Ve zlomku vteřiny tu byl jen Waryen, tento okamžik, jeho ústa, jeho chuť. Sežehnul mě svým žárem. Obklopil mě svou silou. Uvěznil mě.
Zcela jsem se tomu pocitu poddala a ztratila jsem pojem o všem, kromě Waryena.
I on zřejmě ztratil pojem o všem, kromě mě, protože už mě nelíbal dychtivě a zvědavě jako na začátku, ale přímo a hladově. Hltal mě a já jeho. Rukama jsem ho hladila po zádech a nehty ho škrábala. Byla jsem nezkušená, ale on přesně věděl, co dělá.
Úplně mě pohltil... Omámil. Umožnil mi, abych opravdu, bez jakýchkoliv filtrů a omezení, cítila. Chtěla jsem zůstat v jeho bezpečné a silné náruči. A chtěla jsem mu dát všechno. Tady, teď. Natáhla jsem se po lemu.
On se natáhl po lemu mého trička.
Ale zničehonic byl pryč.
Počkat. ,,Vrať se" žadonila jsem, když mi hlavu zaplnila podivná mlha.
V dálce jsem slyšela hlasy, ale nerozuměla jsem jim.
Zvonilo mi v uších. Snažila usem se soustředit na to, co se děje kolem mě.
Vtom do mě narazil nějaký zámečník a já zavrávorala. Nějaká dívka-myslím že byla jednou z kamarádek Mandy- se na mě zamračila a odstrčila mě na někoho dalšího. Zakopla jsem a spadla na podlahu. Waryen mě uviděl padat a pokusil se ke mě dostat, ale Frosty-kde se tam vzal?-mu v tom zabránil.
Mlha v mé hlavě se díkybohu ztenčila a přestalo mi zvonit v uších. Znovu jsem začala vnímat svět kolem sebe. V tom okamžiku jakoby mě zalila ohnivá povodeň, jakoby celé mé tělo vzplálo plamenem. Uvědomila jsem si, že jsem se právě v klubu líbala s klukem. A kdyby jenom líbala. Já ho přímo hltala.
Nelíbila jsem se poprvé, ale nikdy to nebylo tak... Silné.
Anja ke mě přiběhla a pomohla mi na nohy. ,,Co se děje?" Zeptala se zmateně.
,,Nevím" řekla jsem.
Vedoucí začali uklidňovat ten zmatek. Perfektní chvíle na útěk.
,,Jdeme" sykla jsem a táhla Anju pryč. Ta chytila za ruku Marii a ta zase Teresu, kterou násilím odtrhla od Justina.
,,Hej!" Vyjekla Teresa, ale ani jedna z nás jí nebrala na vědomí. Prchaly jsme z klubovny, dokud nám nikdo nevěnoval pozornost.
,,Nicole, opovaž se teď utéct!" Vykřikl za mnou Waryen. Ani jsem se na něj nepodívala, jen jsme zrychlila.
Běhat v těch podpatcích bylo těžké, ale když se chce, všechno jde a z budovy to do chatky nebylo zas tak daleko.
Konečně jsme vtrhly dovnitř a já si lehla na postel a civěla do stropu.
,,Může mi někdo vysvětlit, co se stalo?" Zeptala se zjevně podrážděná Teresa.
,,Nicole s Waryenem si to málem rozdali uprostřed parketu" řekla Anja jednoduše.
,,To není pravda" ohradila jsem se.
Anja si odfrkla. ,,Vážně?"
Nechtěla jsem se ptát, ale musela jsem: ,,Proč nás Frosty odtrhl?" Nebo jsem to aspoň předpokládala.
,,Jsi zklamaná?" Zašklebila se Anja. ,,No, z toho důvodu který jsem před chvílí řekla. Myslím, že by to nebylo úplně nejlepší"
,,Nicole, jak ses s ním mohla jen tak líbat?" Vyhrkla Marie. ,,Vždyť si ho ještě nedávno nesnášela"
,,Kdyby jen líbat" zamumlala Anja.
,,Já vím" zavrčela jsem. ,,A nemám tušení, co se to stalo"
Cítila jsem se neskutečně... Měla jsem na sebe vztek, že jsem to nechala zajít tak daleko a ještě k tomu s Waryenem a na druhou stranu jsem si nemohla pomoct, a musela jsem myslet na to, jak by to pokračovalo, kdyby nás Frosty neodtrhl.
,,No" přerušila Anja chvilkové ticho, které nastalo. ,,A jaké to bylo?"
Probodla jsem jí pohledem a Anja se nevinně uculila. ,,No co? Tak mi aspoň můžeš poděkovat. Stalo se přesně to, co jsem říkala"
Ozvalo se zaklepání na dveře a za nimi hlas, který jsem neomylně poznala: ,,Nicole?"
Anja vzrušeně zatleskala, zatímco já zasténala a schovala hlavu pod polštář.
,,Zabijte mě" zamumlala jsem.
,,Nicole, já vím že tam seš" řekl naléhavě. ,,Byla bys tak hodná a vyšla ven?"
Anja vykřikla: ,,Máš domluvenou schůzku?"
,,Anjo, tyhle věci mě opravdu nezajímají" vyštěkl Waryen.
,,To zní jako ne" kývla Anja. ,,Domluvte si schůzku se sekretářkou slečny Nicole a pak se vraťte"
Chvíli bylo ticho.
,,Já dovnitř vtrhnu a je mi celkem jedno, co děláte" pohrozil Waryen.
Anja se zazubila, přiskočila ke dveřím a zamknula. ,,No, tak to jsem zvědavá, jak to uděláš" řekla.
Ozvala se rána, jakoby Waryen udeřil do dveří. ,,Sakra Anjo, nedělej hlouposti"
Chvíli bylo ticho. ,,Nicole, poslouchej mě. Nebyl nejlepší nápad, líbat se takhle na veřejnosti, ale nelituji toho"
Zachvěla jsem se. ,,Pusťte ho" zamumlala jsem a otočila se čelem ke dveřím.
Anja si povzdechla a odemknula dveře.
Waryen se na ní sarkasticky ušklíbl. ,,Díky"
,,Není zač" oplatila mu Anja úšklebek.
Pak se jeho oči obrátily ke mě. Radši jsem se odvrátila. Následky toho, co se stane, když si díváme do očí, jsme poznali oba.
,,Je Frosty na chatce?" Zajímala se Anja. ,,A Justin?"
Waryen přikývl.
,,Skvěle" kývla Anja a popadla Teresu s Marií. Marie protestovala, ale nakonec všechny tři odešly z chatky a já s Waryenem osaměla.
Když si sedl naproti mě, odsunula jsem se co nejdál od něj.
Než stačil cokoliv říct, vyhrkla jsem: ,,Tohle už nikdy nesmíme dělat"
,,Co?" Nechápal Waryen, ale mě bylo jasné, že moc dobře ví, o čem mluví.
,,No... Líbat se. Na veřejnosti" vykoktala jsem ze sebe.
Dívala jsem se všude jinde, než jemu do očí.
,,Nicole, podívej se na mě" řekl Waryen.
Odmítala jsem ho poslechnout. Postel zaskřípala, jak se přesunul až ke mě a sevřel mi prsty bradu, čímž mě donutil, abych se na něj podívala. Vzduch se okamžitě naplnil tím podivným jiskřením.
,,Nepřišlo ti nikdy divné, proč se vzduch kolem nás mění, kdykoliv se na sebe podíváme? Proč vždycky víme, kde se ten druhý nachází?" Zeptal se.
Vykulila jsem oči a přikývla. Nevěděla jsem, že on to taky cítí.
Waryen mě pustil, ale neodtáhl se. Na tváři jsem cítila jeho horký dech.
,,Trošku jsem pátral, abych zjistil, co to vlastně je. Aaron má to samé s Kassandrou, ale podle všeho mnohem silněji" vysvětlil. Nedokázala jsem si představit, že by to snad někdo mohl cítit silněji. ,,Kontaktoval jsem vyvolené z jejich zemí a něco jsem se dozvěděl"
Povzdechl si. ,,Říká se tomu pouto spřízněných duší. Jde o to, že každý člověk na světě má svou spřízněnou duši, osobu která se pro něj hodí. Málokdo jí však za svůj život najde. Vyvolení jsou vůči tomuhle citlivější, a když tu svou spřízněnou duši najdou, takhle to poznají. Tihle lidé jsou partnery na celý život a ačkoliv se po případné smrti toho druhého, může člověk znovu zamilovat, nikdy už to není tak silné"
,,Chceš mi tím říct, že..." Začala jsem. Byla jsem z toho zjištění tak ohromená, že jsem skoro nemohla mluvit. Ale dávalo by to smysl. Od chvíle, co jsem se Waryenovi poprvé podívala do očí, jsem ho začala poznávat. Normální člověk by se nenávisti jen tak nezbavil. U mě to bylo tak snadné a rychlo, protože byl...
,,Že jsme spřízněné duše? Ano" řekl. ,,Nikdy jsem nechtěl, aby se něco takového stalo. Přísahal jsem, že si budu od všech držet odstup. Ale pak přijdeš ty a zamotáš mi celý život"
,,Waryene... My dva a spřízněné duše? Víš jak je to absurdní?" Snažila jsem se vyvrátit jeho tvrzení. ,,Ještě nedávno jsem tě nenáviděla"
,,A teď?" Zeptal se Waryen tiše. Nechápavě jsem se zamračila. ,,Pořád mě nenávidíš?"
Kdybych se nedívala do těch jeho krásných, fialových očích, možná bych dokázala zalhat. Ale teď jsem nemohla. ,,Už dávno ne"
Waryenovi po tváři přelétl nejistý úsměv, který rychle zmizel a nahradil ho rozpačitý výraz. ,,Můžu tě políbit?"
,,Už jsi to udělal"
,,Oprava. Znovu tě políbit?"
Skousla jsem si ret. Neuvěřitelně jsem po tom toužila, ale na druhou stranu... ,,Nejsem si jistá, jestli je to dobrý nápad" zašeptala jsem.
,,Říkala jsi, že už nikdy se nesmíme líbat na veřejnosti" připomněl mi. ,,Je tu snad někdo?"
Srdce mi tlouklo do hrudi jako splašené. ,,Právě proto" zamumlala jsem.
,,Ptám se znova. Můžu tě políbit?"
Ne. ,,Ano"