HERMIONA- procházela jsem chodbami sem a tam. Hledala sem místo kde bych si v klidu mohla sednout a nějak se dostat do té knihy, která měla být v regálu s omezeným přístupem. Napadlo mě že bych mohla zajít do Zapovězeného lesa tam nikdo nechodí protože je to zakázané.
****
Stála sem před lesem. Ohlédla jsem se abych se ujistila že mě nikdo nesleduje a pak jednou nohou vešla do lesa.

Seděla jsem na pařezu, z tažky vytáhla tu knihu. Znovu jsem si musela přečíst název který mě tak moc fascinoval. "Black Magic." přemýšlela jsem jak se do tý knihy mám dostat. Důkladně jsem si jí prohlížela, když najednou sem si všimla že na zadní straně knihy byl nakreslen lev společně s hadem.
Koukala jsem se mračícím pohledem a zkoušela zaostřit. Měla jsem pocit jako by na mě mluvili, mluvili jazykem který jsem neznala. Byl mi sice povědomí ale nedokázala jsem ho identifikovat.

Chtěla jsem se zvednout, když najednou sem za sebou uslyšela prasknutí větvičky.  Ohlédla jsem se ale nikdo, nikde. Bylo děsivé ticho. Rychle jsem se zvedla ze země a vysloveně sem utíkala s věcma směr Bradavice.
Udejchaná jsem stála před brány hradu a ještě jednou se ohlédla jestli mě někdo nesleduje. 
Brány hradu se pomalu otevřeli a stál tam profesor Snape. 
Ten se jen na mě podíval s prázdným pohledem. 
" Slečno Grangerová, jak je možný že ste nebyla na hodině Lektvarů?  A navíc co ste pohledavala sama u prostřed Zapovězeného lesa?" zeptal se ledovým tónem z kterého jsem měla vždycky husí kůži. 
"Ja-ja. " skočil mi do řeči. 
Snape: já vím slečno Grangerová a jen tak mimochodem co ste to svírala za knížku v rukou? "
Tvářila jsem se jako bych o ničem nevěděla, no nevišlo mi to.  "Mužů?" oznámil Snape a poté mi vzal z tažky tu onem knížku. 
"Slečno Grangerová víte o tom že -" nedokončil větu protože spatřil název té knížky. "Black Magic" zašeptal a sjel mě pohledem.  "Kde jste to sebrala?! " šokovaným tónem a pohledem si mě změřil.  "Našla jsem to v knihovně." Snape se chtěl otočit a odejít,  když jsem ho zastavila.  "Em a pane profesore?  Co znamená ten had a lev na knížce? " nervózně jsem řekla. 
Snape přimouřil oči na mě a pak na knihu.  Tvářil se jako by se ho dotkla sama smrt. 
" pojďte za mnou." seběhli jsme schodiště. A mířili si to kabinet McGonagalové.  Vtrhli sme tam jako by jsme vyloupili banku. 
McGonagalová se podívala na mě a pak na Snepa.
Snape k ní přistoupil blíž a já zůstala na místě. " Minervo jdu vám oznámit že se děje čeho jsme se všichni obávali, pán zla opjet sílí a slečna Grangerová není připravena."
Neměla jsem ani páru o čem ty dva spolu mluví,  ale věděla jsem že je zle. McGonagalová se na mě starostlivě podívala pres Snepovo rameno a přikývla na něco čemu jsem jim nerozuměla. 
SNAPE - "možná s tím nebudete tak úplně souhlasit, ale měla byste to vědět.  Profesor Bruntál požádal Draca Malfoye aby dával na slečnu Grangerovou pozor."-
"Co že?!" vyjekla jsem na celí  kabinet.  Snape jen mával hůlkou a ve dveří se objevil samotný Malfoy. 

DRACO-  stál jsem před Snapem a McGonagalovou.
Snape -" Draco budeš to ty kdo připraví slečnu Grangerovou a vysvětlí o co vlastně jede. "
Vytřeštil jsem očima a nesouhlastně řekl " ale, pokud vím tak mám za úkol jí chránit a né vysvětlovat!? "
Snape sahal po hulce.  " no dobrá údělem to. " znechuceně jsem se podíval na Grangerovou. 
Snape po mě hodil pohlet který znamenal abysme vypadli.  Chytl jsem jí za ruku a táhnul na chodbu před kabinet. 
"Pusť mě! " štekla a já jí pustil. 
"Okamžitě mi vysvetli, o co tady k sakru jde? Kdo je pán zla, proč mám to znamení zla na ruce? A co ty máš s tím společného. " no pani nějak se rozjela ne?... 
Nevědomky jsem se usmál a opřel se o zeď.  "Ty fakt nevíš vůbec nic co? " s ironii v hlase jsem řekl.  Nesouhlasně zakroutila hlavou.  "Pán zla jinak řečeno Lord Voldemort je ten......
****
A prý jedině ty ho dokážeš porazit i když sám tomu nevěřím".  Musel jsem si rejpnout.  Ta do mě jemně šťpuchla a my se začali společně smát.  "A mimochodem prý umíš mluvit s Hady, Bruntál mě požádal abych na tebe dával pozor takže tohle mám s tebou společného tak že v klidu.  Grangerová jen příznivě se usmála. "Děkuju. " nevěděl jsem teda pořádně za co ale bylo mi to tak nějak fuk.  Grangerová se na mě naposledy usmála a s rychlím krokem se dala do své komnaty.