Byla chladná, větrná noc. Ve vánici u dveří náčelníka vesnice leželo v košíku brečící dítě. Protože byl takoví nečas, všiml si ho až po půlnoci. Vzal ho dovnitř. Tam nemohl věřit svým očím, v košíku ležela malá holčička. Droboulinká s azurovýma očima a červenými rtíky. Rozhodl si jí nechat, přesto že tam bylo nebezpečno. Na vedlejších ostrovech žily totiž draci.

Dalších 17 let se učila bojovat a zacházelo se sní jako s náčelníkovou dcerou, ale žádného draka zatím nezabila.

V den jejích sedmnáctých narozenin jí otec řekl: „Pravda je že nejsi moje skutečná dcera. Před sedmnácti lety jsem tě našel ležet u svých dveří."

„Pro mně ale vždy budeš táta."

„No, myslím že je načase aby ses naučila jak se zabijí draci Kyaro. Olaf tě bude učit s ostatníma drakobíjcema."

Na prví lekci to bylo poprvé co viděla draka. Drakobíjci byly také Alvin, Gustav, Aurora její sestra Lilli a Dragon. První lekci navštívil i Náčelník Sven. Téma bylo kam zaútočit nejdřív, aby byl útok co nejúčinější a nejrychlejší. První lavici obsadil Alvin s Gustavem. Alvin napjatě poslouchal a k tomu si dělal poznámky. Oproti tomu Gustav už snil o tom jak zabijí prvního draka. Sestry se bavili o tom jak vypadat co nejlíp, občas však dávali i pozor. Vzadu seděl Dragon, bylo na něm vidět jak je rád že ještě nebojují, přesto si dělal poznámky. Kyara stála u zdi vedle otce. Poslouchala a dělala si poznámky. Čím víc toho ale o dracích věděla tím méně je chtěla zbijet. Připadalo jí jako by byly její rodina. Po lekci se musela radši projít k vodopádům.

Seděla na skále, hleděla do vody když z ní v tu chvíli vyletěl zranění drak. Dopadl vedle ní a v hlavě se jí ozvalo : „Já jsem Melody. Ty jsi z dračího lidu, umírám a mám poslední přání. Postarej se o moje dítě."

Položila vedle ní vejce a zavřela oči.

Kyara jí pohřbila a pak vejce propašovala domů. Což nebylo nic lehkého. Vytvořila pro vejce místo u krbu ve svém pokoji. Zamkla dveře a šla si lehnout. Celou noc nemohla usnout a přemýšlela nad tím co ta dračice řekla. Něco na tom ale bylo, protože jí rozuměla co řekla.

Po ránu musela na další lekci, tentokrát o dráčatech. Což jí bylo vlastně ku prospěchu. Zjistila mnoho důležitých faktů. Zjistila že jsou v podstatě savci, protože dráčata pijí mléko. Než se nadála lekce skončila, tak se vydala domů.

Celý den tam u vejce seděla a přikládala. Teprve pozdě večer začala slyšet praskání.

Po chvíli se vyklubalo dráče stejně Azurový jako její oči. Měla pro ní už připravené mléko.

Usmála se na dráče a řekla: „ Tady máš maličká."

Dráče jí v hlavě řeklo: „Děkuji ale kde je moje máma ? kdo jsi?"

„Já Jsem Kyara z dračího lidu. Tobě bychom mohli říkat Naomi, jestli chceš."

„To se mi líbí a kde budu spát?"

„ Zatím u krbu ale až vyrosteš najdu ti útočiště co nejdál od vikingů"

„I co nejdál od tebe?"

„Možná, záleží na tom co pro tebe bude nejlepší."

Přinesla jí deku a šli si lehnout.

Ráno se vzbudila dřív než všichni v domě, musela dojít Naomi pro jačí mléko. Cestou ale vrazila do Dragona.

Ten se na ní udiveně zíral a řekl: „Tebe jsem tu takhle brzo nikdy neviděl. Já se jdu podívat na východ slunce. Co jdeš dělat ty, zabít nějakého draka?"

„Ha,Ha,Ha...... Takže já jsem zabiják a ty srab."

Dál se s ním nevybavovala a šla do stájí. On ještě chvíli udiveně postával a pak si šel po svých. S jaky byla rychle hotová a vrátila se nakrmit Naomi. Následně musela na snídani. Tam jí otec oznámil že se dnes ve výcviku setká tváří tvář s drakem.

Byl to červený středně vzrostlí samec, trochu nemotorný ale rychlí. Ostatní se schovali jakmile vylezl z kotce ale Kyara nehnutě stála a čekala až promluví. Nemusela ani čekat dlouho. Prohlásil: „Jsem Zabiják a ty mi stojíš v cestě. Jsi z dračího lidu a přesto drakobijec."

„Já nejsem drakobijec a ty tady nikoho nezabiješ, pokud k tomu mám co říct. A to mám!" Ani si neuvědomila že to říká nahlas dokud Dragon neřekl: „To myslíš vážně?" Přikývla a postoupila před draka. Natáhla ruku a zatlačila draka zpátky do kotce. Když se otočila a uvědomila si jak na sebe upozornila. Rozhodla se že teď bude nejlepší utéct. Nejdřív ale musí domů.

Sbalila do tašky vše co by mohly na útěku potřebovat u nějaké jídlo. Následně vzala Naomi a vyrazila do hor.