16.9.
Sněží. Není ani říjen a ono už sněží. Pro jednou jsem asi rád, že mě tatík upíchl sem na Lakanal, a ne někam do zapadákova. Tady jsou alespoň vytápěné třídy, když nepočítám tělocvičnu.

Dneska mi řekli, že konečně dostanu spolubydlícího. Úplně radostí neskáču, ale jestli mu půjde fyzika, vezmu ho na milost. Taky už nám rozdali pevné rozvrhy a k mojí neskonalé radosti mi samozřejmě zůstává ranní tělák. Což v tom sněhu...

Zatím to tu nevypadá úplně špatně, ale stejně bych byl daleko radši doma. Ale co já zmůžu...