kapitola 3

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Vzbudil jsem se. Naštěstí jsem zjistil, že otec je v doupěti. Olízl si tlapku a tou si přejel ucho. Později se na mě podíval.
,,Jsi připravený na výcvik?" Zeptal se.
,,Otče!" Skočil jsem na něj s radostí. On se zasmál ale pak vážně řekl: ,,Pozor." A ukázal mi spáleninu na boku.
,,To ti udělali!?" Zavrčel jsem tázavě. Otec kývl.
,,No nic. Ghoste! Výcvik začíná!" Zavolal jsem plný energie. Ghost se z pelechu vyškrábal na tlapky a upaloval ven. Fire hned za ním.
Venku jsem do něho schválně drkl a Ghost mi dal facku. Oba jsme se nasmáli.
,,Pozor!" Zavrčel otec. Oba se narovnali a vypjali hrdě hruď.
,,Dnes si poprvé zkusíte lov. Nejdřív si ale projdeme pravidla." Řekl otec a pochodoval sem a tam.
,,Jak loví šavlozubci?" Zavrčel otec.
,,Loví celá rodina!" Řekli sourozenci na stejno.
,,Ano, útočíme rovnou a nebo se nejdřív ke kořisti plížíme?" Pokračoval otec.
,,Když někdy lovíme sami, tak se plížíme. Když jsme ve skupinách, snažíme se vymyslet dobrý lovecký plán. Většinou útočí polovina rovnou a druhá polovina je jako záloha." Vykřikl Ghost. Já si tohle pravidlo moc nepamatoval. Pokrčil jsem rameny a poslouchal dál.
,,Jakou zvěř smíme lovit sami?" Zavrčel otec.
,,Hlodavce a malí kopytníky například jeleny." Řekl zase Ghost.
,,Skvěle. Ty Fire, by ses měl taky zapojit! Pojďme, jsem si jist že na louce nějakou kořist najdeme." Všichni se už bezeslova vydali na louku která byla pod nimi. Byla to náročná cesta. Všude trny, kopřivy, kameny, a někde i predátoři. Naštěstí žádný nezaůtočili.
Já jsem nervózně mrskal ocasem. Cestou jsem si omylem píchl do tlapky kousek trnu. Bolelo to jako bych dal tlapku do vařící vody. Snažil jsem se to vyndat ale vždy když jsem zpomalil, tak mě otec pobídl.
Když jsme konečně došli na louku, mohli sme se ohlédnout po kořisti. Na louce pochodovali mamuti a pásli se.
,,A co tihle?" Zeptal jsem se a ukázal na mamuta.
,,Zbláznil ses? Jeho mládě je o dva metry větší než ty!" Zavrčel otec.
,,A co jeleni?" Zeptal se zase Ghost.  ,,Tamhle na druhý straně." Ukázal hlavou.
,,Moc daleko." Řekl otec. ,,Koukněte na tohle stádo koní..." Pokračoval otec a ukázal čumákem na početné stádo koních převalského.
,,Jo!" Vykřikl jsem.
,,Ticho!" Špitnul Ghost a vyslal na mě přísný pohled. Otec kývl.
,,Nechám to na vás. Dejte si pozor na jejich kopyta a zároveň je nenechte utéct! Dohodněte se a vymyslete dobrý lovecký plán. Jako začátečníci neůtočte rovnou!" Zavrčel a odplazil se.
,,No, tak jdeme na to..." Ghost ke stádu přistoupil jako první. Fire hned za ním. Stejně jako otec se začali ke stádu nenápadně blížit.
,,Tamhle! Ten kůň opodál." Špitl Ghost. Tento kůň byl docela dál od stáda takže jsme měli výhodu. Já zmněnil směr a upřeným pohledem se díval na koně. Už jsme byli skoro u něj. Kůň převalského zvedl hlavu a začenichal. ,,Kdo jste!?" Zařechtal a zvědavě se díval do vysoké trávy, ve který jsme byli schovaní.
,,To se brzy dozvíš!" Vykřikl jsem a s bráchou sme se rozeběhli ke koni. Ten zareagoval ale pozdě.
Strhli jsme ho k zemi a svou vahou mu nedovolili vstát. Ghost se mu zakousl do krku a Fire ho přidržoval.

Nakonec se kůň uvolnil a my povolili sevření. S Ghostem jsme se na sebe nadšeně podívali.
Otec nepozorovaně přišel.
,,Gratuluji." Řekl a dloubl do mrtvoli. ,,Vezměte to do doupěte. Já zkusím ulovit něco navíc." Řekl a oddělil se od nás.
Kývl jsem na Ghosta a oba jsme popadli koně.

Nesli jsme ho snad celou dobu do kopce. Vyčerpaně jsem udělal poslední krok a už jsem viděl na domov. Nebyl vůbec daleko. Z posledních sil jsem se rozeběhl do kopce a trhl s Ghoostem. Ten také vyčerpaně přidal a zastavili jsme před doupětem. Pustili jsme koně a hned si každý vyndal kus masa.
,,Konečně." Povzdechl si Ghost a zalezl s masem do doupěte. Já pokrčil rameny a maso si snědl venku na studeném sněhu.

Máme tu po dlouhé době další kapitolu! Snad to tolik nevadí. Teď se pár dní budu věnovat této i ostatním knihám.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro