Strhla jsem si z hlavy klobouk a rozběhla se k lvímu stolu. Sedla jsem si vedle Emi. Z mé druhé strany seděl kluk asi mého věku. Měl husté černé vlasy po ramena medově hnědě oči. ,,Ahoj jsem Lili Potterová a ty?" ,,Remus John Tonks. " ,,Moc mě těší Remusi." Mě také Lili." Po představení se navzájem s Remem se Lili dál soustředila na moudrý klobouk. Konečně začal říkat jména na S jinak by už Lils usnula. Severuse Bezlebora zařadil klobouk do MRZIMORU. Pak bylo dalších pár jmen když tu klobouk vykřikl ,,Scorpion Wiliamont Malfoy". V tu chvíli jsem přestala vnímat všechno okolo a soustředila se jenom na moudrý klobouk.
Pohled Scorpiona:
Bože to musel klobouk říkat celí moje jméno? No co neví, že ho nesnáším. Vydal jsem se k němu a doufal, že mě nepošle do toho povýšeneckého Zmiozelu, fuj. Když jsem si ho dal na hlavu tak mi přepadl cez oči. ,,Ale, ale další Malfoy. Podle jména bych tě poslal do Zmiozelu ale ty jsi jiný než ostatní z tvé rodiny." To jsem jenom rád pane klobouku já totiž do Zmiozelu nechci. ,,Nechceš no pak ať je to tedy Nebelvír"! Moooc děkuju pane klobouk. ,,Není zač mladý muži není zač". Sundal jsem si klobouk z hlavy a s úsměvem odešel ke svému stolu. Sedl jsem si vedle Lili. Ahoj Lili. ,,Ahoj Skorpe.
Pohled Lili:
,,Byla jsem nadšená protože můj kluk, Ema a já jsme chodili spolu do stejné koleje. Sice nevím jak to vezmou ostatní ale je mi to jedno." ,,Lili?" ,,Jo Em?" ,,Už jsi ochutnala tenhle výborný sirupoví košíček?" ,,Ne ale díky za typ. S chutí jsem se zakousla do přístupového košíček který se my nějakým zázrakem objevil na talíři. Když jsme byli najedeni do sytosti jídlo zmizelo a Mckoťátko mělo proslov.