Kapitola 13

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Jestli chcete můžete si k tomu pustit u píseň ,kterou jsem nechala v médiích xd. Občas sem budu dávat nějaké písně co mi budou sedět k dané situaci xd. 

~,,Jsi v pořádku "? Zeptal se šedivý kocour ,a prohlížel si její ledově modré oči ve ,kterých se objevila bolest. ,,Jen pro mě není nejsnazší to vyprávět.  Nemůžeme tuhle část přeskočit "? Zavrčela a upřela pohled jinam.  ,,Ne nemůžeme "odsekl šedý kocour. ,,Chci znát úplně všechny podrobnosti tvého života "řekl. Věděl že to pro ni zřejmě bude těžké ,ale on už na to byl zvyklý. Věděl jak je pro kočky z Temného lesa hrozně  těžké říkat mu ,o té nejhorší části jejich minulosti.  Ale něco mu říkalo že v té nejhorší části ještě nejsou.....~

Bílotlapka ležela v učednickém doupěti a pozorovala spícího Černotlápka. V doupěti byli jen oni dva. Její sestra ,byla s Listodrápem ,Skřivanpírkem a Cesmíntlapkou na hlídce a tak tu byli jen oni. Bílotlapka sledovala ,jak se jeho hladká černá srst ,lehce nadzvedává v poklidném dechu. Byl tak odtažitý....
Byl to úplně jiný Černotlápek než Bílotlapka znala ,a to jak se k ní teď choval ji hrozně trápilo. Byla to podobná psychická bolest ,jakou prožívala když se dozvěděla pravdu o Bílé Záři ,ale tahle byla jiná. Bylo to ,jako by jí někdo do srdce zaryl obrovský dráp a celé ho roztrhal, bylo to jako by jí bolelo i dýchat. Každým dnem ,kdy viděla jeho odtažitost ji zaplavoval hrozný smutek , hrozná bolest.  Byla to ale jiná bolest než ,když vám někdo rozpárá tlapu ,nebo zlomí ocas. Tahle bolest byla psychická ,těžce se jí z toho dýchalo. Bylo jí z toho i do pláče ,pokaždé když viděla jak se na ni,tak chladně a tvrdě dívá ,jakoby pro něj nic neznamenala.
Bolelo to ,strašně moc to bolelo a ona začínala tušit,že to má co dělat s raněnými city.  Že jí právě Černotlápek ranil nejen city ,city které k němu cítila ,city které ji zaplavovaly kdykoliv uviděla jeho temný kožíšek ,světlo jeho jantarových očí, city které nikdy k nikomu necítila.  City ,které jí našeptávaly že jí na černém kocourkovi záleží ,že k němu cítí něco opravdu silného....
Ten láskyplný pocit ,který ji zaplavil pokaždé když viděla jak krásně spí , ten úsměv který se jí rozlil na tváři pokaždé když si s ní přišel popovídat. Teď ,když si jí nevšímal, ty city nezmizely ba naopak. Byly ještě silnější. Dalo by se říct ,že když o ni neměl zájem cítila k němu ještě silnější city. Chyběla jí jeho přítomnost ,jeho úsměv ,jeho hebký tmavý kožíšek. Milovala ho.  Skutečně k němu cítila lásku ,silnou , nehynoucí lásku. Neuměla ji však ještě v tak mladém věku rozpoznat. Neuměla rozpoznat ,nedocházelo jí že ty city jsou láska. Ale nebyly to jen city.  Černotlápek jí neranil jen city ,ranil její srdce. Její srdce ,které bylo tehdy ještě tak čisté ,tak neposkvrněné. Srdce , které ještě neznalo jaké to je když ho někdo zlomí.  Když ho někdo zlomí na tisíce kousků ,a když pak tu zatracenou kočku milujete ještě víc. Nebylo zdaleka čisté.  Vražda Bílé Záře ho poskvrnila, zatemnila jeho malou část a narušila jeho nevinnost. Ale jinak její srdce bylo zatím dobré,jasné ,a to dobré srdce jen s malým ,temným stínem právě dostalo první ránu. Byla to bolestná rána , že kocour ,kterého miluje o ni nestojí. Ale , protože si tu lásku ještě tak neuvědomovala ,neuvědomovala si ani tak úplně tu bolest.  Nebyla to taková rána ,která by jí srdce zlomila. 
A teď ,teď tu zrovna ležela a pozorovala ho jak spí s úsměvem na tváři. Myslela si že to jak se chová je zármutek po jeho sestře ,ale Černotlápek byl téměř stejný jako ona ,jen v jiném slova smyslu. Nebyl to psychopat co by miloval krev ,co by se vyžíval v utrpení a vraždách. Černotlápek byl jiný.  Zlo v něm bylo ,dralo se na povrch a stejně jako u Bílotlapky toužilo po tom dostat se na povrch.  A tady se stala ta chyba.  Bílotlapka se totiž zlem zprvu nenechala ovládat.  Ale Černotlápek ano. 

Jakoby já ani nevím co měla tahle kapitola za smysl xd.  Prostě jsem se nudila a řekla si že něco napíšu a trochu víc jsem se rozepsala.  Dnes to byla spíše taková psychologická kapitola xd.  Přesto ale doufám že vás potěšila. 
Vaše Luna 😘

PS : nemá to ani 705 slov ale jsem moc líná si to po sobě přečíst takže chyby tam asi budou xdd

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro