KAPITOLA 3. - Osudový závod

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

   Po několika hodinách cesty dorazili na místo a připravili se ke startu.
   ,,Jsem si jistý, že tenhle závod určitě vyhrajeme." řekl mohutný malamut, který stál na startu vedle Yoshiho a psi z jeho spřežení, kteří stáli za ním, začali souhlasně poštěkávat.
Malamut

,,To se uvidí..." zavrčel hubený alaskan, neboli aljašský husky, který stál po Yoshiho druhém boku. Narozdíl od sibiřského huskyho byl hubený a nebyl čistokrevný. Byl to kříženec zrozený pro běh. Byl sice menší než Yoshi, ale díky jeho štíhlé postavě Yoshi věděl, že to bude rychlý soupeř a že ho nebude jednoduché porazit.
Alaskan

   ,,Hej, co jsi ty vůbec zač?" zeptal se Yoshiho obrovský malamut.
,,Asi nějaký divný husky." zamyslel se alaskan.
,,To bych neřekl," namítl malamut.
,,Připomíná mi borderku."
,,Cože?!" vyprskl smíchy alaskan.
,,Borderku? Borderka na trati? To určitě! Pochybuju, že by nějaká borderka byla ve spřežení a navíc vůdce!"
,,Taky, že borderka nejsem." promluvil Yoshi mírně podrážděným hlasem a jeho sourozenci, kteří stáli za ním, tiše zavrčeli. Nic proti border koliím neměli, ale nelíbilo se jim, že je tak někdo nazývá, když žádné border kolie nebyli. Border kolie jsou pastevečtí psi a to já rozhodně nejsem! Rozhodně nehodlám tolerovat, aby mě tak někdo nazýval!
,,A co jsi tedy zač? Nějaký kříženec?" zeptal se ho malamut svým hlubokým hlasem.
,,Ne, jsem čistokrevný pes." odpověděl Yoshi už trochu klidněji.
,,Tak to fakt nevím," přiznal alaskan.
,,Nikdy jsem takového psa neviděl."
   ,,Jsem čistokrevná jakutská lajka." zavyl Yoshi a hrdě se napřímil.
,,Lajka? Tak to by mě nenapadlo. Nikdy jsem lajku na závodech spřežení neviděl." řekl malamut.
,,Ani já ne. Takové plemeno neznám. Už jsem slyšel o mnohých lajkách, ale nikdy ne o jakutské. Navíc myslel jsem, že lajky jsou spíše loveckými psy." dodal alaskan.
,,To je pravda," potvrdil Yoshi.
,,Psi mého plemene jsou všestranní, ale používají se hlavně jako tažní psi. K lovu se využívali dříve, ale v některých severských oblastech se tak možná využívají dodnes."
,,Hm, zajímavé." uznal malamut.
   Náhle se ozval pořadatel závodu, tak ztichli a čekali, až odstartuje závod. Po chvíli začal odpočítávat a pak se ozval výstřel. To byl signál pro psy a všechna spřežení se rozběhla kupředu.
   Alaskan byl ve vedení, Yoshi běžel jen o tři spřežení za ním a malamut byl až někde vzadu v nedohlednu. Po chvíli se dvěma spřežením podařilo Yoshiho předehnat, ale on si z toho nic nedělal. Věděl, že je třeba šetřit síly na horský terén, který se nacházel před nimi.
   Po půl hodině doběhli k úpatí hor. Všechna spřežení se rozběhla po horské cestě směrem kupředu a Yoshi se hnal za nimi. Cesta však byla velmi příkrá a pohyb po ní byl velmi náročný. To, že se různě vlnila, tomu vůbec nepomáhalo. Stačila jediná chyba a psi by spadli dolů ze srázu. Všichni se proto raději snažili nedívat dolů, dávat pozor na cestu a navzájem do sebe nevrážet. Yoshi opatrně kladl tlapu před tlapu a vedl spřežení kupředu. Šli sice pomalu, ale jistě se blížili k polovině cesty.
Horská cesta

   Náhle do nich zezadu narazilo jiné spřežení, Yoshimu na kluzkém povrchu podklouzla tlapka a on sklouzl dolů. Naštěstí ho drželo lano, takže nespadl, ale nacházel se těsně pod převisem.
,,Yoshi!" vyjekli jeho sourozenci, přiběhli k němu a snažili se na něj dosáhnout, aby ho mohli vytáhnout. Yoshi byl však příliš daleko a tak na něj nemohli dosáhnout.
,,Zkus se sem vyškrábat." poradil mu jeho bratr Yuko. Yoshi poslechl a zoufale se snažil vyškrábat nahoru, ale nešlo to.
,,Nejde to!" štěkl Yoshi zoufale.
,,Neboj! Vytáhneme tě!" štěkla jeho sestra Yuki a pak všichni psi ze spřežení začali couvat ve snaze Yoshiho vytáhnout, ale povrch cesty byl namrzlý a tak jim podklouzávaly tlapky. Navíc jak táhli, lano se třelo o hranu převisu a začalo praskat.
,,Dost!" vyjekl vyděšeně Yoshi, když si toho všiml. ,,Jestli nepřestanete, tak se to lano brzy přetrhne!" zavyl.
,,Promiň!" vyštěkli oba dva naráz.
   ,,Ale jak ho tedy dostaneme ven?" ozvalo se zeshora. Yoshi podle hlasu poznal, že to byl zřejmě Skylar, sibiřský husky, který byl také jedním ze psů v jeho spřežení.
,,To nevím," ozval se další hlas, tentokrát to byl hlas feny, zřejmě Snow, feny stejného plemene jako Skylar. Náhle se k němu přes převis naklonili Yuko s Yuki.
   ,,Jsi v pořádku, Yoshi?" zeptala se ho starostlivě jeho sestra.
,,Zatím ano, ale jestli mě brzy nevytáhnete, tak nevím, jak dlouho to tu ještě zvládnu..." řekl a pokynul hlavou směrem k natrženému lanu.
,,Hm... Možná bychom to lano mohli vzít do tlamy a zkusit ho vytáhnout." navrhl Yuko.
,,To by se ale přetrhlo." namítla Yuki.
,,Yoshi, zkus se ještě jednou vyškrábat nahoru. My zvedneme to lano a pokusíme se ti pomoct. Kromě vytažení tě za pomoci celého spřežení je to asi jediná možnost." dodala.
  ,,Dobrá, zkusím to." řekl Yoshi, znovu se zapřel a snažil se vylézt nahoru, ale znovu uklouzl, jeho sourozenci spadli na zem a upustili lano, které nevydrželo, jak Yoshi znovu spadl, a přetrhlo se.
,,Ne!" zavyla vyděšeně Yuki.
,,Yoshi!" vyjekl Yuko a bezmocně sledoval, jak jeho bratr padá dolů.
,,Yuko! Yuki!" zavyl Yoshi a padal dolů. Po dlouhém pádu se skutálel po prudkém, zasněženém horském svahu a nakonec dopadl do velké vrstvy hustého, prachového sněhu, který ho zachránil, a následně ztratil vědomí.

V médiích Yoshi ve spřežení v závodním postroji.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro