Já jsem se mezitím tedy uložila do postele a zkusila jsem potom všem nějak usnout. Bon tam pak vešla a šla se na mě podívat, jestli je už opravdu klid, ještě zkontrolovala okenní římsy a kde jaká zákoutí, kde by se mohl Natakas schovávat a pak odešla pryč, podat informaci těm, kteří ji sem poslali. Já jsem mezitím usnula bezesným spánkem, ne hlubokým, ale i tak.

..........................

Pohled další osoby

Kdyby jen věděli, že ty dva přeci jen někdo viděl, nebyli by v dobré náladě jako doposud, bohužel náhoda tomu chtěla, že je z jisté dálky, ale i tak nepříliš vzdálené zahlédl jeden slizkej opičí otrokář Limbo, ten vše dělal jen pro své vlastní dobro, a měl spadeno na toho dotyčného člověka, jako na skvělý chovný kousek, krom toho, měl teď jednu zásadní informaci, kterou by mohl všechno zhatit, celý ten šílený plán Ari a jejího lidského druha Natakase. Bon sice svoje slovo dodrží, necekne o tom ani slovo, ale kdo pak bude komu věřit, když to vypluje ven?

No uvidíme kam se ty cesty ještě vydají, a jestli se ti dva opět shledají a budou si i nadále vyznávat svoji utajovanou lásku. Možná by bylo přeci jen lepší odejít, nechat toho všeho, utéct, hlavně že ale budou spolu, ale ne Ari je na to paličatá dost, ta se jen tak nehodlá vzdát, aby si lidé a opové byli rovni, dokud se nezbaví škodné, tak nepřestane. A jestli ji to má stát život, tak ať, její místo časem nahradí někdo jiný, ale někdo to začít musí, tak proč ne ona, a ti co sdílejí tatáž slova a přání.

Jeden by řekl že se Limbo, ze svých starých pletek s prodejem lidí poučí, ale ne, časy se u něj vrátily do starých kolejí a už opět líže hranice špatné strany, pro dobro svého zisku a taky blahobytu. 

.......

Probudila jsem se o pár hodin později. Co mě ovšem šokovalo byla přítomnost Thada, který byl až nepříjemně blízko mé osoby, díky bohu za to, že spal, potom co toho musel vypít kdoví kolik, lehl jistě nahned a zabral jako nic. Rychle jsem se zkontrolovala, jestli je vše na svém místě, a díky bohu bylo, takže mě očividně nechtěl přeci jen budit, aby si se mnou užil vášnivé chvilky, poté co jsme byli sezdáni dohromady, před zraky všech opů a jejich lidských otroků.

Nepatrně jsem se zašklebila, když jsem si vybavila to, že má hold smůlu, že se mnou nikdy nic nezažije, krom pár skromných lichotek a jistých letmých polibků, aby se neřeklo, že na jeho přítomnost kašlu úplně, což si přeji ze všeho nejvíc, ale zatím to nejde. Opatrně se tedy vyhrabu z postele a nechám ho dál spát, jdu se vykoupat a pak si jdu najít nějaké to vyzývavé oblečení, abych mohla zahájit ten svůj zvrácený převrat, ohledně Thada a jeho dobrého spojence Attara, kterého jsem proti němu chtěla poštvat. Jako myška jsem se vytratila v upnutých zeleno-zlatavých šatech ven na chodbu, než jsem nespatřila první osobu, kterou jsem si odchytla, jen proto, abych zjistila jestli neví kde bych mohla najít Attara.

Ten byl jaksi taksi u sebe doma a dával se do kupy, aby mohl na ranní sešlost vojáků, no tak jsem se ho tedy rozhodla osobně navštívit, a trochu ho překvapit svou přítomností, abych si ho mohla postupně chytnout na háček. Po cestě se na mě dívala spousta opů, ale nevěnovali tomu kdoví jaké řeči, prostě si jen mysleli, že se procházím po okolí a užívám si ten příjemný pocit, že k někomu patřím natrvalo. Kdyby jen věděli, že moje pocity vedli jen ke znechucení a k pláči, tak by hned dali vše stranou a ...no to je jedno.

Poté co mě jeden mladší op nasměřoval k pravému místu svého cíle, jsem se zastavila a zhluboka jsem se nadechla a pak vydechla, chtěla jsem zaklepat, ale dveře od domu se už otevřeli a v nich stál Attar osobně, zprvu na mě jen zavrčel, páč jsem mu stála v cestě, ale nic neříkal, až po pár vteřinách na to si uvědomil, že jsem skutečná a ne jen jeho přelud, si mě sjel pohledem a upnul na mě svou veškerou pozornost. Možná to už zabralo kdoví a nebo to uměl taky dokonale hrát jako já. Proto jsem to brala s nadhledem a ne jako okamžitou výzvu. Ono ne každý voják je hned jen tupec. No a i kdyby, tak je rozdíl mezi tupcem a tupcem.

"Zdravím generále Attare, jak se po včerejším slavnostním dni máte?"

"Grrmmm zdravím vás nazpět. Jak asi myslíte?"

No dalo se čekat, že asi nebude mít kdoví jak dobrou náladu, ale on ji takovou vede běžně, nebo jsem si to jen nalhávala, kdoví, ani to nebylo podstatné.

"Netuším, ale jistě jste se musel nějak pobavit, zatímco já jsem byla nucena opustit vaší debatní hodinu ohledně vojska a politiky. Takže jistě jste nakonec přišel zpátky domů s lepší náladou, než s takovou jakou jste vešel na obřad."

"Možná, ale co by vám do toho mělo co být. Jste žena, tohle není nic pro .."

"Jistě jistě..to si ještě pamatuji. Cituji. "Tohle téma není nic pro ženy, nejsme toho hodny, na rozdíl od vás mužů."

"Více méně." zamručí a promne si přitom krk a jde nakonec ven, když mě odstrčí stranou.

"Kam máte namířeno?"

"Kam myslíte, že bych měl namířeno, na ranní rozcvičku s vojáky."

"Hmmm jak typické, o svém volném čase, by jste se ale měl věnovat i jiným aktivitám a záležitostem."

"Vážně a jako třeba jakým?"

"Hmmm no já nevím, zajít si někam s přáteli, bavit se i o něčem jiném, než jen o politice a vojsku, třeba vést debatu o tom, co vás baví krom vaší pracovní náplně. Musíte mít určitě i nějaké jiné koníčky nebo zájmy, druhy rozmluv či tak. Každý něco vede."

"Neřekl bych." 

Trochu se zamyslím a zkusím to vzít z jiného soudku.

"No dobře, tak třeba to není pravda, ale co kdybych vám řekla, že vás přeci jen dokážu přesvědčit o opaku, šel by jste do toho?"

"Záleží na tom, co bych z toho měl."

"Co takhle dobrý pocit, z toho, že jste zažil nebo dělal něco nového, tohle by nestačilo?"

"To mi nezní moc přesvědčivě."

"Na první pohled se to tak jevit nemusí, tak dobře, co kdyby, až budete mít po té vaší "práci" by jste se stavil za mnou a Thadem, a zkusily by jsme rozvést debatu i o jiných věcech, do čeho se vy muži vůči nám ženám nehrnete, co vy na to?"

"Pokusím se tam najít takové téma, které by vás mohlo třeba nějak zaujmout, a pokud to nebude bavit mého manžela, tak vás třeba ano, i kdyby jen trochu, ale to už značí tu správnou cestu k zažití toho něčeho nového a nepoznaného."

"No dobře, tak fajn..pro jednou jste tedy vyhrála, ale nečekejte, že vám hned skočím na kde co."

"Ale no tak...teď o mě mluvíte jako o někom vypočítavém, a ne jako o někom, kdo je chotí, někoho kdo je jedním velkým krokem ke svému snu než vy sám. Copak vás by někdy nezajímalo to, jak by to dopadlo, kdyby jste dostal místo, které má dostat někdo jiný? Mělo by to řadu velkých výhod, takových, které nemůže získat jen kde kdo, ale jen právoplatný vyvolený." pokusila jsem se ho tím nějak naklepnout, aby začal uvažovat o tom, že by přeci jen nějak sesadil z vedení Thada, ale zatím o to jaksi nejevil zájem. Šlo mu hlavně o vedení vojenské armády a nic víc. Ale co kdyby.

"Tohle mě nijak nebere, vím kam tím míříte, ale já jsem radši tam kde jsem, to mě dělá spokojeným opem. A vás by to mělo těšit taky, Thade si mohl vybrat kde jakou jinou, ale vybral si vás, ať už záměrně nebo ne, jste jeho žena, tak mu jděte příkladem."

"V tom případě, by jste měl dělat příklad i vy pro vaše muže ve zbroji a nejenom pro ně, ale i pro lid tohoto města, protože bez dobrého velitele armády není dobrá armáda a taky bezpečnost okolí, co kdyby nás teď napadli ti divoši z venčí, ta smradlavá lidská chátra, co by pak s náma bylo? Rychle spěchejte ke svým lidem generále, nikdy nevíte kdy se může něco pokazit, zatímco tady se mnou vedete tuhle debatu."

"To vy jste s ní začala...." pak se zasekne a radši odejde tam kde měl už dávno být, lehce se nad tím pousměji a pak razím zpátky do míst, odkud jsem před tou dobou odešla. Thade byl už vzhůru a sháněl se po mě, takže si mě pak odchytl na chodbě a před jedním sluhou mě z ničeho nic políbil, chvilku jsem protestovala, protože to bylo náhle a mě vedl jen instinkt se bránit, ale nakonec jsem tedy propadla v podvolení se jeho síle a stisku objetí, a zkusila jsem mu to nějak letmo oplatit, i když byla snaha marná a musela jsem vynaložit víc úsilí, k tomu aby to vypadalo věruhodně, tak jsem ten polibek vzala víc vášnivě než jsem původně chtěla, ale taky to pomohlo k tomu, aby mě zase Thade pustil ze sevření a nechal mě nadechnout.

"Hledal jsem vás Ari, kde jste byla?"

"Venku na čerstvém vzduchu." odpovím nazpět.

"V tomhle oděvu?"

"No ano, nic vhodnějšího pro tento den jsem nemohla najít, navíc jsem vás nechtěla vyrušovat z vašeho spánku, tak jsem si vzala na sebe to první co mi padlo pod ruce. Mimochodem, bavila jsem se s generálem Attarem, prý bude přítomen u vojenské jednotky na svém obvyklém místě. Sice jsem ho trochu zdržela od jeho brzkého příchodu na cvičiště, ale nakonec se naše cesty opět rozešli, no a zbytek už znáte sám."

"To musela být jistě zajímavá debata."

"Ani ne, spíš jedna z těch skromných a tichých verzí, kterou mezi sebou mohou vést někdo jako já a někdo jako on. S tebou drahý Thade, by se jistě bavil hodiny, se mnou sotva pobul deset minut svého volného času, a už se zase oddálil."

"Ani se mu nedivím, pokud jsi s ním vedla debatu o něčem, co si běžně mezi sebou klebetí ženy, tak je jasné, že to někoho jako je on nebude brát."

"No snažila jsem se s ním vést debatu o něčem zcela normálním, ale i tak to nebylo takové, jak bych si to představovala. Něco tomu chybělo, ale to nevadí, to přátelství je hold v začátcích. Jestli mám být příkladem tvé osobnosti, tak bych se měla bavit s někým, s kým se ty drahý Thade bavíš běžně, bez ohledu na témata co nás zajímají a baví nebo ne. Chtělo by to častější sešlosti s tvými nejbližšími přáteli, jak pak mám vědět, o čem se s nimi mohu bavit a o čem ne, když je sotva vidím, zatímco ty se s nimi budeš bavit běžně."

"Hmmmmmmm." pronese na to skromně a zkusí se zamyslet.

"Pak by jsi mohl na oplátku ty, hostit nějakou mou sešlost, jestli máme tvořit doživotní pár, chce to víc podmětů, proto začínám s tímto návrhem ohledně našich přátel. Když mezi tím vším co známe najdeme společné téma, půjde pak to ostatní v našem životě snáze. Nehodlám být jen tvá žena a okrasa pro tvou postavu a tvůj střed zájmů, chci být ostatním i přítel nebo aspoň někdo o kom vědí, že má taky své názory a nápady na témata, které by se dali nějak spojit dohromady s těmi vašemi. Nechci být obyčejná žena, chci být podobně důležitá jako ty, aspoň z hlediska tohoto postavení, když už kterákoliv jiná musím vypustit pryč. Prostě chci být jen příklad těch, kteří pro tebe něco znamenají a naopak." pak se nadechnu a pokračuji dál, zatímco on na mě jen hledí a snaží se to zjevně pobrat.

"Aspoň bych pak mohla vyvrátit všechny ty povídačky co se o tobě a o tvých přátelích povídají. Možná že se tam najde pro ostatní i něco dobrého. Ne všichni si totiž myslí, že jste muži cti a dobré výchovy. Nebudu ti tady říkat o koho se jedná, od toho máš drahý své lidi, co ti to jistě poví o kom je řeč, jen jim chci dokázat, že jsi opravdu dobrý člověk, a že vše co děláš myslíš opravdu v dobrém, pro blaho všech a ne jen pro své. O manžela který je poskvrněný takovou lží by nikdo nestál, ale jak vidíš, tak mě to nevadí, naopak bych ti ráda pomohla se toho problému zbavit. Divoši jistě ocení to, že jsi opravdu jiný a otroci z města by to jistě rádi taky viděli ale i slyšeli, a nejenom oni. Proč bych si tě jinak brala? Z donucení..kdeže..když už se někdo dává dohromady na celý zbytek života, je to přeci proto, že si jsou vzájemnou oporou. Kdybych měla možnost k tomu to dokázat, že jsi opravdu dobrý op, měl bys poté cestu o to snazší ke svému snu a přání. Jen potřebuji svolení, nic víc." dodám na konec a pak vydechnu a chvíli držím tichou prodlevu.

Ano já vím, že to sice s HP nemá co dělat, ale i tak jsem ti chtěla opět něco věnovat :)