Kapitola 7.

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Varování: detailní ublížení charakterům. Doporučuji diskrétnost diváka a jestli si nejste jisti, odejděte. Toť pro začátek. Jdeme na kapitolu.







Amberpaw tiskla Hawkpaw k zemi a ryla ji drápy do ramenou až do masa. Hawkpaw to začalo hrozně štípat a bolet. Začala sebou divoce zmítat ale Amberpaw ji držela pevně.
"Poslouchej mě dobře," syčela Amberpaw. "Budeš se od Crowpawa držet dál je ti to jasné? Nechceš přeci přijít k velkému úrazu. Ne?~" mňoukla a nadzvedla tázavě obočí.

Hawkpaw neměla slov. Ona taky žárlí. Ale Hawkpaw si Crowpawa nenechá jentak sebrat! Je její jediný kamarád v tomhle Klaně.
"Je můj." zavřela Amberpaw a slezla z Hawkpaw. Začala se pomalu stahovat a odcházet. "A léčitelka jako ty by si s ním neměla nic začínat.." švihla ocasem a začala se vytrácet.

Hawkpaw drsně štípaly rány v ramenou a zaslechla vedle sebe hlas:"Tak na co čekáš Hawkpaw! Roztrhej ji na cucky! Ona je jedna z těch které to taky zpackaly!" prskal ji v hlavě Redcrane.
"Dělej než ti uteče! Ona je jedna z těch co mají pykat!" prskl a Hawkpaw se začala pomalu zvedat. Ramena ji hodně bolely ale sebrala sílu a opřela se o ně. Vytáhla drápy a Redcrane ji v hlavě znovu prskl:"ROZTRHEJ.
JI. NA. CUCKY."

"Jenom.. v tvých.. snech.!" zavrčela Hawkpaw na mizící Amberpaw, a vyrazila za ní jako střela. Amberpaw se rychle ohlédla ale to už ji Hawkpaw srazila k zemi. Amberpaw měla vyražený dech a Hawkpaw ji položila ozbrojenou tlapku na její zrzavé hrdlo. Drápy ji zaryla do srsti a ani nečekala než Amberpaw popadne dech. Hawkpaw trhla s tlapkou a vyrvala Amberpaw chuchvalce srsti šmíšené s krví. Amberpaw bolestně vyjekla a její hrdlo se začalo barvit do lesklé rudé barvy.
Dělej! Víc drápů! Víc zubů! Jak jsem ti to říkal, dělej! Říkal ji Redcrane a Hawkpaw to úplně ovládlo.

Z Amberpaw najednou sršel nesnesitelný strach a zděšení. Jakoby Hawkpaw neznala.

Hawkpaw uposlechla Redcrana a hbitě se zakousla Amberpaw do krku zatímco ji ryla drápy všude do její srsti. V jejím krku zaslechla menší křupnutí její obratle.
Amberpaw vydala bolestný křek a drápala Hawkpaw.

Ještě to s ní nekonči. Mňoukl Redcrane když poletoval nad Hawkpaw a Amberpaw. Amberpaw ho zřejmě neviděla.

Hawkpaw letmo kývla a pustila Amberpaw. Hawkpaw z ní slezla a sledovala jak se jí Amberpawina krev hrne z tlamy a dopadala na tmavě zelenou trávu v které už se tvarovala malinká rudá kaluž.

Podívala se na bezmocnou kočku která se snažila vstát, ale byla vyčerpaná a krev co ji tekla z krku až u hrdla ji tížila k zemi. Amberpaw napnula svaly a vstala ale začaly se ji zase třást a dopadla k zemi. Svíjela se v agonii a vrtěla se. Snažila se bojovat proti té bolesti ale marně. Najednou ji hlava klesla k zemi a ona se přestala hýbat. Její hrudník se přestal zvedat a znetvořená kočka pokrytá krví a ranami vydala poslední výdech.

Po nějaké chvíli se Hawkpaw vzpamatovala a zatřásla hlavou. Nemohla uvěřit tomu, co právě udělala. Znetvořila a umučila kočku k smrti. Hawkpaw chrčela ještě Amberpawina krev v krku a začala kašlat. Byla úplně zdrcená a pokaždé co se na tělo zrzavé kočičky podívala, oči ji začali třeštit.

"Vím že jsi zřejmě vykulená." mňoukl Redcrane který už teď normálně chodil a přišel k Hawkpaw.
"Ale takhle to bude. To oni si to takhle vybraly a právě proto budou takhle na to doplácet." zavrčel a znovu se začal vznášet. "Mimochodem, měla by sis smýt tu krev a rychle vypadnout. Vidím že se sem blíží hlídka." sykl rychle Redcrane a zmizel.

Hawkpaw byla ztuhlá ale najednou si vzpomněla na tu hlídku.
Sakra! Sykla si pro sebe a skočila do řeky. Plavat neuměla ale byla na mělku a myla ze sebe tu krev.
S trochou štěstí tu nebude její pach, když je tu tolik krve. Řekla si pro sebe a přečvachtala se vodou pryč.

Poté vyšla ven a otřepala ze sebe vodu.
Prostě půjdu do tábora, půjdu se ohřát a prostě řeknu že jsem spadla do řeky.
V tom ji ale střelilo hlavou...
Vždyť by to bylo podezřelé, že je mrtvola u řeky.
Pak ji ale znovu střelilo hlavou.
Vždyť jsem učednice léčitelky. Nemohly by podezírat mě, když neumím žádné bojové techniky.
Když tedy nepočítám trénink v Dark Forestu...
Mohlo by jim dojít že tam chodím?!

Myšlenky se jí střídaly jedna přes druhou a Hawkpaw začala panikařit.
Klid...klid.. Na to nedojde. Uklidnila se a běžela do tábora.

Vešla tam a všechno bylo v celku normální. Dnes nebylo tolik slunečno jako včerejší den kdy s Crowpawem lovily ale pořád svítilo sluníčko.
Odešla do doupěte a rychle prošla tunelem. Po Lilypelt se nesháněla.

Vzala ze zadní části trochu mechu a válela se v něm. Když se mech nasákl vodou z jejího kožíšku vzala ho do tlamy, vyšla tunelem a ven z doupěte a pak ho položila na slunce a lehla si vedle něj aby uschla.

Nějakou dobu se slunila ale v tom uslyšela bolestivý nářek. Hawkpaw se rychle zvedla a hned věděla co přichází. Rychle si olízla někde rozcuchanou srst a zůstala nervózně sedět.

Do tábora najednou vtrhla k smrti vyděšená Meadowpaw a zhluboka dýchala.

"Co se děje?" mňoukla zástupkyně velitelky když rychle doběhla k Meadowpaw.
"A-A-A.." koktala rozdýchaně a vysíleně Meadowpaw.
Beeheart se na ni zděšeně zadívala a křikla:"Lilypelt!"
Z léčitelského doupěte ihned přiběhla černobílá léčitelka.

"Obávám se," začal Gingerclaw který později vyšel z vchodu do tábora.
"Že Meadowpaw není ta, která potřebuje léčitelku.." mňoukl tiše a otočil se. Zřejmě čekal než přijde Rockclaw.

Vtom se z vchodu zjevil masivní šedý válečník který držel ubohou znetvořenou Amberpaw za krk a položil ji na zem.

Spousta koček zaskočeně zasyčelo nebo strastiplně vyjeklo, když si všimly ubohého roztrhaného rudého těla.

K hloučku rychle přišla Miststar a začala se vyptávat co se děje, ale jakmile zpatřila tělo, ztichla hrůzou.

Nějakou dobu jakoby se všechno proměnilo v sochy. Nikdo se nehýbal, nikdo nevidal ani hlásku...všichni jen koukali na tu hrůzu.

"Co.. Co se to s ní stalo?!" křikl Shadowfur a přerušil hrobové ticho. Rychle doběhl k jeho učednici a klekl si k ní. Zabořil by žalem čumáček do její srsti, ale ta byla nesnesitelně a odporně načáchlá krví.
Začal tiše něco mumlat a slzet.

"Kde jste ji našli?" mňoukla tiše Miststar a podívala se na hlídku.
"Šli jsme na ranní obvyklou hlídku," začal Gingerclaw. "Šli jsme obvyklou trasou od Syslího Údolí až po Hromovou Stezku, avšak u řeky jsme se zastavily." mňoukl a svěsil ocas.
"Takhle jsme ji tam našly. Všude byla krev a pach smrti." oznámil zdrceně i takový kocour.

"A-AMBERPAW--" zakřičel Brownpaw který vyšel z učednického doupěte a běžel k těle své sestry.
"Amberpaw?" mňoukl zmateně Crowpaw který šel v jeho stopách. Ale poté si všiml o čem je řeč. Do jeho očí se nahrnul obrovský šok smíchaný s smutkem.
"KDO TO UDĚLAL!" vykřikl Brownpaw na celou mytínu.

Hawkpaw sebou trhla. Znovu dostala obavy jestli by nepoznali že to byla ona.

"..."
Všichni byli ticho.
"Lituji Brownpawe." začal zklesle Gingerclaw a zatřásl hlavou.
"V takovém hororu šel těžko rozeznat pach..."
Brownpaw na to začal vzlykat ještě víc a bořil čumáček do srsti Crowpawa který truchlil s ním.

Hawkpaw najednou zasáhl pocit lítosti když viděla že tím způsobila bolest i Crowpawovi. Jemu ublížit nechtěla. Ani Amberpaw, to ona na ni přeci jen zaútočila.

Rychle své myšlenky ale okřikla. Redcrane má pravdu. Takhle to teď bude...

Slunce začalo zapadat a udeřilo na tábor oranžovo-růžové světlo. Kočky se shromáždily u těla Amberpaw a začaly zdrceně bdít.

Hawkpaw si pro sebe zavrčela, švihla ocasem a vzala do tlamy teď už suchý mech a vracela se do doupěte.





1262 slov.
Geezes, lidi sowwy, ani na ty Velikonoce jsem to nestihla 😂❤️. Snad tolik nevadí. Doufám, že skrze ty temné scény, jste dočetli až sem xD. Uvidíme se u další kapitoly ;v;''.
Ahuuj 🖤💎.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro