den sedmnáctý

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng


Zápis #76 

"Já... se obávám, že moje psychika přestává zvládat situaci. Pochop, drahý deníčku, já se snažím, opravdu se snažím ignorovat veškeré pravopisné chyby tohoto scénáře nebo povídky nebo co to do nejhlubší prdele je, ale „Odče" je příliš i na mě. Nicméně vzhledem k tomu, že horší herci než my jsou už jen lidi, bych řekl, že ta křeč v obličeji, kterou jsem po přečtení toho slova dostal, vystačila na celou scénku a celkem slušně by se dala zaměnit s vyděšenou grimasou. Úspěch zaručený. Tedy až do chvíle, kdy Megatron prohlásil něco na styl, že si Quintessy v žádném případě nevezme a že už to ani nejde, protože ze mě udělal svého Compára. Nemám nejmenší ponětí, kde a proč toto slovo vlezlo do scénáře, ale zaskočilo mi tak, že jsem se skoro utopila vlastní slinou." 


Zápis #77 

..nejsem si jistá, čeho přesně jsem byla zde svědkem, protože když Megatron prohlásil, že si chce vzít mě a že odted budu u nich bydlet, jeho otec byl „tak šokovaní vzpourou svého syna že jen otevíral a zavíral pusu a kulil na něj oči". Takže se Megatron najednou projevil jako vrchol potravinového řetězce, povolal sluhy, aby odnesli můj kufr do jeho komnat (.komnat!), a přikázal nějaké dívence, aby oznámila Quintesse, že může na svatbu zapomenout. Moje křeč v obličeji přetrvává." 


Zápis #78 

"Přišla Quintessa. Doslova vtrhla do našich komnat (!!) a hystericky se rozječela. A nazvala mě štětkou. Ráda bych se nějak ohradila, ale mám pocit, že popřít takhle patrný fakt, by mělo za následek uhození bleskem do mé osoby. A to nechci. Megatron jí dal facku. Haha. Quintessa se pro změnu hystericky rozbrečela a sdělila, co už všichni víme - že mě nenávidí. Megatron ji obratem vyzval k tomu, aby vypadla z jeho domu, načež mu Quintessa odvětila, že je to dům jeho otce, takže ji vyhodit nemůže. A že nikam nejde, protože mu musí dokázat, že já jsem jen nicka a že jí nesahám ani po paty a že ona je pro něj vhodnějším partnerem. Být to na mě, seberu kufr a odstěhuju se do na Zem, třeba do Afriky, aby tu ti dva mohli štastně šukat až do smrti, ale autorka o tom nechce nic ani slyšet, prý má s námi mnohem zajímavější plány a že tento příběh jednoduše skončí dokonale. Brečím. Tedy ne já. Nebo jako ano, já brečím, ale ne já jako já, ale já jakože proto, že Quintessa má pravdu, jsem nicka, škaredá buzerantka a nikdo mě nemá rád. Upřímně si myslím, že tuhle roli by zvládl i průměrně vyškolený papoušek, takže opravdu nevím, k čemu jsem tady já. Jo vlastně vím, na papouška se vztahují zákony o týrání zvířat. Megatron mě objímá a utěšuje, zatímco Quintessa pravděpodobně spřádá nějaké zákeřné plány vedoucí k mé dlouhé a bolestivé smrti. Vsadím se, že mě shodí ze schodů. Toto bude dlouhý víkend. Možná i doslova, pořád jsem nepřišla na to, jak se v tomto světě počítají dny v týdnu.."

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro