Bylo deset minut po páté hodině.  Na noční obloze stále svítili hvězdy, ale já se nezajímal o hvězdy soustředil jsem se na cestu předemnou a na to, jak s Nathem utečeme. 

Napsal jsem mu zprávu, že jsem před jeho domem. Za několika málo vteřin se dveře otevřely a v nich stál on.  Můj nádherný modrooký přítel.  ,,Ahoj, Nathe."

,,Ahoj," usmál se a chytil mě za ruku.  Táhl mě do jeho pokoje, kde měl sbalený věci v batohu. ,,Potřebujeme nějaké peníze," řekl jsem.

,,Na to jsem myslel taky," dal mi pusu na čelo a sbalil si poslední věci do batohu. ,,Takže...m-máme všechno?" vykoktal jsem a pohlédl do jeho modrých očí.  ,,Myslím, že ne," odpověděl Nathe.

,,A-a co nám chybí?" nejistě jsem na něj pohlédl.  ,,Ty mi tu chybíš," odpověděl a usmál se. 

,,Jdu přece s tebou."

,,Ale vždyť já vím," políbil mě. 

Moje tváře začaly rudnout. Nathe mě pohladil.  Usmál jsem se, ikdyž bych se teď nejraději propadl do země kvůli tomu, jak jsem rudý.

Nathe se usmál.  ,,Musíme jít, zlato, " chytil mě za ruku. Přikývl jsem a nasadil si svůj batoh na záda. 

,,Kam chceš utéct?" zeptal se mě po cestě na autobus.  ,,Já nevím myslel jsem, že to už máš naplánované."

,,Právěže ne," pokrčil rameny Nathe.  Nasedli jsme do autobusu. Cestou nastoupila Rose.  ,,No super...spolužačka," řekl Nathe a dělal, že něco hledá v tašce. Uchetl jsem se. 

,,Nesměj se nesmí mě poznat."

,,Ahoj Nathe," usmála se na mě a zamávala mi.  ,,A-ahoj Rose," usmál se a zamával ji.

,,Co teď?  Viděla mě tu."

,,Neřeší nás," pohlédl jsem na Rose a pak zpět na Natha, který se schovával za sedačku, aby ho neviděla. 

,,Co když volá policii?"

,,Nebuď podezíravý," zasměju se. 

Všimnu si akumy, který letěl k Rose. Nebyl to ten černý motýlek byl červený a rozhodně nebyl přátelský. ,,Akuma!" vykřikl jsem, ale to bylo už pozdě.

Rose se přeměnila.  ,,Nathe!  Musíme pryč," vzal jsem ho za ruku a utekli z autobusu.

Zaběhli jsme do jedné z uliček a snažili se popadnout dech.  ,,To bylo o fous," hlesl Nathe. 

,,To bylo," usmál jsem se. 

,,Co budeme dělat?" zeptal jsem se. ,,Naši hrdinové se o ně postarají," odpověděl Nathe a objal mě.

V tu chvíli jsem si všiml akumy, který letěl na Natha.  Otočil jsem se tak, aby akuma zasáhl mě.  ,,Marcu?" odtáhl jsem se od něj.

,,Akuma," krátce jsem odpověděl.  ,,B-bojuj s ním!" do očí se mu nahrnuli slzy, pak mě objal. 

Akuma zasáhl i Natha.  ,,Miluji tě," hlesl jsem a proměnil se jako první.  Nathe pak krátce po mně.