31.Souboj

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,,Eh, co?" Vykulila jsem oči.
,,Souhlasím" pokývala Anja hlavou.
,,A jak na tebe máme zaútočit?" Zajímala se Teresa.
Waryen pokrčil rameny. ,,Svou schopností, nějakou zbraní, čímkoliv"
,,Nemáme zbraň" namítla Anja.
,,A pokud si dobře vzpomínám, vypálila jsem do té ještěrky díru" řekla jsem. ,,Nechci jí vypálit i do tebe"
Waryen se zazubil. ,,To bych nedovolil"
,,A co když se nás rozhodneš usmažit bleskem?" Přimhouřila Anja oči.
Waryen si odfrkl. ,,To by mi Frosty neodpustil. No tak dělejte"
Zaváhala jsem a byla to první Anja, kdo udělala krok dopředu. Natáhla ruku a zamračila se, když se nic nestalo.
,,Soustřeď se na tu energii" poučil jí Waryen. ,,K ovládání svých schopností není třeba nějaké složité myšlení. Je to stejně snadné a automatické, jako dýchání"
Byla to sice Anja, která se první pohnula, ale Teresa jako první použila svou schopnost. Najednou se její obrys rozmazal a sotva jsem mrkla, stála za Waryenem. Neobratně po něm máchla pěstí, ale ačkoliv byla neskutečně rychlá, Waryen se jí vyhnul a podkopnul jí nohy. Zatímco se Teresa škrábala do stoje, Anja na Waryena namířila ruku, ze které vystřelilo malé, růžové srdce. Waryen se mu vyhnul a srdce se rozprsklo o zeď. Anja trochu zavrávorala.
,,Kdykoliv použijete své schopnosti, ubere vám to energii" vysvětlil Waryen. ,,Zatím vám dělá problémy i ty nejjednodušší triky a to i se Stromem života, ale jak budete trénovat, budete čím dál silnější"
Pak se podíval na mě, jakoby mě vyzýval k útoku. Všimla jsem si, že Teresa za ním už se zvedla a chystá se na něj zaútočit-nevypadala moc jistě, očividně si nebyla jistá, co by měla dělat. Waryen jakoby jí zaznamenal se otočil, ale než jí stačil cokoliv udělat, Teresa mu utekla.
,,Tohle je hloupost" zavrčela Anja. ,,My neumíme bojovat!"
Neměla jsem tušení, jak bych měla vyvolat nějaký paprsek světla a opravdu jsem se o to nesnažila. Nechtěla jsem Waryena propálit skrz na skrz.
Přesto jsem váhavě vyrazila proti Waryeonovi a zkoumala ho pohledem. Vzpomněla jsem si na slova svého otce, když mě učil sebeobranu: Když je někdo větší a silnější než ty, je pravděpodobně také pomalejší.
No, u Waryena to asi neplatilo. Skrčila jsem se a pokusila se mu podkopnout nohy, jenže on je přeskočil. Vstala jsem rychle, ale ne dost, chytil mě za ruku a zkroutil mi jí za zády. Sykla jsem a on mě rychle pustil. ,,V poho?" Ujišťoval se.
Teresa, která se už ani nesnažila zvedat, zabrblala, že jí se nikdo neptal.
Vztekle jsem přikývla. Vyrazil proti mě a udělal to samé, o co jsem se před chvílí pokusila já-s tím rozdílem, že jemu se to povedlo. Zvedla jsem se a znovu se pokusila zaútočit. Bez námahy chytil mou ruku a odstrčil mě od sebe. Začalo mě to štvát, protože když jsem bojovala s otcem, docela se mi dařilo.
Každý má nějaké znamení, kterým se vyznačuje. Může to být stará rána, cokoliv. Najdi tohle znamení, tuhle slabinu, a využij jí pro svůj prospěch.
Otec mi říkal, že když bojuji, musím používat oči. Musím sledovat svého protivníka, znát každý jeho pohyb.
A tak jsem se dívala.
Když se ti nedaří, nesnaž se protivníka porazit. Dělej, že jsou jeho útoky moc silné, že už to pomalu vzdáváš. Nepřítelovi to zvýší sebevědomí a přestane si dávat pozor.
Udělala jsem to přesně tak, jak mi řekl otec. Vykrývala jsem rány a funěla námahou, ačkoliv jsem se ani zdaleka necítila tak vyčerpaná, jak jsem dělala.
Anja s Teresou se mi nesnažily pomoct, jen nás pozorně sledovaly a ukázalo se, že i ostatní v tělocvičně.
Lucas hrál na kytaru doteď klidnou píseň, ale teď začal hrát svižnou a rychlou.
Jsi rychlejší. Hledej znamení. Dělej slabou.
Otcovi rady jsem si opakovala v jednom kuse. Jak otec říkal, Waryen si přestal dávat pozor, protože byl přesvědčený, že se na víc nezmůžu. To se pletl. A tak, když se ke mě blížil, kopla jsem ho do boku a dala jsem do toho všechnu svou sílu.
Waryen zavrávoral a sice nespadl na zem, ale vyvedlo ho to z míry. Teď jsem zaútočila já, rozdávala jsem rány a Waryen se musel bránit do chvíle, než zase převzal iniciativu nad bojem.
Chvíli jsme si hleděli do očí, oddechovali jsme oba a pak se Waryen usmál a řekl: ,,Jsi dobrá"
To mě potěšilo.

,,Jakmile se začneš cítit unaveně, přestaň" poučil mě Waryen, když jsme se přesunuli k cvičným panákům. Pobavilo mě, když jsem si všimla, že některé se podobají příšerám. ,,Nesmíš se vyčerpat úplně, jinak by si taky mohla umřít"
,,A my taky" ozvala se Anja. Waryen jí ignoroval a Anja si odfrkla.
,,Jak mám já využít svoje schopnosti?" Nechápala Teresa.
Waryen se na ní podíval. ,,Ty budeš pravděpodobně vepředu, jelikož máš větší sílu než my a dokážeš utéct. Proto si musíš zvyknout, že pravděpodobně často budeš zraněná"
Teresa se zašklebila. ,,Perfektní"
,,Proto se musíš naučit dobře bojovat-klidně s nějakou zbraní. Nejlepší by pro tebe byl meč, jelikož jsi rychlá i silná, ale klidně si můžeš vybrat i něco jiného" řekl Waryen. ,,Justine! Ukažeš Terese zbraně, ať si vybere!"
Justin k nám přišel, ale když procházel kolem mě, ještě řekl: ,,Už to Zabijáci nepřijdou tak špatní, co?" Zašklebil se.
,,Drž hubu" zavrčela jsem, ale on už mě asi neslyšel.
,,Anjo, ty budeš muset být více vzadu. Tvé schopnosti jsou podobné jako ty Lucasovi, čili dokážeš znehybnit a omráčit příšery. Jenže je těžko zneškodníš, pokud je teda nezabiješ nějakou zbraní. Proto, když si v boji třeba všimneš, že má někdo potíže, vystřelíš po příšeře, se kterou dotyčný bojuje a on jí zabije" vysvětlil Waryen.
Anja poslušně přikývla.
Pak se Waryen obrátil ke mě. ,,Schopnost světla... Je docela neobvyklá a popravdě, moc toho o ní nevíme" zašklebil se. ,,Nicméně, máš dvě možnosti. Držet se vzadu jako Anja, nebo bojovat vepředu jako Teresa. Světlo je ničivá síla, jak si sama viděla, ale také má svá omezení. Když bojuješ z bezpečné vzdálenosti, je menší riziko, že se ti něco stane, ale na druhé straně se rychleji vyčerpáš a tvůj útok není tak silný"
,,Ty bojuješ vepředu, že?" Zeptala jsem se a Waryen přikývl.
,,Moje blesky jsou na tom podobně jako tvoje světlo. Čím blíž jsem, tím silnější jsou" řekl. ,,Tak a teď to zkus"
,,Popravdě, nevím jak to mám udělat" přiznala jsem se.
,,Tak, jak jsi to udělala včera... Nebo spíš dneska, když jsi propálila díru do kalarise" odpověděl Waryen a já se na něj podívala. Páni, to mi pomohlo.
Nechápala jsem, jak to Anja s Teresou zvládli tak rychle.
,,A mám k tomu používat ruku?" Zeptala jsem se nervózně. Byla jsem si vědoma toho, že jenom zdržuji, ale já jsem opravdu nevěděla, jak to mám udělat.
,,Ruka je jenom prostředek. Ta schopnost je v tobě a je jenom na tobě, jak jí usměrníš. Můžeš jí vystřelovat z očí, když ti to půjde" pousmál se. ,,Ale ruka je na to nejlepší"
Přikývla jsem. Jo, to zvládnu. Snad.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro