Na měnění barvy srsti nebo očí nikdy nic nebylo. Ne, že by to Starlia zažila osobně, Calianthe si všechny měniče nechávala pro sebe, ale minimálně o tom slyšela. Možná to někdy svědilo, ale rozhodně jste se přitom necítili, jako kdyby se vám někdo snažil utrhnout nohu.

Starlia šokovaně zalapala po dechu, když pocítila nepřirozenou bolest, jako kdyby jí někdo začínal natahovat křídla ze všech sil a pak se je snažil zatlačit zase zpátky.

Zatnula zuby a zaryla drápy do země, když vtom uslyšela prasknutí. Zvrátila hlavu k obloze, aby zařvala, ale v tu chvíli pocítila, jak se aniž by o to stála, uvolňuje a uklidňuje, svaly jí povolily a mysl jakoby se jí zalila hustým medem, který zabraňoval bolesti postoupit i do mozku.

Později si uvědomila, že na ní Decora pravděpodobně použila jedno z těch svých kouzel, které měniči používali pro... Vylepšení povahy svých zákazníků. To znamenalo, že musí být mocná.
Starlia se zasněně usmála a pak se k překvapení všech zahihňala.

,,Eh. Co to s ní je?" Zeptal se Kelnan znepokojeně. Vnímala ta slova, slyšela je a přijala, ale jakmile prošly jedním uchem, vyletěly druhým ven a ona okamžitě zapomněla jejich význam.

,,Trochu si prohrála s její myslí. Nedívej se tak na ni, nechceme přece, aby nám tu Starlia řvala na měsíc, že ne?" Zabručel Audux.

Kelnan se na něj nedůvěřivě podíval. ,,Je den. A přes ty mraky bys stejně žádný měsíc neviděl," upozornil ho.

Audux obrátil oči v sloup. ,,Ty jsi teda veselá kopa. Musí s tebou být zábava."

Kelnan si pobouřeně odfrkl, zatímco Decora skrz zaťaté zuby zavrčela: ,,Držte klapačky, musím se soustředit."

Starlia ten rozhovor vnímala jen povrchově, protože se ve své mysli vznášela na růžových oblacích a plavala v jezeře duh.

,,Vždyť jsi její mysl upravila bez větší přípravy," namítl Kelnan, kterému jako vždy nic neuniklo.

,,Každý měnič vyniká v něčem jiném," vysvětlil Audux, protože Decora už se plně soustředila na úpravu Starliiných křídel-ta myšlenka proletěla jejím růžovým světem jako kometa a velmi rychle zmizela za obzorem. ,,Decora je nadaná především v úpravě mysli."

,,Zní mi to jako docela nebezpečná zbraň," poznamenal Kelnan.

,,A taky to nebezpečné je," zabručela Decora. ,,Už mám hotovo."

V tu chvíli se Starliin svět mraků a duh vypařil a ona stála na armádou udusané, tmavé trávě, všude kolem páchla lví těla, panoval ruch a křik a vítr hučel do rytmu.

Potřásla hlavou a zamrkala. Měla divný pocit, jako kdyby se tíha na jejích zádech nepatrně zmenšila.

,,Co... Co se teď stalo?" Zeptala se. Měla pocit, jako kdyby svět kolem ní byl nepřirozený ve srovnání s tím klidem a tichem, které před chvílí zažila.

,,Abys nám tady neřvala nebo se nesložila, nasadila jsem ti do hlavy jisté  představy a myšlenky," vysvětlila Decora.
Starlia znovu potřásla hlavou a snažila se rozpomenout, co to tady vlastně dělají a kdo je vůbec ona.

,,Tyhle pocity brzo odezní," ujistila jí Decora.

Starlia se ohlédla, aby se jí podívala do tváře a v tu chvíli jí padl pohled na její křídla. Nebo lépe řečeno, nepadl. Před chvílí ještě trčela zpod brnění a teď... Byla pryč.

Na okamžik jí ovládla panika, že jí Decora křídla úplně odstranila, ale pak jimi instinktivně pohnula a ona ucítila, jak se otřely o chladný kov brnění.
Úlevně vydechla a pak se na Decoru zamračila. ,,Doufám, že je pak dáš do správného stavu."

Decora se na ní oslnivě usmála. ,,Takhle se děkuje někomu, kdy ti právě zachránil život? Ale každopádně ano, pak ti je dám do pořádku. A mohla bych je dokonce i zvětšit. Máš je tak malé, oproti ostatním nebešťanům, že se divím, jak ses s nimi dostala do vzduchu."

Nebešťani nesnášeli, když je někdo urážel. Byli přece ti nejlepší na světě, ne? Ale co nesnášeli ještě víc, bylo, když někdo urážel jejich křídla.

A Starlia sice byla nebešťanka jen napůl, ale vyrostla tak a jakoukoliv poznámku o jejích křídlech brala jako smrtelnou urážku.
Přikrčila se a vycenila zuby, aby zavrčela.

Decora se však zasmála. ,,Tak jsem to nemyslela," řekla vlídně. ,,Buď jen ráda, že se nebešťanům podobáš tak málo, jak to jen jde."

Starlia se podívala na Aduxe, který souhlasně přikyvoval a Kelnana, který se radši odvrátil.

Zamračila se. Nijak svůj druh nemilovala, ale nikdy... Nikdy si nemyslela, že by někdo považoval urážení nebešťanů za něco naprosto přirozeného, jako dýchání.

Jsem napůl stínotkadlena, pomyslela si. Nebešťani je také urážejí co chvíli.
Potřásla hlavou. Na takové myšlenky teď neměla čas.

Audux sdílel očividně stejný názor, protože kývl na Decoru a řekl: ,,Moc ti děkuji za záchranu naší princezny, ale teď musíme jít. Nebešťanům by se nelíbilo, kdyby zjistili, že Tak a Jun opustili místa."

,,Počkej!" Vyhrkla Decora, která obešla Starliu a přišla ke Kelnanovi. ,,Tak měl žlutou srst."

Zadívala se Kelnanovi do očí, kterými on nervózně zatěkal a pak sebou cukl, jako kdyby ho něco štíplo. V tu chvíli se mu přes oranžovou srst přelila jasně žlutá barva, která nahradila každé oranžové místo.

Kelnan zamrkal a když Decora odstoupila, rychle obrátil krk a začal se zuby škrábat.

,,Díky," kývl Audux a aniž by počkal na Decořinu odpověď, otočil se a začal se prodírat lvi zase zpátky.

Starlia s Kelnanem ho rychle následovali, protože jí stačilo jediné ohlédnutí na nebešťany, kteří se se svou kontrolou už velmi přiblížili, aby přidali do kroku.

Dostali se zpátky na konec a Audux se na ně podíval: ,,Odteď jste Tak a Jun, jasný? A asi jimi budete po celou dobu vašeho pobytu v armádě, ať už bude jakkoliv dlouhý. Brána se zavřela, nikoho dovnitř nepustí a rozhodně ne stínotkadlenu a lva s telekinezí, kteří tvrdí, že je někdo omráčil."

Kelnan vytřeštil oči. ,,Já jsem písař! Jak mám dělat, že ovládám telekinezi?"

,,Třeba zvedej brky, co já vím," pokrčil Audux rameny. ,,Nikdo to nebude zkoumat blíž, Tak s Jun byli velmi oblíbení u generálky, takže ta se vždycky postarala, aby dostali nějaké pohodlné práce."

Než se Starlia zeptat, jak se třeba mají chovat, nebo proč jim vůbec pomáhají a jak to tady probíhá, za zády se jim ozval hluboký hlas: ,,Kontrola!"

Starlia sebou cukla a prudce se ohlédla.
Nebešťanská kontrola se dostala přímo na konec a nyní si je nedůvěřivě měřili.

A především černá lvice se zlatým srpkem měsíce na čele, ozdobená všemožnými zlatými šperky.

Starlii se stáhlo hrdlo, protože okamžitě poznala, jakou magii ovládá.
Byla to telepatka.

Proč mám pocit, že to zbytečně natahuju..? XD
Na druhou stranu, kdybych dělala kapitoly delší, tak by nebyly každý den, takže... To je asi v pohodě XDD
No nic, zatím ahoooj XD