Z pohledu Billa:

Asi by mi trvalo dýl, najít kde Kate bydlí, ale usnadnil mi to jeden naštvaný známý. Peter naštvaně šermoval rukama a hádal se s Katarininým bratrem.

"Fakt nevím! O ničem nevím!" bránil se zrovna blonďák

"Je to tvá sestra, chci vědět, kdo mi toho anděla ukradl! Musela alespoň zmínit jméno, ne?"

"Ne, nic"

Došel jsem až k nim "Promiňte, je Kate doma?"

Oba se na mně překvapeně otočili. "A ty jsi kdo?" ozval se blonďák

"William,...já...chodím s Kate" posunul jsem si brýle. Ty potvory mi nějak kloužou dolů, příště je z maskování vynechám

"Takovej knihomol a její kluk? No co, nebudeš ji mít dlouho. Bude moje" ušklíbl se Peter a odešel. Tu svou kytku si táhl sebou

Blonďák si povzdechl. "Asi se zabarikádovala v pokoji, řeknu jí že jsi tu. Nikdy se o tobě nezmínila." A zmizel v domě

Z pohledu Katarin:

"Vypadni, nikam nejdu!" zareagovala jsem, když brácha zaklepal na dveře

"Je tu nějakej William, ptá se po tobě. Mám ho poslat do háje?"

Vyrazila jsem z pokoje jako střela. Bill, Will, zní to podobně. "Kde je?"

"U dveří"

Nevěděla jsem, jak rychle umím běhat a nepřizabít se při tom na schodech, dokud jsem najednou nestála u dveří. Byl to on. Vypadal sice jinak, ale poznala jsem ho. "Ahoj B...Wille"

"Ahoj"

"Co ty tady?"

"Říkal jsem, že se stavím hned, jak mi skončí domácí vězení, ne?"

Oba jsme se rozesmáli. Odteď to tu bude ještě lepší. Prohlédla jsem si ho "Naučíš mně to taky?"

"Pokud budeš chtít." usmál se.

Snad se nevrátí do starých kolejí. Problesklo mi hlavou. Ne, postarám se o to, aby se tam nechtěl vrátit. Objala jsem ho. "Pojď dál, představím tě, Wille"

Zhruba za týden jsem si zapsala následující:

Milý deníčku,

Chtěla jsem ti jen říct, že s Williamem je ještě větší zábava než normálně, neuvěřil bys mi kdybych ti všechno vyprávěla a půjdeme na nějakou oslavu. Pozval nás Peter. Bůh ví proč se Willovi nechce. Říká mi všechno? B=W