Je to už dávno co umřeli moji rodiče. Bylo mi tehdy sedm let, když jsem si šel hrát ven spolu s Petrou a dům začal hořet. Petra byla statečná a chtěla odtamtud dostat mé rodiče. Jenže chvíli poté co tam vešla dům vybuchl. Dál si pamatuju jen jak mě vezli do nemocnice a jak hasiči hasí dům. Nyní je to deset let, žiju s tetou Barborou a sestřenicí Marikou. Chodím na střední jako každý normální puberťák. Mám kamarády Dereka a Steva. Všechno bylo normální až do jednoho dne...

Když jsem jednou večer šel spát, zdál se mi zase ten sen, jak sedím na zahradě, dům hoří...výbuch...jak najednou ležím na zemi a na ulici stojí postava v černé mikině a kalhotech...pak jak něco drží v rukou a utíká pryč. Poté jsem se s křikem probudil, po čele mi stékal studený pot. Rychle jsem dýchal, srdce mi div nevyskočilo z hrudi. Přiběhla ke mě Marika a uklidnila mě. Mluvila na mě, ale já nebyl schopen vnímat co říká. Hlavu mi sevřela ve svých dlaních a já konečně začal vnímat okolí. Zeptala se mě : 

,,Zase se ti zdálo o té nehodě ?"

,,Ano..." přikývl jsem.

Bylo to těžké pro mě i pro ni, protože v tom domě byl i její otec. Setřel jsem si rukávem pot z čela a rtů. Marika šla zase spát a já ještě chvíli seděl na posteli. Přemítal jsem nad tím ještě chvíli a pak jsem se opět uložil ke spánku. Probudil jsem se až ráno. Po snídani jsem s Marikou šel do školy. Měla přijít prý nová žákyně myslím že z Číny. Když začala hodina a já seděl v lavici s Derekem, Do třídy přišel učitel spolu s novou žákyní. Měla vlasy černé jako uhel, její oči byly kaštanově hnědé, ale oči neměla tzv. ,,šikmé" jako každý aziat. Učitel ji představil a my jsme ji pozdravili. Ta dívka poté pronesla, že tu kdysi s rodiči žila, ale přestěhovali se do Číny. Učitel ji posadil do lavice vedle Steva. Seděla tudíž přímo za mnou a Derekem. Byla docela hodně šikovná na všechny předměty a všichni si ji oblíbili. Když jsem s ní mluvil já a Marika, tak vypadala trochu nervozně, ale během pár minut vypadala už jistě. Steve se s ní bavil docela hodně a vypadalo to, že jí věří a ona jemu. Po škole jsem jí pozval na discord jestli by se s námi potřebovala o něčem poradit, nebo kdyby jsme my potřebovali její pomoc. Přijala to a při hovoru se k nám přidala i Marika. Byla velmi milá a vlídná, rozuměla hodně věcem, který ostatní holky nezajímají. Dokonce nám nabídla jestli si s ní zahrajeme Fortnite, nebo Lolko. Byla opravdu dobrá ve hraní. Večer jsem byl v dobré náladě a rychle jsem usnul. Probudil jsem se v noci. Podíval jsem se na budík...bylo půl třetí ráno. Trochu jsem byl přehřátý z pod peřiny a tak jsem otevřel okno, vylezl na terasu, která má vchod u Mariky v pokoji, ale občas jsem vlezl oknem. Venku byl příjemný chládek a tak jsem si tam sedl a pozoroval město, které bylo ozářeno světly lamp. Chvíli jsem tam seděl. Po chvíli jsem uviděl jak po nebi letí nějaký pták. Pomalu se snášel níž a níž. Přistál na střeše protějšího domu. Vypadalo to jako vrána. Trochu jsem se divil co tu dělá, ale nechal jsem to plavat. asi půl hodiny jsem tam seděl, dýchal čerstvý letní vzduch a užíval si pohled na město. Po chvíli jsem koutkem oka zachytil pohyb a pohotově jsem se otočil tím směrem. Dole na okapu seděla ta černá vrána...upřeně se na mě dívala. Trochu mě to děsilo a tak jsem se zvedl a vlezl zpět do svého pokoje. Okno jsem zavřel a lehl si do postele. Během chvíle jsem usnul, avšak probudilo mě podivné ťukání. Otevřel jsem oči, abych se podíval co dělá ten zvuk. V okně jsem uviděl tu vránu. usilovně ťukala na sklo. Když jsem se přiblížil k oknu, tak přestala. Okno jsem otevřel a vrána poskočila mírně dozadu. natáhl jsem k ní ruku, ale ona opět uskočila, roztáhla křídla a odletěla.

Ráno jsem se probudil těsně před tím, než mi zazvonil budík. Vstal jsem, oblékl se, nasnídal a vyšel s Marikou do školy. Po cestě jsme potkali Dereka v krámu. Když jsme došli ke škole, čekala tam ta nová holka se Stevem. Zamávali na nás a my k nim přistoupili. Zeptal jsem se jako dycky jak se má, a pak jsem si uvědomil, že stále neznám jméno té dívky. Zeptal jsem se tedy:

,,Jak se vlastně jmenuješ?"

Usmála se na mě a pak řekla:

,,Jmenuji se Katka."

Kapitola je trochu kratší, ale já se prostě na víc nezmůžu :) Tahle kniha má ještě hodně před sebou a snad vám pro začátek těch 786 slov bude stačit xD