Azelyane spokojeně kráčela chodbami paláce, a v duchu si představovala své vítězství.
Sotva vkročila do trůnního sálu, kde čekala Královna temnot, okamžitě se jí uklonila.
,,Co potřebuješ?" Zeptala se její paní.
Azelyane k ní zvedla vychytralý pohled. ,,Nevšimla jste si náhodou dvou lodí, které se před chvílí vznášeli okolo Blackstaru?"
Královna temnot podrážděně mrskla ocasem. ,,O tom vím..."
,,Na jedné z nich, jsem byla já," přerušila jí Azelyane. ,,Přesněji, jsem jí řídila"
Teď jí začala královna opravdu poslouchat.

Druhý den se vrátila Dcera krve a zdála se být podrážděná. Alfa vlčice, která ukradla tu loď jí utekla, i když oni jí získali zpátky. Bylo jasné, že mohou očekávat útok, ale zatím nepřicházel. Napjatá atmosféra se však neuvolnila.
Dny v základně plynuly víceméně stejně, ale pro každého zároveň jinak.
Asira trávila většinu času v knihovně, kterou objevila a která jí poskytovala únik od reality.
Emalf se mezitím s radostí procházel po základně, seznamoval se s ostatními, víceméně ho zajímalo všechno, co se na základně děje.
Taris našla zalíbení v několikačlenné skupině vlků, kteří diskutovali o různých bojových strategiích, a ona jim svými nápady hodně pomohla.
Sirres skoro nevycházel z pokoje, a když ano, tak rychle zmizel do Sněžných zahrad, jak se jim tady říkalo, jelikož tam byli víceméně jen rostliny, které rostly v horách. I tak zpestřovali tu jednotvárnou krajinu.
Navíc mu vyléčili zraněnou nohu, takže už mohl normálně chodit.
A Ailine... No, přeludy které viděla se nezlepšovaly, právě naopak. Kdykoliv byla sama, dokonce viděla Alesiru, která si s ní i povídala. Ailine by to nepřiznala, ale tak moc se odcizila od ostatních Vyvolených, odřízla se i od ostatních vlků, takže byla Alesira jediný společník, se kterým mohla mluvit, ačkoliv byla samozřejmě iluze.
Přesto se do ní několik převtělila, aby Věštci zopakovala nabídku na vydání Vyvolených, a ten vždycky odmítl.
Taky si začal myslet, že se Alesira může převtělit jenom do Ailine, tak si jednou zavolal všechny Vyvolené, kromě ní, aby jim trochu přiblížil jejich úkol. Ailine se to bolestně dotklo, ale chápala jeho důvody.

,,Takže co?" Zeptala se Taris, když si všichni sedli do kruhu, podobně jako první den.
Ona i ostatní Vyvolení se začali pomalu cítit jako pravý Lovci stínů, a představa že by odešli se jim zdála neskutečná.
,,Zítra příjde Vládce přírody," řekl Věštec, čímž se trochu vyhnul tématu. ,,Měl se vrátit dřív, ale měl nějaké problémy po cestě"
Odmlčel se, a konečně se dostal k tomu důležitému: ,,Víte, že už je nejvyšší čas, abysme něco udělali.
Neřekl jsem vám to, ale situace v Eldiaře se změnila. Denně umírají desítky vlků, kteří nedokážou Alfa vlkům zaplatit, nebo jen tak prostě pro jejich pobavení. Alesira podle všeho vycvičila speciální jednotky, které jsou mnohem silnější, než obyčejní vlci. Města, které měli nad sebou ještě nějakou kontrolu už jí nadobro ztratili. Fedgar, který se pokoušel odporovat ztratil polovinu obyvatel... Většina urozených, kterým se podařilo až doteď utíkat před Alfa vlky, byla dopadena.
A jsem si jistý, že to není všechno. Alesira má nějaký plán a tohle je jen jeho začátek"
Vyvolení se po sobě zamračeně podívali.
,,Proč si nám o tom neřekl?" Zeptala se Taris. ,,Máme právo takové věci vědět"
,,Museli jsme nejdřív zjistit, do koho se Alesira umí převtělit, a je to podle všeho jen Ailine," vysvětlil Věštec, a potřásl hlavou: ,,Ale teď už dost o tom. Musím vám říct způsob, jak zachránit Eldiaru"
Teď Vyvolení začali opravdu poslouchat.
,,Za Zrádnými horami, se rozkládá moře, což je sice ověřená, ale nijak známá informace," vysvětloval. ,,V tom moři, se nachází jeden neobyčejný ostrov, sám mu říkám Dračí ostrov.
Pomocí mých schopností jsem zjistil, že tam míří vaše cesta, i když nevím, co tam najdete. Ale abyste se tam dostali, potřebujete Drahokam moci, který byl před mnoha lety roztříštěn na několik kusů a najít je můžou jen Vyvolení. Každá část se nachází v jednotlivé části země-jeden je v Ondyxu, nebo Rablestu, to ještě nevíme. Další je někde ve Fedgaru, jiný zase v Igosu, a poslední buď v Lomrestu nebo Misidiru. Tedy, předposlední"
Sirres se zamračil. ,,A co poslední?"
Teď se Věštec usmál. ,,Ten už máme" řekl, a bez žádných slov se Dcera krve zvedla a přinesla tenký řetízek, na kterém se houpal krásný, černý drahokam, ve kterém se točili modré víry.
,,Neříkal jsi náhodou, že je můžou najít jen Vyvolení?" Zeptala se Taris, a Sirres jen na kámen okouzleně hleděl.
,,Taky že ano," přikývl Věštec. ,,Tenhle jsme našli v Sirresově doupěti"
Černý vlk se na něj překvapeně podíval. ,,Vy jste tam byli?" Podivil se.
Věštec neodpověděl a jen se zeptal: ,,Kde jsi k tomu drahokamu přišel?"
,,Našel jsem ho," odpověděl Sirres a Taris si nebyla úplně jistá, jestli mluví pravdu.
,,Takže jeden máme, to je dobrý základ," poznamenala Asira, zatímco sledovala, jak Dcera krve věší Sirresovi řetízek kolem krku.
,,A zbytek musíte najít," řekl Věštec.
,,V téhle době se máme potulovat po Eldiaře?" Zeptal se Emalf nevěřícně. ,,Alfa vlci nás chytí, sotva vystrčíme čumák ze základny!"
Věštec se usmál. ,,Ne, pokud každý z nás půjde s vámi"
To Vyvolené velmi potěšilo, jelikož představa, že budou mít po boku vůdce Lovců stínů byla více než příjemná.
,,A co Ailine?" Zeptala se Asira.
,,Ta se vše dozví v pravé chvíli," slíbil Věštec.

,,Projít přes Eldiaru je mnohem těžší než předtím," řekl Vládce přírody ustaraně, a olizoval si rány.
,,Alesira něco chystá," zabručela Azuma, a ohlédla se na zbytek vlků, co je doprovázeli. Nejméně polovina ležela roztroušená někde po cestě, jak je neustále napadali Alfa vlci.
,,Vyslal jsem vzkaz k Věštci," oznámil jí Vládce přírody, když se zvedl a podíval se na ní. ,,Aby očekával náš příchod"
Azuma nevěděla, co by na to měla říct a tak neříkala nic.
Pohlédla na tmavou oblohu, a přála si, aby aspoň naokamžik vyšly hvězdy. Tma byla horší, než předtím, i ve dny byli na obloze skoro neustále tmavé mraky, a zakrývali tak jediné světlo.
,,Vyvolení nás musí zachránit," zašeptala si pro sebe.

Alesira opravdu měla plán. Sotva se dozvěděla polohu základny Lovců stínů, vše se změnilo.
Přestala se starat o to, co se v zemi děje a veškerou svou pozornost zaměřila na Zrádné hory.
Za dva dny, by k nim měla dorazit její armáda speciálních, elitních jednotek, a pokud to nepůjde jinak, srovnají Zrádné hory se zemí.