,,Nezabil jsi ho, že ne?" zašeptala Dawn.
,,Jsi si jist, že chceš podezřívat mě?" zavrčení Imfy bylo následováno tichem.

Kampi se otočil zpátky na Yalpi, aby zjistil její reakci, jenže mu poklesla čelist překvapením. Už vedle něj neseděla. Divoce se rozhlédl kolem sebe, ale žádný náznak světlé oháňky.
Určitě za ním ještě přijde...

Ale co se na tomto místě vlastně stalo? Přišel blíž, aby si s rozvráceným žaludkem prohlédl mrtvé tělo vůdce. Nevnímal u toho debaty ostatních a prohlížel si hluboké šrámy a kousance. Děsivě stále otevřené oči plné prázdnoty. Ovšem, Alfa se musel tvářit až příliž křečovitě, neboť ještě ne všechny mimické svaly stihly ochabnout.

,,Nechápu to," šeptnul Hurricane a Blizzard zavrtěla hlavou. Jak se mohla ale ta červená dostat tak... tak všude?

Nevnímáš to...

Co? Nebo Koho?

,,Dle tradice Lunnících vlků ze skal, přenechme jeho tělo supům chladu a mrazu," začal proslov Imfa a posléze se přidal i, normálně poměrně tichý, Geist: ,,byl jsi dobrý vůdce, Kalnui. My, jakožto tvá smečka, jsme dosáhli velké síly a houževnatosti," ,,odvahy i sebejistoty," dodal k tomu Hurricane.
,,Neztratili se ve vlastních stopách," pokračoval Kenshō.
,,ale zase ztratili část rodiny..." Pohled Aestas probodl Dawn skrznaskrz. Ta se jen sladce pousmála.
,,A jsme ti vděčni za přijetí," dokončila Blizzard.

Kampi se ke slovu neměl. Strnule seděl, nepřítomně hleděl šedýma očima kamsi do prostoru a snažil se zabránit nepříjemným vzpomínkám, aby se k němu dostaly.

Měj se na pozoru...

,,Ale já nevím před kým!"
,,Ehm?" Ne, proč ho Dawn nemohla nechat být!?

,,Orlosup smrti Kifo si bere, ale jiní dávají. Naše štíty a vysokohorské lesy jsou prozatím stále ještě poměrně hojné na potravu," zabručel Imfa a poškrábal se za uchem. ,,Jdeme hned teď! Dawn, vedeš Aestas, Kampiho a Geista jako jedna skupina. Já beru ostatní a lovíme odděleně. Kdo něco přinese, žere víc. Šup, pohyb!" Jeho rozladění se Kampimu nelíbilo. Nic se mu nelíbilo. Ale co nadělal. Poslušně se ploužil za šťastnou Dawn a ještě naposledy sklouznul pohledem k bývalému Alfovi.
Smaanem.

Vše vypadalo skoro jako uprostřed noci i přesto, že již měl být den. Kampi klusal za Dawn a ostatními, kromě Geista, jenž se vydal napřed, aby našel dnešní kořist. Nemohl se vymotat z myšlenek. Nenapadal jej nikdo, kdo by za to mohl. Kromě Yalpi. Ale ta kam zmizela? Chvilku tam seděla, mluvila s ním a pak se jentak vypařila. Co to mělo znamenat?

Ale teď byl rád, že je ve skupince těchto vlků. Ta tma kolem docela děsila. Když pohledem odbočil z cesty, zžíral jej pocit, že se někde lesknou nějaké oči. A tak ho uklidňovala přítomnost dvou vlčic. Upřímně, nejspíše by v sobě nedokázal najít odvahu jako Geist, aby se odpojil.

Zvuky kroků dolehly až ke skupince. Dawn, Kampi i Aestas se zastavili.

Číhá v temnotě...

,,Kdo?"
,,Pst!" zavrčela Aestas.

K jeho úlevě se však ze tmy vynořily modré oči hnědého vlka. Geist jim pokývl a čumákem ukázal určitým směrem po skále.
,,Stádo kozorožců."
,,Dobře, rozdělíme se," vymyslela Dawn ten nejhorší plán, kterého se Kampi obával nejvíc.
,,Já se ale rozdělovat nechci..."
,,Pst!" Opět ho musela Aestas umlčet, ale on se na ni ani nepodíval.

,,To mě sice nezajímá, ale stejně se rozdělíme na dvojice. Aestas s Geistem půjdou z opačné strany, aby nám kořist nahnali. Nebudeme zahazovat čas úmorným pronásledováním."
Souhlasné zamručení se ozvalo v odpověď, než se opravdu rozdělili. Kampi šel po boku Dawn. Teď už byla tma k němu blíž.

Nevěř nikomu... co děláš?

,,Budu si dělat co chci!"
,,Fakt? Ale tenhle lov svěřil Imfa mně!" vzteky zrzavá vlčice dupla na nejbližší větev, jejíž hlasité prásknutí se rozneslo vzduchem. Kampi přitiskl uši k šedivé hlavě.
,,Ne, to jsem nemyslel..."
,,Aha. A co jsi tím myslel?" podívala se na něj.
,,Nic, to neřeš. Čas od času mám... divné chování." Nervózně zavrtěl ocasem.
,,No nekecej."
,,Někdy... si totiž povídám sám se sebou... Pomáhá mi to utéct občasné samotě" usmál se. Byl už zvyklý na to, že ty hlasy nikdo nikdy neslyšel i přesto, že mu to připadalo dost divné, takže si musel trochu vymýšlet.

,,Jinak, ty jsi se v této smečce narodila?" Popravdě, příliš ho to nezajímalo, ale cokoliv lepší než ticho.
,,Ne, přišla jsem tady se svým otčím. Jenže on pak jednoho dne zmizel, víš? Netuším jak a proč. Prostě se vypařil. Nejspíš se naštval na Alfu, to bych se mu nedivila. Stejně doufám, že Imfa pak vybere jako nového vůdce smečky mě. Ať si každý myslí, co chce, že jsem třeba na to příliš mladá, ale já se k tomu dostanu!"
,,Hmmm..." snažil se Kampi vnímat, ale sám bloudil do své minulosti. Chtěl tomu zabránit, ale nešlo to.

A proč se táhli tak pomalou chůzí? Nebýval lov svižnou záležitostí?
,,Nechceme zrychlit?" zeptal se, když se loudali podél jednoho z mnoha skalnatých srázů. Stromy zde skoro vymizely.
,,Teď se stejně rozdělíme i my dva,"
Ale ne! T- to nepřipadalo v úvahu!
,,Ty jdeš tudy, spodem, kolem toho srázu. Já jdu vrchem. U stáda kozorožců čekej, než vyběhne Geist a Aestas, pak je napadneme my, každý z jiné strany." Kampi chabě přikývl a bezmocně sledoval, jak mu bílá špička ocasu mizí z dohledu. Celý se třásl.

Pomalu se přinutil ke krokům. Odkdy se tak bál tmy? Ticho mu nedělalo vůbec dobře. A taky měl neustále pocit, že ho někdo sleduje.
,,Halo?" otočil se.

Utíkej...

Kampi opravdu přidal do kroku, navíc, ho zase z dáli sledovaly oči, lesknoucí se na těch nejmenších zbytečcích tygřice Matahari, kterou ovšem on sám nedokázal nikde v té černotě najít. Kde mohla být, když to tu vypadalo jako uprostřed noci? Co se to stalo s těmi slunnými dny, plných hřejivých paprsků Slunce.

Měl děsný strach, že je pronásledován a s každým dalším krokem zvýšil rychlost. Cítil něčí přítomnost, kdekoliv kolem sebe, kdykoliv kam zabočil a jakýkoliv pohyb udělal. Neustále se mu něco nezdálo.

Utíkej!

Dal se do běhu. Srdce měl až v krku a zuby strachem zatínal.

Náhle zjistil, že se nejspíše ztratil v místech, o nichž si vždy myslel, že je tak dobře znal. Nejen chlad mu ježil tmavší hřbet, zadržoval i dech a očima tikal z jedné strany na druhou.
Někdo nebo něco tu bylo...

Pak, Kampi z naprostého zděšení příšerně zavřískal.

Jen těsně vedle něj rozvířil jehličí dopad mrtvého těla.