/23/

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,, A-Ano? "co chce..? Zlobí se, že jsem ještě nepřišel domů? Potrestá mě? Proč se sám sebe ptám, když už odpověď dávno znám.

,, Kde jsi?" ta netrpělivost z telefonu zavání špatnými emocemi..
,, Já... U nemocnice.. Ka... Kamarád.. Potřeboval s něčím pomoct... "nevím co říct.. Co je správně..sám vím, že ať už řeknu cokoliv.. Správně to stejně nebude..

,, Ach taaak! S kamarádem jů? Zůstaň tam, vyzvednu si tě. Víš, co tě čeká, že?" arogantní tón nevynechal.. Nemůžu cokoliv říct i kdybych mohl.. Vedle mě sedí Jelllal..
,, Dobře.. Jo, vím."

,, Kdo to byl? "netváří se nějak nadšeně. Spíš se proměnil zas v toho kluka co stál na školní  střeše chtíc skočit.

,, Heh strýc, je už pozdě a tak pro mě zajede heheh." usmívám se jako debil.. Smích je asi jediné na co se zmůžu..
,, Ah.. Nojo.. Dnešek utíká velmi rychle co? Aspoň že pro tebe zajede heh." tohle mu nežeru..

Za nemalou chvíli pro mě přijel, já se mezitím snažil o vtipy.. I když se mi moc nedařily..

,, Ahoj Same!" objal mě ze zadu s těma špinavejma rukama Joe.. A já se jen snažil o dobrý úsměv..
,, A-ahoj.. "nechci jít.. Nechci jít Jellale! V hlavě jsem prosil Jellala aby mě nechtěl pustit jít.. Vím. Je to největší kravina na kterou můžu myslet..

Tak tohle je jeho strýc. Je přehnaně milej.,, Uh zdravím, jsem Sameho kamarád Jellal!" má ústa se usmívala avšak oči vraždily.. Tenhle chlap se mi moc nelíbí..,, Ahoj, já jsem nějaký Joe. Tak pojď Same, jedem domu." au au au, ten tón bolel heh.. Doprovodil jsem Sama jako ocásek k autu a do ucha jsem mu ještě řekl pár slov. Samozřejmě to ten úžasný Joe neslyšel a o to mi šlo. Ale tak, třeba se v něm mýlím. Pro mě je divnej člověk kdokoliv kdo kolem mě projde..

Nechce se mi ale musím jít..
,, Zítra ráno na tebe budu čekat v tom parku, Same" nebránil jsem se úsměvu směřovanému Jellalovi a musel jsem se i lehce červenat.. Kdyby jen věděl..

,, Mějte se hezky pane Joe a zítra ahoj Same. "asi nemusím říkat jaký rozdíl jsem mezi nimi udělal v hlase.
,, Užiju" hm? Měl jsem dojem, že jsem slyšel nějakou odpověď od jeho strejdy..

Joe nastartoval a jeli jsme.
Mám pocit, že mě čeká vskutku zábava.

Ah~a je pryč.. Na co to zas myslíš Jellale.. Po tom všem se vážně těším do postele.. Můj mozek je přeplněn různými otázkami.. Myslím že z toho stejně neusnu.
Byla pravda, co mi řekla matka? Co se skrývá pod otazníkem jménem Sam? A jak to, že se zná s Cloe?... Mnoho otázek, žádná odpověď..

,, Takže nový kamarád? Ty se nezdáš Same.. "ten jeho odporný hlas.. On celej je odpornej.. Je mi zle..
,, A copak ti řekl, než jsme odjeli? A proč jsi zatraceně dlouho pryč z domova?" nic mu na to neříkám. Ani nechci. Nechci mu odpovídat, protože na odpovědi stejně nesejde.. Bude to špatně.
,, Ahhh pan Samík mě ignoruje ~" jeho pravá ruka se náhle objevila na mém stehně.. Snažím se jí setřást ale.. Je až smutné jak jsem slabej i o proti jeho jedné ruce..,, Co to děláš?? Přestaň!" heh jako by má slova měla smysl.. Joe svou ruku přesunul do rozkroku,který velmi silně stisknul..,, A-h!" slzy se mi nahrnuly do očí.. To je bolest..!
,, Uklidni se. Měl bys znát své místo! "dost!
Po pár minutách jsme dorazily domů.. A já věděl, co mě čeká..
,, Hni se!" vyšel z auta a než jsem stačil zavřít dveře, tak mě zatáhl za vlasy. Hned jak se zabouchly dveře od domu se na mě vrhnul. Začal mě oblizovat, kousat přičemž chtěl abych mu ho honil.. Je mi ze sebe, tak zle..
Zničehonic mě přerušil a hodil mě na podlahu.,, Svlékni se! "vysmívá se mi. Asi jsem k smíchu.. Ne asi.. Určitě..

,, Tak ~ a teď se předemnou udělej."
,, C-Cože?! "to nemyslí vážně!,, To nedokážu a ani nechci!" chtěl jsem vstát ale Joe mě zkopnul zase zpátky na zem. Takové ponížení..,, No taaak, není na tom nic těžkýho, stačí použít fantazii Samíku! "nechápu ho.. Jak moc se dokáže chovat jako největší prasák.. Jenže jestli to neudělám, zmlátí mě.. A pak to nebudu moct jak vysvětlit Jellalovi.. Jellal.. Jen z jeho jména se mi rozbuší mé srdce z kamene.. Zavřel jsem oči a představil si, jak je u mě.. Jak na mě sahá svými velkými rukami a jak je cítit jeho vůně kolem mne.. Při těchto představách jsem začal konat.. A taky dokonal to, co po mě Joe chtěl.. Bylo mi ze sebe neskutečně zle.. Slzy se mi zpustily bez toho aniž bych sám  chtěl..
Já se právě udělal při představě na Jellala a přímo před nechutným hovadem... Jak zvrácený svět je..

,, Ale ale copak? Snad jsi si u toho nepředstavoval toho chudáka z nemocnice? "neodpověděl jsem ani mrknutím a jemu to bylo jasný.

,, Je ti jasný, že se nikdy nic nezmění. Ty patříš mě!"
,, Ghhhh! "kopnul mě dvakrát do břicha.. Nebo třikrát? Už nevím.. Byly to silné kopance. Pak si mě otočil břichem k podlaze a začal do mě vrážet tu jeho věc. Silně, agresivně bez přestávky.. Jeho sperma bylo všude.. Moje tam někde bylo taky.. Nesnáším se za to.. Proč jsem tím, kým jsem.. Nejde tomu zabránit..







Ležím stále na podlaze..
,, Ukliď si ten bordel až pak si jdi do pokoje! "
Nevím kolik je hodin.. Ale je všude  tma. V hlavě se mi promítává ta dlouhá chvíle stále a stále dokola.. Neudržel jsem se a vyzvracel se před sebe..
,, G-hh" slzy, zvratky a bolest.. To jediné co bylo na mému člověku viděno.. Avšak nic se nevyrovná té bolesti uvnitř.. Když jsem se trošku uklidnil, zbavil jsem se všeho toho humusu  okolo sebe .. Sebral jsem své hadry a šel do koupelny.. Sprcha byla taková jako vždy.. Moje tělo jsem proklínal.. Čištění zadku.. Zahlídnutí jistých značek...
Po sprše jsem se chystal obléknout pyžamo ale... Mezi mými věcmi jsem měl tu mikinu od Jellala.. Naštěstí je čistá a taky.. Stále voní jako Jellal.. Opět jsem propadl v pláč.. Jak mu vůbec je? Snad ty jeho problémy s mamkou budou brzy v pořádku!...

Uvědomil jsem si jednu věc... Chci ho vidět.. Chtěl bych se zase ocitnout  v jeho objetí.. Chtěl bych slyšet jeho hlas..

Jeho mikinu jsem si obléknul a šel si s ní lehnout. Mé vyčerpané tělo usnulo ihned jak zalehlo do postele.. Slzy zcela jistě zasychaly ale.. Já i přesto usínal s úsměvem.. Protože jsem věděl že ho zase uvidím.. A taky jsem měl přece jen u sebe kousek z něho.. Ta vůně mě víc než hřála u srdce..


Jak jsem si myslel.. Nemůžu usnout..v hlavě mi koluje dnešní den.. Sam.. Matka.. Otec..
,, Hhhhhh"převaluju se z jedný strany na druhou a vlastně mi došlo... Proč jsem si neřekl o jeho telefoní číslo?
S touto otázkou jsem se vydal do říše snů.. Zítra je taky den..









Pozdě ale přece jen! 🖤Snad se vám líbila další kapitolka a upřímně, zítra je možný, že nebude žádná v této knize, avšak v pondělí vše vynahradím, jak už jsem dříve zmínila 🖤!
Přeji hezký zbytek dne 🖤

Ps:chyby mi promiňte ale nebojte se na ně poukázat, děkuji 🖤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro