Na druhý den se Jurian objevil se třemi hybernskými veliteli na štěrkové cestě. Christine stála po boku Luciena a sledovala ho. Jurian měl na sobě stejnou lehkou koženou zbroj a prudký jarní vánek mu do obličeje vháněl prameny hnědých vlasů. Uviděl je, jak stojí na bílém mramorovém schodišti vedoucím do domu, a na rtech mu zahrál ten pokřivený, nadutý úsměv

Jenže jakmile Chris spatřila dvojici velitelů, muže a ženu z vílího rodu, její srdce se stáhlo plno strachem. Poznala je hned. Jejich kůže měla stejný narudlý odstín a vlasy měli inkoustově černé jako jejich král. Nejvíc ji však děsily jejich bezcitné tváře bez jakéhokoli výrazu. Tisíciletí krutosti je zbavila veškerého citu.

Poslední ženě neviděla do tváře, jelikož jí obličej zakrývala kápě, přesto jasně viděla rudé šaty, které jí zakrývaly. Když se Jurian zastavil pod širokými schody, Tamlin a Lucien byli napjatí jako struny. Lidský velitel se pohrdavě usmál.

"Vypadáte lépe, než když jsem vás viděl posledně."

Chris svůj pohled udržela na černovlasým muži. Lucien, jenž stále stál po jejím boku, i přes látku ucítil, jak se naježila. Muž slezl z koně a pomohl dolů i oné ženě v kápi. Jeho pohled se však střetl s jejím a ona se přiměla k zrudnutí a odvrátila oči. Přesto ale poznala, že ho to mírně potěšilo. Byl to však Jurian, kdo si její pozornost přitáhl.

"Dovoluji si vám představit Jejich Výsosti, prince Dagdana a princeznu Brannagh, synovce a neteř krále Hybernu."

Tamlin se podle všeho rozvzpomněl, že jsou nyní jeho spojenci, a sešel po schodišti. Lucien ho s Christine po boku následoval. Tamlin sklonil hlavu před princem a princeznou.

"Vítejte v mém domě. Pro všechny jsou připraveny pokoje."

"Bratr a já budeme sdílet jeden společně."

Princeznin hlas měl klamně lehký tón, skoro dívčí. Pravý opak citové prázdnoty, pravý opak neochvějné autority. Chris doslova cítila, jak se Lucienovi na jazyk dere uštěpačná poznámka. To už ale Feyre sestoupila po schodech a jako pravá paní sídla pronesla.

"To se dá snadno zařídit."

Lucienovo kovové oko se stočilo a upřelo se na ni, ovšem Feyre zachovávala nicneříkající výraz a pozdravila je pukrletem. Chris ji napodobila. To k nim přistoupila druhá žena. Brannagh se na ni otočila a kývla.

"Rádi bychom představili chráněnku našeho krále, Raelin."

Chris zkameněla a zvedla zrak v momentě, kdy si žena stáhla kápi. Její polo krátké černé vlasy se rozprostřely a ona je svýma fialovýma očima sledovala. Jako by se Chris obrátil svět dokola. Nemohla tomu uvěřit a zjevně nebyla sama. I Tamlin s Feyre a Lucienem hleděli na ženu v rudém s šokem v očích.

"Děje se něco?"

Její hlas byl tolik podobný tomu Rheninu, přesto byl jiný. Lucien pohlédl na Tamlina, přitom na chvilku svoje oči sklonil k Chris, aby se ujistil, jestli se mu to nezdá. Byl to však Tamlin, kdo promluvil.

"Jenom nás překvapila vaše podoba s mou dávnou přítelkyní."

"Jistě."

Víc se nezajímala. Její a Brannaghin pohled si prohlédl Feyre. Růžové šaty, vlasy spletené v copu na vršku hlavy jako korunku, a růžové perly, co jí zdobily uši. Neškodná, roztomilá panenka. Brannagh vrhla letmý pohled na bratra a ohrnula ret. Princ nejspíš dospěl ke stejnému závěru, soudě podle úšklebku, který jí věnoval. Tamlin tiše varovně ucedil.

"Jestli jste se na ni už dost vynadívali, snad bychom mohli přejít k našim záležitostem."

Jurian se tlumeně zasmál a bez ptaní se vydal nahoru po schodech. Lucien ztuhl při pohledu na jeho opovážlivé gesto a při tónu jeho slov.

"Jsou jen zvědaví. Nestává se každých sto let, že by spor o ženu zapříčinil válku. Obzvlášť o ženu s takovým... nadáním."

Feyre se otočila na patě a vyšla po schodech za ním.

"Možná kdyby ses obtěžoval vyjet do války kvůli Miryam, neopustila by tě kvůli princi Drakonovi."

Chris si všimla, že se Jurian zachvěl. Tamlin s Lucienem za nimi ztuhli, jako by se nemohli rozhodnout, jestli mají sledovat jejich rozhovor, nebo doprovodit návštěvníky z hybernského královského rodu do domu. Jurian se zastavil na vrcholku schodiště a jeho tvář byla maskou kruté smrti, když k němu udělala posledních pár kroků.

"Dávej si pozor na jazyk, děvče."

Nebo co? Vhodíš mě do Kotlíku?"

S úsměvem provlála kolem. Prošla hlavním vchodem a minula stůl ve středu vstupní síně, na němž stála váza plná květin, které dosahovaly až ke skleněnému lustru. Zamířila k jídelně, kde byl připravený oběd, a přes rameno prohodila k Jurianovi.

"První pravidlo této návštěvy zní: Nevyhrožuj mi v mém vlastním domě."

Okamžik nato jí bylo jasné, že se ta ukázka odvahy neminula účinkem. Ne v případě Juriana, který se zamračeně posadil ke stolu. Ovšem zabrala na Tamlina, který ji prstem pohladil po tváři, když procházel kolem. Chris s Lucienem se též usadili a ona je všechny sledovala. Obzvlášť na mladou Raelin.

Chris tam strávila půlku schůze, pak se však postavila. Přilákala tím pozornost všech na sebe. Tamlin se lehce zamračil, ona se však mile usmála,

"Omluvte mne, musím si ještě někam zajít."

Přikývl a ona se rozešla ven. Jedním okem se podívala na Dagdana, který i ji sledoval. Lehce se usmála a odešla. Jakmile se dveře zavřely, skoro až vyběhla schody a vešla do komnaty. Zavřela se a zamknula. Chvíli čekala, pak zmizela.

Objevila se v jednací místnosti na Nočním dvoře. Rhysand na ni zvedl zrak a lehce se zamračil. Nikdy se nevracela přes den, a ne v tomto těle. Narovnal se a došel k ní.

"Stalo se něco Feyre?"

"Ne, ale je to stejně zlé."

"O co jde?"

"Co ti říká jméno Raelin?"

Rhysand zbledl a o krok ustoupil. Nikdo tomu nerozuměl. Všichni na ně hleděli a čekali. Byla to Mor, kdo se zeptal.

"Kdo je Raelin?"

"To by bylo na dlouho."

Chris jí odpověděla a pohled stočila zpět na bratra. Rhys si promnul kořen nosu a povzdechl.

"Myslel jsem, že je mrtvá."

"To i já, dokud se neobjevila na Jarním dvoře jako chráněnka krále Hybernu."

"Vždyť jsi tam tehdy byla, ty jsi ji neviděla umírat?"

"A jak asi, když byla celou dobu v kočáře? Pamatuji si, jak mi před očima zemřela matka i otec, ale ji si nepamatuji. Matka ji tehdy schovala v kočáře. Netuším, co se s ní stalo."

"Můžete nám konečně říct, kdo je Raelin?!"

Oba se otočili na Amren a zamračili se. Rhysand jí odpověděl.

"Raelin byla naše mladší sestra."

Ahojky,
ano, máme tu novou postavu a pro Vás snad už něco lepšího. Mladší sestra Rhysanda a Rheny, Raelyn:

Uvidíme, co nám příběh s ní ještě přinese... 

Vaše Kvena