpečím Zabijáků.
,,Takže ty máš schopnost... Srdíček?" Zeptala jsem se a potlačila úšklebek.
Anja pohodila vlasy. ,,Lásky" opravila mě. ,,Frosty mi řekl, že to jak jsem omámila tu... Kočku..."
,,Zariaka" dodala Teresa.
Anja pokračovala: ,,No, tak že by to trvalo sotva pár vteřin, jelikož ještě nejsem tak silná. Ale prý mám velmi užitečnou schopnost"
,,A tvou schopností je superrychlost" řekla jsem k Terese a ona přikývla. ,,A supersíla" dodala. ,,Přemýšlela jsem nad tím. Bylo docela divné, že se mi podařilo porazit v páce všechny Zabijáků, kteří mimochodem zabíjí příšery"
,,Jo, to dává smysl" přikývla jsem.
,,A ty střílíš světelné paprsky" poznamenala Anja.
,,Očividně" zašklebila jsem se.
Když už skoro končil odpolední klid, přišli k nám znenadání kluci.
,,Jakmile se řekne, že se půjde k jezeru, řekněte že nechcete, jasný?" Řekl Frosty a Anja se na něj zamračila. ,,Ale já chci jít k jezeru" namítla.
Frosty se zašklebil. ,,Budete dělat něco mnohem zábavnějšího"
,,A to jako co?" Zeptala jsem se podezíravě.
,,No přece cvičit boj proti příšerám" odpověděl Waryen a na tváři mu hrál drzý úsměv.
Představa cvičení boje proti příšerám mě nadchla. ,,Fajn" řekla jsem nadšeně.
Takže když vedoucí řekli, že jdeme k jezeru, v táboře zůstal skoro celý třetí oddíl. Chvíli jsme čekali, než všichni odejdou a pak jsme vyrazili do budovy.
Anja vedle mě si vesele poskakovala, zatímco Teresa se tvářila nervózně.
Když jsme vkročily do tělocvičny, všimla jsem si že lůžka už tu nejsou. Znervózněla jsem, když jsem si všimla, že jsou tu všichni Zabijáci. Tedy všichni, kteří zůstali v táboře. Kassandra s Aaronem šli s ostatními k jezeru, kdyby náhodou zaútočily příšery. Neměly by, ale člověk nikdy neví.
,,OMG" vykulila oči Anja, jelikož jsme spatřili Zabijáky v celé jejich parádě. Bylo mi celkem jasné, že jí ani tak moc nezajímalo, co dělají-Frosty boxoval, Justin střílel z tlumené pistole, Mackenzie a Nicholas kolem sebe kroužily s elegantními meči, Leo bojoval v ringu se Zackem, Lucas hrál na kytaru klidnou píseň a u jeho nohou se krčila všemožná zvířata, poslouchající ho na slovo, Ruby střílela z luku a Waryen šlehal blesky po cvičném panákovi. Jasně, to všechno bylo super, ale jak jsem znala Anju, její úžas pocházel ze skutečnosti, že většina kluků neměla trička a tak jsme si mohly podrobně prohlédnout jejich vypracované postavy.
,,Um" řekla jsem. ,,Co teď?"
,,Hej, Waryene!" Křikla Mackenzie, která si nás všimla jako první a odrazila Nicholasův útok. Od čepele meče odletěly jiskry. Waryen se na ní otočil a ona ukázala mečem k nám.
Waryen nechal chudáka cvičeného panáka, ze kterého se kouřilo a vydal se k nám.
Zabijte mě, zabijte mě, prosila jsem v duchu. Musela jsem pohledem přejíždět po Waryenovi. Nedívejte se tak na mě! Já jsem přece jenom taky holka a můžu se dívat na hezké kluky. Právě jsem si pomyslela, že Waryen je hezký. A není snad? No je, ale samozřejmě je mi to jedno. Jasně.
Anja do mě s pobaveným úšklebkem strčila a já doufala, že nikdo jiný si nevšiml, že jsem na Waryena zírala, jakoby měl nad hlavou svatozář. Nebo spíš na hrudi. Tu měl mimochodem pokryt mnoha tetováními. Ačkoliv můj zrak nebyl zrovna slavný, dokázala jsem přečíst nějaká jména. Zajímalo by mě, co znamenají.
,,Počkejte tady" řekl nám, sotva přišel na doslech a pak se otočil a rozběhl se k nějakým dveřím na kraji tělocvičny.
,,A pak že ho nechceš" zamumlala Anja a já se na ní vražedně podívala.
,,Vypadala jsi, že začneš slintat" zahihňala se Teresa.
,,Upřímně, mám chuť vám jednu vrazit" zavrčela jsem.
Waryen se vracel a naštěstí-nebo naneštěstí-už měl na sobě tričko a v ruce něco držel. Přišel k nám a já se zvědavě podívala, co přinesl.
Byli to tři prosté náramky z dřevěných korálků.
,,Hádám, že jsou ze Stromu života" řekla Teresa a Waryen přikývl.
,,Nenoste je na veřejnosti a po boji je vždycky nezapomeňte sundat. Ale mějte je vždycky u sebe, třeba v kapse, prostě kdekoliv. Nikdy nevíte, kdy na vás zaútočí příšery" poučil nás a podal nám náramky.
Ten můj se lišil tím, že na něm visela malá, vyřezávaná kočička.
Když si Waryen všiml, že si jí prohlížím, promnul si zátylek. ,,Jo, tu jsem vyrobil já" řekl rozpačitě a já se na něj překvapeně podívala. ,,Moc zručný v tom nejsem a taky jsem neměl moc času, ale..."
,,Je krásná" řekla jsem popravdě a usmála se. ,,Ale kdy jsi to stihl?"
,,V odpoledním klidu" odpověděl Waryen a díval se všude jinde, než mě do očí.
,,Aha" pokývala jsem hlavou. ,,Díky"
To gesto mě zahřálo u srdce.
,,Hej, Frosty!" Vykřikla Anja a světlovlasý kluk se na ní nechápavě podíval. ,,Já chci taky, aby si mi něco vyřezal!"
Ostatní se rozesmáli, zatímco já si promnula kořen nosu.
,,Takže spolu chodíme?" Křikl Frosty nazpátek. Anja založila ruce na hrudi.
,,Ne, ale to ti dva taky ne!" Odpověděla a pak se na mě podezíravě podívala. ,,Nebo něco nevím?"
Probodla jsem jí pohledem. ,,Nechodíme spolu" řekla jsem pevně. No, moc pevně ne.
,,Dobře..." Začal Waryen rozpačitě. ,,Měli bychom začít cvičit"
,,A co to bude obnášet?" Zeptala jsem se.
Waryen mávl rukou k ostatním. ,,Jak vidíš, každý dělá něco jiného. Jasně, v boji proti příšerám nejčastěji využijeme své schopnosti, ale abychom byli silnější, musíme cvičit své tělo, výdrž a jiné normální fyzické schopností. Mackenzie například propojila umění, ohánět se mečem a své schopnosti. Dokáže nechat meč vzplanout a tak podobně" vysvětloval. ,,Vás tři nejdřív musíme otestovat, jak silné jsou vaše schopnosti, abychom zjistili, jak moc se potřebujete zlepšovat. Pak budete cvičit, cvičit a cvičit"
Anja se zakabonila. ,,A kdy to máme jako stíhat? Pochybuji, že každý den se bude chodit k jezeru"
Waryen pokrčil rameny. ,,Vždycky si musíš najít nějaký způsob. Budete cvičit, kdykoliv to půjde. A teď..."
Postavil se proti nám do bojové pozice. ,,Zaútočte na mě"