/26/

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,, Vše zlé je pro něco dobré Same.. "když jsem byl malý, věřil jsem tomu sestři.. Ale čím starší člověk je.. Tím víc poznává realitu..

,, D-dej ho sem!" ale ne! To je ten papír od Joe.. Chtěl jsem mu ho vytrhnout z ruky, jenže jsem pocítil bolest v zadku.. Nejen v něm ale i po celém těle. A tak jsem zase dopadl na zem.
,, Auh!" sakra!
,, Same? "přiběhl jsem k němu, když se svalil na zem. Co se děje? Něco ho bolí?,, V pohodě?" chtěl jsem ho vzít za ruku jenže mě přes ní plácnul. Co jsem udělal?
,, Uh! "tělo se hnulo samo.. Nechtěl jsem ho praštit..,, Vrať mi to prosím.." naléhal jsem.
To je to pro něj tak důležitý?
,, D.. Dobře, promiň.. "když jsem mu ho vrátil, vstal a šel to vyhodit do koše. Tak proč to tak moc chtěl zpátky??,, Co.. To-",, Byl to jen vzkaz.. Vzkaz od rodičů, nic vážnýho jen vzkaz. "nesmí to vidět.. Koš je jediná možnost..
,, A.. Aha.." nevěřím mu to. Kdyby to byl posranej vzkaz od rodičů, tak by mu snad nevadilo, že si to přečtu ne? Navíc bydlí u strejdy, tak proč od rodičů? U strejdy.. Huh?
,, Půjdeme do školy? "na mou otázku kývnul a tak jsme se vydali na cestu.. Nedokážu se na něj byť jen na chvilku podívat.. Vím že by v mém výrazu viděl pochybení a strach.. A to nechci!

Když jsme přišli do školy, tak jsem se první hodinu seznamoval s mou novou třídou. Naštěstí mě většina z nich ignorovala a tak jsem nebyl moc nervózní.. Jen si mě trochu víc prohlížela jedna holka poblíž Jellala. Mé místo bylo před Jellalem u okna. Jsou tu lavice po jednom. Ta holka seděla o uličku vedle Jellala.. Nejspíš se znají, protože mu něco říkala. O přestávku mě s ní Jellal seznámil. A zjistil jsem, že je to ta kamarádka z dětství. Trochu na ni žárlím..

,, Tohle je Zoe, kamarádka z dětství.. Je docela otravná a taková ta typická fanynka K-popu, mangy a různých seriálů... - "na seznamování moc nejsem. No stejně mě Zoe přerušila heh.
,, Hej! Chceš zmlátit??!" jo hned mi jednu vrazila do zad.. Má fakt sílu.. Na holku..
,, Ah! Jinak až na tu otravnost, to sedí k mé osobě hihi! Takže Same ty jsi se stěhoval? Jaké jsou tvé záliby? Jak jsi se poznal s tímhle debilem? Možná vypadá drsně ale ve skutečnosti je to uplakánek!-",, Heeeeej... Jakej uplakánek?" hhhhh jednou jsem před ní brečel a hned jsem uplakánek..,, V tu dobu mi něco spadlo do oka, kolikrát ti to mám říkat! "já se ale nedám.

,, Hehe" jak je tak pozoruji.. Znova se uchyluji ke slovesu.. .. Žárlím.. Vypadá to, že se opravdu znají moc dobře.. I to jak spolu mluví.. Přirozeně a velmi blízce... Jsi jediný komu tohle můžu říct... Pravda! Řekl mi, že jsem jediný komu se může svěřit a tak.. Ona to.. Neví.. Že?

,, Aaaa není to ve tvém batohu Jellalova mikina? "Oh.. Ta je všímavá.. Nevím co jí na to říct..,, N-no-",, Je to jen podobná mikina, kterou mám i já, proč mu čumíš do tašky bože.. "Jellal něco řekl za mě.. Nevím jestli mám být z toho smutný nebo rád.. Stydí se za to? Vypadalo by to blbě? Kdo ví..

Hmm ta si musí něco najít.. Sam nevěděl co říct, tak snad ji bude moje odpověď stačit..
,, Ahaa~jak nudné ~"

,, J-jinak také mám rád mangy a tak.. Moc jich doma nemám ale.. -",, Vážně?? Tak to jsi můj člověk! "přisednula si ke mě. Začal jsem si s ní povídat o všech různých knihách a mangách. Zjistili jsme, že máme rádi to stejné jako ten druhý. Chtěl bych si povídat i s Jellalem ale.. Jakoby mě Zoe držela u sebe svými slovy.. A taky má vážně smysl pro humor.. Nedokázal jsem v sobě držet smích, když něco řekla heh.

To mě štve.. Úplně mi ho sebrala! Počkat co? Sebrala? Jhaj... Nevím proč mě tak štve, když si Zoe povídá se Samem.. Rozčiluje mě, jak všechno mají společné.. Zájmy.. A tak... Ghhhhhhh! On se směje? S ní? A proč mě to vůbec vyvádí z míry?

,, Ahhhh už je koneeec! Ráda jsem tě poznala Same! Tady máš moje číslo, rozhodně mi napiš! A uvidíme se zas zítra ve škole! Tak ahoooj"objala mě Zoe. Takže.. Mám dalšího kamaráda? Jsem štěstím bez sebe ale... Cítím menší zlou auru okolo Jellala.. Je naštvaný?,, Umm ahoj! "číslo jsem si hned uložil do mobilu a doběhnul Jellala, který se  beze slova vydal ke skříňkám..,, Uh.. Jellale?"

Dokonce si vyměnili telefonní čísla... A obejmuli se... Byl jsem někdy takhle majetnický? Vždyť je to kluk proboha!,, No?! "bouchnul jsem s dvířkami od skříně.

,, N-no.. Já jen.. Udělal jsem něco..?"
,, Ne! Teda.. Uh promiň bolí mě hlava, jsem jen trochu podrážděný.. Jsem jinak rád, že se se Zoe tak kamarádíte.. "odsekl jsem.. Přece mu neřeknu, že mě to neskutečně sere. Sám nevím proč.

,, Ah.. To ano.." zdá se mi to nebo.. Žárlí..?
,, Uh.. Víš j-já - ",, Promiň ale!" bouchnul jsem obouma rukama mezi jeho hlavou. Celé jeho drobné tělo bylo teď mezi mými pažemi a z nějakého důvodu jsem se přibližoval k jeho tváři.. Čím dál blíž..,, Musím už domů.. Uvidíme se zítra "rychle jsem se odtáhl zpět. Co to do mě vjelo?! Snad jsem nechtěl udělat to,  čemu to bylo podobného !.. Shit!

Zůstal jsem stát v šoku.. Co se to teď stalo?... Co chtěl udělat? V jeho očích byl náznak vzteku a já.. Jsem teď nejistý.. Měl bych ho doběhnout a znovu se omluvit? Ne.. Raději.. To nechám takhle...

Grhhhhh! Co jsem komu udělal?!
Procházím skrz park, protože je to kratší cesta domů, ale najednou mi dojde jedna věc.. Ten papír! Šel jsem k tomu koši, kam Sam hodil ten kus papíru. Fakt se v něm budu hrabat?,, Hhh ty debile.. "řekl jsem si pro sebe.. Naštěstí byl hned na vrchu.. Podíval jsem se jestli někdo  okolo mě neprochází, a nic. Schoval jsem papír do tašky a běžel domů. Musím to nějak vyběhat!

Autobusem jsem dorazil do vesnice a pomalu ale jistě jsem vešel do vězení.
Joe ještě nedorazil domů což mě překvapilo, no na druhou stranu bude aspoň chvíli klid.. Šel jsem do pokoje a uslyšel jak mi ciknul mobil.
,, Mm zpráva? "

-Ahoj Same, tady Zoe. Však víš, ten blázen ze školy hihi :D-

To je  Zoe!

-Ahoj Zoe! Jo vím heh.-

,, Vlastně bych se jí mohl zeptat na to, co jsem ve škole nestihl.. Kdyby se Jellal nezachoval tak, jak se zachoval.. Třeba bych to dokázal.. Uh.." zamumlal jsem si.

-Em mohl bych se tě na něco zeptat??-

-No jasně! Povídej!-

Ta rychlost..

-Napsala by jsi mi číslo od Jellala? Já.. Chtěl jsem se ho na něj zeptat, ale bohužel odešel dřív než jsem to stihnul..potřebuji mu něco říct -

Za pár minut mi napsala jeho číslo a já ji poděkoval. Jsem rád, že se víc nezajímala proč ho tak moc chci.
Ale musím toho využít a napsat mu mou omluvu.. Psaní mi přece jde hehe..

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro