Tara Murphy - 1.kraj

S heknutím se posadím do trávy a zajedu si prsty do vlasů, které jsem si před chvílí svázala do krátkého copu. Celé naše dnešní putování mi Alden lezl na nervy. Je nezkušený a mladý. Navíc, stejně se jednou budeme muset pozabíjet. Tak proč se ho nezbavit teď, dokud ho tak moc neznám a nebudu mít výčitky svědomí. Počkám až Benjamin a Alden postaví provizorní tábor a pak nenápadně seberu Aldenovi dýku, kterou si odložil nedaleko sebe. Mohla bych ho jednoduše zastřelit lukem, ale bylo by to víc nápadné. Vím, že Alden není jediný, koho z naší party zabiju. Jestli chci přežít, nesmím mít slitování. Obtočím dlouhé prsty okolo rukojeti potažené tvrdou kůží a přisednu si blíž ke své oběti. Snažím se z hlavy dostat své svědomí a dodat si odvahy.
,, Aldene?" okamžitě otočí hlavu, zadívá se mi do očí a čeká co řeknu. Jenže když k němu teď jsem čelem, vidím jeho oči, prostě to nezvládnu. Musím počkat až se otočí zády.
,, Jen, jaký máš z těch Her pocit," zakryju své úmysly pohotově. Nepatrně, plaše se usměje a po chvíli ticha promluví.
,, Já nevím, nechci nikoho zabíjet, ale zase chci přežít. Nechci aby vůbec nějaké Hladové Hry byly a děti se musely navzájem pozabíjet aby se vrátily zpět k rodinám. Každým dnem si přeji, aby tahle noční můra skončila."
Chvíli ještě čekám zda něco dodá, když tak neučiní, přikývnu. Dál se na nic neptám a čtrnáctiletý mladík se otočí k Jasperovi, který si čistí zbraň. Zaujatě ho pozoruje a já vycítím, že teď nastala moje nejlepší příležitost. Nadechnu se a švihnu dýkou na chlapcova nechráněná záda. Jak se má ruka přibližuje k jeho zádům, čekám až narazí do masa. Celé to netrvá ani pár setin sekundy a ozve se výkřik. Nebyla to čistá rána, ale umře tak i tak. Aldenovy ruce instinktivně vystřelí k noži, který prudce vjel do masa a zpřetrhal žíly a svaly. Všechno se událo tak rychle, že Benjamin s Jasperem se zvedají na nohy a přibíhají k nám až teď. Když se má oběť kácí k zemi, kde s výkřiky umírá.
,, Je mi to líto," zašeptám a odtáhnu ruku se zbraní pryč od těla. Do očí se mi tlačí slzy lítosti a já dovolím jedné z nich aby skanula na hrubou hlínu.
,, Co se proboha stalo?!" vykřikne splátce z mého kraje a aniž by čekal na odpověď, kleká si ke svému spojenci. Snaží se nahmatat tep, ale marně. Oznámí to už i výstřel z děla, který dává jasně najevo, že je po všem. Že jsem to dokázala.
,,Zabila jsem ho. Někdy se to stát muselo," odpovím prostě a zůstávám sedět. Oběma chlapcům na krátký okamžik v očích probleskne strach. Zabila jsem ho tak náhle, brzy a nenápadně. Je jím jasné, že další můžou být oni. Konečně si plně uvědomují, že tohle už není hra. Tohle je masakr.

Claritty Bells - 5.kraj

Ležím ukryta před mučivým větrem za dunou a rukou si svírám oteklé koleno. Včera jsem při úprku před popínavou rostlinou, která mě honila pěkně dlouho skrz labyrint, spadla a odřela si koleno. Stoprocentně se mi tam zadrhl nějaký bordel a otok se stále zvětšuje. Celkem se obávám abych nedostala infekci. Sotva jsem se večer druhého dne dostala na poušť, zvedl se obrovský vítr a já se musela někde úkryt. Teď jen čekám za poměrně stabilní dunou a modlím se, aby nepřišla písečná bouře. To by byl můj konec. Na nebi se stahují mraky a měsíc, který byl tak dlouho mým věrným průvodcem zmizel. Netrvá to dlouho a ozve se hymna Panemu. Přitáhnu si nohy blíž k tělu a vzhlédnu k nebi. Kdo přišel o život tentokrát? Vytane mi na mysl otázka. Za pár vteřin na ni dostanu odpovědi.

První pocta patří Aldenu Rewovi ze třetího. Nevím jak zemřel, ale vím, že uzavřel spojenectví s profíky.

Druhá mrtvá nese jméno Angelina Valentine, z dvanáctky. Ještě v tréninkovém centru jsem s ní prohodila pár slov. V obyčejném životě jsme mohly být i kamarádky.

Jako třetí se na obloze objeví šedomodře orámovaná fotka asi třináctileté dívky, jak odhaduji podle rysů v jejím obličeji. Je z třináctého kraje. Z téhož kraje to pro dnešek není vše. I chlapec, Alex Lee, dnes zemřel. Oba byli neskutečně mladí a takovouhle smrt si nezasloužili. Chvíli ještě v tichém očekávání hledím na oblohu a čekám na další tvář, ale když najednou vše utichne a upadne zpět do nočního ticha, vydechnu úlevou aniž bych si to uvědomila. Pořádně ani nevím proč se mi ulevilo, stejně celkem dvacet pět dětí zemře. Je jedno zda dnes, zítra, nebo za týden. Čím dřív bude po všem, tím líp.
Promnu si spánky a schoulím se do klubíčka abych si v chladu noční poušti udržela alespoň nějaké teplo. Pravdou však je, že se mi to bolestně nedaří. Stupně klesnou hluboko, až pod nulu. Uvědomuji si že zas taková zima by v noci na poušti být neměla.  Musím vstát a s drkotajícími zuby přecházet sem a tam, abych nezmrzla. Ani to dlouho nepomáhá a tak se ztuhle vydám směrem kterým tuším labyrint. Tam bylo trochu tepleji. Netrvá to dlouho a já klesnu zimou a únavou zpět na zem. Nějakou dobu tam tak zůstanu. Nedokážu už pořádně uvažovat, jen se snažím postavit znovu na nohy. Musím jít! Běží mi hlavou myšlenka. Tělo odmítá mé příkazy. Cítím jak se mi otupují smysly. Tuhnou svaly. Dunění srdce začíná zpomalovat. Plíce se roztahují méně a méně. Pobírají žalostně malé množství vzduchu. Ledového vzduchu, který celé mé útroby naplňuje drobnými krystalky ledu. Z posledních sil pohlédnu na oblohu abych spatřila ty krásné hvězdy. Poušť mě zradila, stejně jako všichni ostatní. Ti čtyři nebyli jediní, kdo dnes zemřou. Vím to, protože v následujícím okamžiku tlukot srdce utichne.
Buch.
Buch.
Buch.
A nic.
Jen tichá prázdnota.
Je konec.

Aragen Elven - 3.kraj

Po dnešních zprávách už vím, že Alden je mrtvý. Náš kraj tak reprezentuji už jen já. Neznala jsem nikoho ze zemřelých, ale to neznamená, že mi jich není ani trochu líto. Odvrátím pohled od oblohy kde před chvílí zhasla světla oznamující úmrtí za dnešní den. Chvíli jen tak házím kamínky na stěnu, když mě vyruší nenadálý výstřel z děla. Přeci jen to nebylo všechno. Zajímalo by mě, kdo Hrám podlehl tentokrát. Přestanu si hrát s kamínky a pokusím se usnout. Na tvrdé hlíně plné kamenů, jež pokrývá podlahu v labyrintu v místech kde se zrovna nacházím, se nedá usnout jen tak.

Ráno se probudím a celé tělo mám příšerně ztuhlé. Je to už třetí den a já stále nemám vodu. Pokud nepočítám drobné pramínky vody tekoucí po zdech komplexu, které jsem musela slízávat z kamenů. Je mi jasné, že musím najít vodu. Jinak se další den už nevzbudím.
Hlava mi třeští ještě víc než včera a rty mám popraskané. Rychle se protáhnu a vydrápu se na jednu ze stěn, abych měla lepší rozhled. Předchozí dny jsem na každou stranu viděla pořád jen to samé, bludiště, ale teď pocítím drobnou naději při pohledu na vrcholky stromů, které se tyčí v dálce. Pokud to není fata morgána, jsem zachráněna. V lese určitě bude voda.

Za necelou hodinu žíznivě lokám zakalenou vodu z jezírka na okraji lesa. Dlaněmi naberu další tekutinu a oplachuji si obličej. Tak dobrou vodu jsem snad nikdy nepila. Pomyslím si a svalím se na břeh. Na tváře mi skrze koruny stromů dopadá sluneční světlo a já hlasitě vydechuji. V tu ránu se země okolo mírně zachvěje. Ztuhnu a čekám co se bude dít dál. Po pár minutách se země zachvěje znovu. Tentokrát silněji. Prudce se zvednu na nohy, až se mi na chvíli zatmí před očima a rozhlédnu se. Co se to děje? Další záchvěv mi dá více než jasnou odpověď. Zemětřesení. Kamínky začínají s každým zaduněním nadskakovat a půda se rozpraskává. Vyjeknu a co nejrychleji, tak jak to mé zesláblé tělo dovolí, běžím k největšímu stromu na obzoru. Tep srdce mi zní až v uších a než doběhnu k cílu, málem se udusím. Prach, který tvoří rozezlená půda, se mi dostal úplně všude. Na několikátý pokus se vyškrábnu na nejnižší větev, kde pár vteřin popadám dech. Jakmile se vytáhnu ještě o něco výš, zaslechnu vzdálený dusot zvířecích tlapek. O pár chvil později okolo mého stromu, který zatím pevně drží, proběhne pár vyplašených zvířat.

Jak přichází poledne, zemětřesení utichá. Nakonec naštěstí nebylo tak silné. Uvědomím si. Kapitol chtěl pravděpodobně nějaké vzrušení a tohle jim prozatím stačilo.

26. Rafaela Alde (zabita Tedem Deaconem)
25. Alex Falcon (zabit Joanne Darwin)
24. Calvin Holland (zabit Tarou Murphy)
23. Yushuri Jeshitu (zabita Joanne Darwin
22. Dewin Southwood (její zabití připadlo Kilianovi Misukovi)
21. Angelina Valentine (zabita Tarou Murphy)
20. Alex Lee (zabit Benjaminem Deerengem)
19. Alden Rewe (zabit Tarou Murphy)
18. Clarrity Bells (zabita chladem)

Tak jo jsem zpět. Upřímně mě nic moc nenapadlo, ale tak něco jsem vymyslela. Kapča má kolem 1500 slov, což celkem jde. Jinak jak se vám líbila?

M3dojed
---Astra----
udtvjr
JohankaHorse
nicol-com
---B----
_Watt_Team_
RozlieVesel
@a další které si teď nevybavím

Pokračujeme!